romea - logo
30. listopadu 2021 (úterý)
svátek má Ondřej

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zeljko Jovanović: Za nízkou proočkovaností Romů proti koronaviru je desetiletí zanedbávání ze strany vlád

15.9.2021 10:04
Zeljko Jovanovic
Zeljko Jovanovic

Nízká míra proočkovanosti proti onemocnění COVID-19 u Romů v Evropě je důsledkem desetiletí zanedbávání ze strany vlád a špatného zacházení ze strany zdravotnických úřadů. Pro TASR to uvedl ředitel Open Society Roma Initiatives Office v Berlíně Zeljko Jovanović.

"Romové zažili desetiletí kolektivního zanedbávání. Celé komunity nemají naplněné základny potřeby, infrastrukturu, žádný patřičný přístup ke vzdělání či trhu práce," uvedl Jovanović důvody, proč Romové váhají, když je úřady vyzývají k očkování proti nemoci COVID-19.

Mnozí Romové mají navíc podle Jovanovic špatné zkušenosti se zdravotnickými institucemi. "V České republice a na Slovensku je 60-letá historie nucených sterilizací (romských) žen," připomněl.

Dalšími důvody jsou podle Jovanovic i nacistická genocida během druhé světové války a její místo v kolektivní paměti romských komunit, jakož i současné příklady policejní brutality.

"Toto všechno, historie brutality vůči Romům, historie našich zkušeností ve zdravotnických institucích a zanedbávání přispívá k této nedůvěře, které čelíme. Toto v kombinaci s dezinformacemi na internetu pak vede k tomu, že Romové se nechtějí dát očkovat," shrnul Jovanović.

Romové a Romky jsou v důsledku nízké míry proočkovanosti zranitelnější vůči koronavirus SARS-CoV-2. Pandemie však nepříznivě ovlivnila i ekonomiku, školství a zdravotnictví, což ještě znásobilo existující problémy romské menšiny v Evropě.

"Během komunismu bylo mnoho Romů zaměstnaných ve státních podnicích. Po příchodu kapitalismu přišli jako první o práci Romové, přičemž v nové tržní ekonomice dostali práci mezi posledními. Takže většina skončila jako nezaměstnaní nebo zaměstnání v šedé ekonomice," řekl pro TASR Jovanović. "Toto všechno ještě zhoršila ekonomická krize v roce 2008 a obnova po krizi také nepomohla," dodal.

"To znamenalo, že když přišel COVID, měli jsme mnohem horší podmínky, než kdokoli jiný. Naše děti se nedokázali vyrovnat s distančním vzděláváním, protože byty jsou přeplněné. Celá rodina má jen jeden smartphone, pokud vůbec. Nemají internet ani tablety," přiblížil Jovanović.

Podle Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) až 30 procent Romů v Evropě nemá přístup k čisté, pitné vodě, poznamenal Jovanović. "Jak mohou rodiny dodržovat (protiepidemické) preventivní opatření, když nejsou naplněny jejich základní potřeby?"

Tyto problémy romské menšiny mají rozsáhlé následky pro demokracii jako takovou, varoval ředitel Open Society Roma Initiatives Office v Berlíně Zeljko Jovanović.

Přečteno: 1324x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

COVID-19, očkování, Nemocnice, demokracie, Sociálně vyloučené lokality



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo