romea - logo
26. května 2020 (úterý)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Židovské náhrobní kameny se v Polsku vracejí na hřbitovy. Podobný osud měly židovské hroby i u nás

Polsko, Česká republika, 3.11.2014 10:31, (ROMEA)
Povalené náhrobky na židovském hřbitově v Lodži (Zdroj: blip.pl), ilustrační foto
Povalené náhrobky na židovském hřbitově v Lodži (Zdroj: blip.pl), ilustrační foto

Malý dvouletý chlapec pod bedlivým dohledem své matky výská radostí při jízdě na skluzavce několik metrů od party dělníků, která bourá zeď dětského hřiště ve varšavské čtvrti Praga. Na první pohled se zeď nezdá nijak zvláštní, ale na některých kamenech lze spatřit nápisy v hebrejštině či jazyce jidiš.

Tancovali tak na hrobech

Náhrobní kameny ze stovek židovských hřbitovů v Polsku byly v důsledku holokaustu opuštěné či zničené, za komunistického režimu pak sloužily jako stavební materiál, například k vydláždění cest. Nyní se shromažďují a vracejí na hřbitovy v rámci projektu, jehož cílem je otočit jednu temnou stránku složitých vztahů mezi Židy a Poláky.

V parčíku Praga byly z kousků židovských náhrobních kamenů kromě pergoly postaveny zídky kolem dětského hřiště a tanečního parketu. Nyní se kameny převezou na velký židovský hřbitov ve čtvrti Brodno.

"Vůbec jsem si neuvědomil, že tyto kameny mi připomínají židovský hřbitov," připustil řidič Tadeusz Zbolimowski, který bydlí hned vedle již 35 let. "A to sem lidé chodili tancovat. Tancovali tak na hrobech. To se nemělo nikdy stát," dodává muž.

"Toto znesvěcení, ke kterému došlo v Polsku před více jak 50 lety za německých nacistů a Sovětů, bylo hrozné. Nelze napravit vše, co se stalo, ale tam, kde je to možné, to musíme zkusit," cituje agentura AFP polského vrchního rabína Michaela Schudricha.

Stáj a výběh lvů v zoo

Po druhé světové válce byla Varšava prakticky v ruinách. K její rekonstrukci se přivážely cihly z oblasti Vratislavi a náhrobní kameny z opuštěných židovských hřbitovů.

Nejvíce šokující případy nyní ukazuje album fotografií. Asi 60 kilometrů od Varšavy byla z náhrobních kamenů postavena dokonce stáj. Výběh lvů ve varšavské zoologické zahradě prý také ukrývá takové kameny.

Zpravidla, jako v parku Praga, byly kameny položeny tak, aby nebylo vidět náboženské nápisy a symboly. Ale vždy tomu tak nebylo. Na vrcholu jednoho ze sloupů pergoly je pod listy divokého vína vidět hebrejské písmo.

Radnice vyčlenila na operaci s židovskými náhrobními kameny 95 000 eur (2,6 milionu korun). "Je to jen začátek dlouhého procesu, který má velký etický význam pro židovskou obec a Poláky," uvedla vedoucí představitelka židovské obce v polské metropoli Anna Chipczyńská.

Izraelsko-polsko-americká nadace From the Depth slíbila vytvořit elektronické archívy židovských náhrobních kamenů v Polsku. "Židé z celého světa přijíždějí do Polska a hledají své kořeny a hroby svých předků. Chceme jim pomoci," vysvětlila představitelka nadace Lena Klaudelová.

Operace ale vzbuzuje i kritiku. "Proč vše rozbít? Hebrejská písmena jsou jen na jednom sloupu pergoly," zlobí se kolemjdoucí Jerzy Mickiewicz. "Bylo by lepší, kdyby tyto kameny dál sloužily živým," dodává jeho žena.

V Československu měly náhrobky podobný osud

Některé židovské hřbitovy v Československu měly podobný osud.

Například starý židovský hřbitov na pražských Olšanech byl trnem v oku vládnoucím komunistům, kteří koncem 50. let rozhodli o jeho zrušení. "V roce 1960 byla zbořena vysoká obvodová zeď, náhrobky v jihovýchodní části byly povaleny a překryty zeminou a větší část pozemku byla přeměněna v park - Mahlerovy sady. Zachována zůstala pouze severní, nejstarší část hřbitova s nejcennějšími náhrobky z období klasicismu a empíru," píše Arno Pařík na serveru Holocaust.cz.

Daleko drastičtější důsledky měl podle něj zásah v letech 1985-1990, kdy byla uprostřed Mahlerových sadů vztyčena věž televizního vysílače (architektů Aulického, Béma a Kozáka) jako poslední pražská památka éry tzv. reálného socialismu (věž měla navíc jako deštník zajistit rušení poslechu zahraničních stanic na území Prahy).

Při hloubení základů (zima 1986) byla vybagrována většina hrobů ve střední části hřbitova a množství náhrobků, pohřbených dosud pod silnou vrstvou zeminy, bylo spolu s vybagrovanou zeminou po několik měsíců vyváženo na skládku za Prahou, údajně do Malešic (zčásti byly náhrobky využity na výrobu dláždění při budování pěší zóny v pražském centru).

"Nejstarší dochovaná část hřbitova byla v letech 1986-1987 opatřena novou cihlovou zdí a nevhodně upravena asfaltovými chodníčky, přičemž byla řada náhrobků posunuta. Ačkoli byl hřbitov zapsán v seznamu státem chráněných kulturních památek, jeho devastace byla touto obnovou paradoxně dovršena," dodává Pařík.

Jako první byly počátkem 90. let restaurovány náhrobky nejvýznamnějších členů rodiny Ezechiela Landaua, kteří jsou zde pohřbeni. Zcela nebývalým způsobem hřbitov ožil v květnu 1993, kdy zde návštěvníci z celého světa oslavili 280. výročí narození a 200. výročí úmrtí rabiho Landaua. V roce 1999 byl žižkovský židovský hřbitov svěřen do péče ŽM v Praze a mohla začít alespoň částečná náprava nevhodných stavebních zásahů, provedených na hřbitově v 60. a 80. letech 20. století. V září 2001 byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Přečteno: 570x
 

Kam dál:

Štítky:  

Antisemitismus, Polsko, Česká republika, Československo, Holocaust



HLAVNÍ ZPRÁVY

Starostka obce Veltěže Věra Posledníková a vyhořelý dům rodiny Přibylových (FOTO: ROMEA TV)

videoVIDEO: Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc romské rodině, které vyhořela v pátek část domu

19.5.2020 15:02
Obec Veltěže na Lounsku vyhlásí veřejnou sbírku jako pomoc pro romskou rodinu, které vyhořela v pátek 15. 5. 2020 velká část domu. Obec na sbírkový účet vloží počáteční vklad 5 tisíc korun. Uvedla to v rozhovoru pro romskou internetovou televizi ROMEA TV starostka obce Věra Posledníková.
 celý článek

Jan Cina

Herec Jan Cina kvůli romskému příjmení narazil při hledání bydlení. „Byl to šok,” říká

19.5.2020 13:25
Jan Cina je dvaatřicetiletý populární český herec. Jeho otec je Rom, rodina z části pochází z východního Slovenska. Přestože on sám říká, že se svým romstvím nikdy neměl problém - zejména proto, že to na něm není na první pohled poznat - setkal se nedávno s tím, čemu v Česku čelí řada Romů. Při hledání bydlení se ho totiž realitní makléř na základě jeho příjmení zeptal, zda není Rom a dodal, že by s tím mohli mít majitelé problém.
 celý článek

Obyvatelé ubytovny v ulici Klíšská. (FOTO: ROMEA TV)

Romská rodina z ústecké ubytovny uspěla u Nejvyššího správního soudu, spor se po dvou letech vrací před krajský soud

19.5.2020 11:15
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, na který se v létě 2018 obrátila jedna z romských rodin vystěhovaných z ústecké ubytovny, která byla uzavřena po vyhlášení tzv. "bezdoplatkové zóny" na území města Ústí nad Labem. Žalobou namířenou proti městu rodina namítala, že došlo k nezákonnému zásahu do jejich práv, a rovněž požádala soud o zrušení opatření, kterým byla "bezdoplatková zóna" vyhlášena. Krajský soud žalobu odmítl, Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že to bylo nezákonné.
 celý článek

 
www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo