Židovské náhrobní kameny se v Polsku vracejí na hřbitovy. Podobný osud měly židovské hroby i u nás

Malý dvouletý chlapec pod bedlivým dohledem své matky výská radostí při jízdě
na skluzavce několik metrů od party dělníků, která bourá zeď dětského hřiště ve
varšavské čtvrti Praga. Na první pohled se zeď nezdá nijak zvláštní, ale na
některých kamenech lze spatřit nápisy v hebrejštině či jazyce jidiš.

Tancovali tak na hrobech

Náhrobní kameny ze stovek židovských hřbitovů v Polsku byly v důsledku
holokaustu opuštěné či zničené, za komunistického režimu pak sloužily jako
stavební materiál, například k vydláždění cest. Nyní se shromažďují a vracejí na
hřbitovy v rámci projektu, jehož cílem je otočit jednu temnou stránku složitých
vztahů mezi Židy a Poláky.

V parčíku Praga byly z kousků židovských náhrobních kamenů kromě pergoly
postaveny zídky kolem dětského hřiště a tanečního parketu. Nyní se kameny
převezou na velký židovský hřbitov ve čtvrti Brodno.

"Vůbec jsem si neuvědomil, že tyto kameny mi připomínají židovský hřbitov,"
připustil řidič Tadeusz Zbolimowski, který bydlí hned vedle již 35 let. "A to
sem lidé chodili tancovat. Tancovali tak na hrobech. To se nemělo nikdy stát,"
dodává muž.

"Toto znesvěcení, ke kterému došlo v Polsku před více jak 50 lety za
německých nacistů a Sovětů, bylo hrozné. Nelze napravit vše, co se stalo, ale
tam, kde je to možné, to musíme zkusit," cituje agentura AFP polského vrchního
rabína Michaela Schudricha.

Stáj a výběh lvů v zoo

Po druhé světové válce byla Varšava prakticky v ruinách. K její rekonstrukci
se přivážely cihly z oblasti Vratislavi a náhrobní kameny z opuštěných
židovských hřbitovů.

Nejvíce šokující případy nyní ukazuje album fotografií. Asi 60 kilometrů od
Varšavy byla z náhrobních kamenů postavena dokonce stáj. Výběh lvů ve varšavské
zoologické zahradě prý také ukrývá takové kameny.

Zpravidla, jako v parku Praga, byly kameny položeny tak, aby nebylo vidět
náboženské nápisy a symboly. Ale vždy tomu tak nebylo. Na vrcholu jednoho ze
sloupů pergoly je pod listy divokého vína vidět hebrejské písmo.

Radnice vyčlenila na operaci s židovskými náhrobními kameny 95 000 eur (2,6
milionu korun). "Je to jen začátek dlouhého procesu, který má velký etický
význam pro židovskou obec a Poláky," uvedla vedoucí představitelka židovské obce
v polské metropoli Anna Chipczyńská.

Izraelsko-polsko-americká nadace From the Depth slíbila vytvořit elektronické
archívy židovských náhrobních kamenů v Polsku. "Židé z celého světa přijíždějí
do Polska a hledají své kořeny a hroby svých předků. Chceme jim pomoci,"
vysvětlila představitelka nadace Lena Klaudelová.

Operace ale vzbuzuje i kritiku. "Proč vše rozbít? Hebrejská písmena jsou jen
na jednom sloupu pergoly," zlobí se kolemjdoucí Jerzy Mickiewicz. "Bylo by
lepší, kdyby tyto kameny dál sloužily živým," dodává jeho žena.

V Československu měly náhrobky podobný osud

Některé židovské hřbitovy v Československu měly podobný osud.

Například starý židovský hřbitov na pražských Olšanech byl trnem v oku
vládnoucím komunistům, kteří koncem 50. let rozhodli o jeho zrušení. "V roce
1960 byla zbořena vysoká obvodová zeď, náhrobky v jihovýchodní části byly
povaleny a překryty zeminou a větší část pozemku byla přeměněna v park –
Mahlerovy sady. Zachována zůstala pouze severní, nejstarší část hřbitova s
nejcennějšími náhrobky z období klasicismu a empíru," píše Arno Pařík na

serveru Holocaust.cz.

Daleko drastičtější důsledky měl podle něj zásah v letech 1985-1990, kdy byla
uprostřed Mahlerových sadů vztyčena věž televizního vysílače (architektů
Aulického, Béma a Kozáka) jako poslední pražská památka éry tzv. reálného
socialismu (věž měla navíc jako deštník zajistit rušení poslechu zahraničních
stanic na území Prahy).

Při hloubení základů (zima 1986) byla vybagrována většina hrobů ve střední
části hřbitova a množství náhrobků, pohřbených dosud pod silnou vrstvou zeminy,
bylo spolu s vybagrovanou zeminou po několik měsíců vyváženo na skládku za
Prahou, údajně do Malešic (zčásti byly náhrobky využity na výrobu dláždění při
budování pěší zóny v pražském centru).

"Nejstarší dochovaná část hřbitova byla v letech 1986-1987 opatřena novou
cihlovou zdí a nevhodně upravena asfaltovými chodníčky, přičemž byla řada
náhrobků posunuta. Ačkoli byl hřbitov zapsán v seznamu státem chráněných
kulturních památek, jeho devastace byla touto obnovou paradoxně dovršena,"
dodává Pařík.

Jako první byly počátkem 90. let restaurovány náhrobky nejvýznamnějších členů
rodiny Ezechiela Landaua, kteří jsou zde pohřbeni. Zcela nebývalým způsobem
hřbitov ožil v květnu 1993, kdy zde návštěvníci z celého světa oslavili 280.
výročí narození a 200. výročí úmrtí rabiho Landaua. V roce 1999 byl žižkovský
židovský hřbitov svěřen do péče ŽM v Praze a mohla začít alespoň částečná
náprava nevhodných stavebních zásahů, provedených na hřbitově v 60. a 80. letech
20. století. V září 2001 byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.