romea - logo
14. srpna 2020 (pátek)
svátek má Alan

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Život v uprchlických táborech: Není normální vyrůstat ve stanu

5.5.2020 13:48
Uprchlíci před plotem na řecko-makedonské hranici. Foto: Monika Kalinowská, pic.twitter.com/dvL96my3EO.
Uprchlíci před plotem na řecko-makedonské hranici. Foto: Monika Kalinowská, pic.twitter.com/dvL96my3EO.

Anežka Polášková je aktivistka, která dělá mimo jiné také dobrovolníci v organizaci Refugees for Refugees. Od roku 2015 několikrát navštívila řecké a srbské uprchlické tábory. Na řeckém ostrově Samos působila na konci prosince zhruba dva týdny. V rozhovoru popisuje každodenní život uprchlíků, mluví o situací dětí a žen.

Je to zhruba tři měsíce zpátky, kdy jsi byla naposled v řeckém uprchlickém táboře. Jaká je tam teď situace? Myslím přímo v táboře, kde jsi působila.

Můžu naprosto přesně říct, že situace se zhoršuje. Když to srovnám s rokem 2015, je to srovnatelně strašný, to znamená, že dlouhodobá nečinnost jiných států a to, že Řecko to nezvládá, podepisuje na jednotlivých osudech těchto lidí. Na řeckých ostrovech v roce 2018 bylo zhruba 15 tisíc lidi, koncem roku 2019 jich je 42 tisíc. Jde o obrovský nárůst a je to vidět na každodenních podmínkách lidí.

Řekové jsou velmi vstřícní a hodně se podíleli na pomoci uprchlíkům už od roku 2015. Někteří opravdu změnili své životy tak, že několikrát do roka připravují a organizují pomoc nebo například doma někoho ubytovávají. Ale i jim dochází trpělivost a mají pocit, že by už se mělo něco změnit. Hlavně, že v tom zůstali sami.

Myslíš každodenní život místních lidí?

Samozřejmě že také. Řekové jsou velmi vstřícní a hodně se podíleli na pomoci uprchlíkům už od roku 2015. Někteří opravdu změnili své životy tak, že několikrát do roka připravují a organizují pomoc nebo například doma někoho ubytovávají. Ale i jim dochází trpělivost a mají pocit, že by už se mělo něco změnit. Hlavně, že v tom zůstali sami. Někdy si ale říkám, díky Bohu, že ti lidé jsou zrovna v Řecku, společnost je zde totiž pořád velmi tolerantní. Zároveň, když se podíváme na politickou situaci, tak část společnosti se radikalizuje a rasismus v Řecku je viditelný.

Vraťme se zpátky k situaci uvnitř uprchlických táborů, kde jsi byla. Odkud nejčastěji uprchlíci pocházejí a kolik je tam dětí a žen?

Na řeckých ostrovech je zhruba 42 tisíc lidí a na pevnině zhruba šedesát tisíc lidí. Jsou to ale oficiální statistiky, samozřejmě jsou tam i lidí, kteří nejsou do toho už započítaní.  Co se národnosti týče, tak na prvním místě je to Afghánistán a Sýrie, dále mix dalších zemích, kde je těžká politická situace jako například Irák, Írán a dále africké státy jako Eritrei, Somálsko nebo Nigérie, kde se zhoršila situace působením islamistické povstalecké skupiny Boko Haram.

Žen, děti a mužů je tam na třetiny. A život v táboře? Ubytovací standart je stan, spacák, jedna nebo dvě série oblečení a třikrát jídlo. Pokud projdou další registrací a jsou zapojeni do systému, dostávají měsíční příspěvek osmdesát euro a s tím musí vyžít. Je to v přepočtu na české koruny zhruba dva tisíce korun, tak si to představ.

Existuje kolem táborů nějaká občanská vybavenost nebo aspoň obchody, kam mohou jít nakoupit?

Zrovna tam, kde jsem byla já, nějaké obchůdky existovaly, nakoupit potraviny mají kde. Jsou tam nějaký tržiště, ale i supermarket, anebo obchody, které vznikly na reakci na to, že jsou tam uprchlické tábory. Někdo tam založil podnikání, má tam i jídlo, který svým charakterem vyhovuje i uprchlíkům.

Ubytovací standart je stan, spacák, jedna nebo dvě série oblečení a třikrát jídlo. Pokud projdou další registrací a jsou zapojeni do systému, dostávají měsíční příspěvek osmdesát euro (cca 2 tisíce Kč) a s tím musí vyžít.

Život v táboře není jednoduchý pro nikoho. Jaká je situace žen a dětí v táboře?

Není normální vyrůstat ve stanu. Když to vezmu od začátku. Rodina přijede na ostrov, druhý nebo třetí den je výdej první materiální pomoci. Takže do jednoho pytle se musí vejít jejich základní životní potřeby na několik měsíců. Teď si představ, že čtyřčlenná rodina žije ve stanu i několik let. Nevím, jak probíhají nějaké lidské vztahy, nějaká výchova. To, že s dítětem jdou do bláta a mezi odpadky, to se dá zvládnout velmi těžko. Nedostatek hygieny přináší další zdravotní potíže. Já jsem viděla děti pořád špinavé. Jsou neustále nemocné, mají vyrážky. Pro nich to musí být naprosto strašné a nedůstojné. Na první pohled to nemusí být znát. Není to tak, že by všichni brečeli. I tam běží nějaký každodenní život, má to nějakou rutinu. Mezi tím děti běhají a hrají si, vypadá to normálně. Člověk by si ale měl umět představit to, co je za tím a co asi prožívají. Musí to být velmi těžké.

Jak je to se vzděláním dětí? Funguje tam nějaká škola? Některé rodiny, jak říkáš, jsou v táboře i několik let.

Vím, že nějaké procento dětí chodí do řecké základní školy. Hlavně mladší děti. Neznám ale počet. Na některé se ale bohužel nedostane. Záleží samozřejmě také na kapacitě místních škol. Pak jsou tam však děti, které by měly mít ještě nějaké vzdělání, ale už je nikdo nebere jako tu nejzranitelnější skupinu, a to jsou děti od dvanácti výš. Děti, které by měly mít hotovou například nějakou základní školu, ale nemají. Vzdělávání je však důležité i z jiných důvodů. Jednak to může být nějaký integrační nástroj, trávení volného času, ale také práce na jejích osobnosti.

Mudr. Hana Pospíšilová v rozhovoru pro DVTV říkala, že v uprchlickém táboře Moria, chybí základní hygienické potřeby. Mluvila o nedostatku toalet a sprch. Jaké jsou tvé zkušenosti? Jak řeší ženy své každoměsíční potřeby?

My v organizaci Refugee for Refugees jsme chystali do plastového pytle (do první materiální pomoci), pro každou dívku a ženu starší třinácti let několik vložek. A pak probíhaly další distribuce, jednou za měsíc dostaly tuto podporu. Ale jinak hygiena je velmi nedostatečná. Nepamatuji si ani, kolik sprch tam bylo. Určitě to ale nestačilo. Neumím si představit, jak žena prožívá své dny několik měsíců i let v takovém tristním zázemí. Když jsem byla naposled v Řecku, to znamená v prosinci, tolik jsme se k těmto informacím nedostala. Souvisí to s charakterem práce, kterou jsem tentokrát vykonávala. Když jsem však pracovala v Idomeni, kde jsem byla v polní kuchyni, mluvila jsem více s lidmi a o pauzách jsem mluvila také s lékařským personálem. Tehdy mi lékařky vyprávěly, že obcházejí celý tábor a dávají ženám nějaké medikamenty a řeší gynekologické problémy, které vznikly právě nedostatkem hygienických materiálů. Z dalšího tábora si pamatuji, jak jsme strašně dbali na to, abychom nakupovali dostatek kalhotek, aby ženy dostávaly častěji nové a čisté. Pro ženy je to vždycky nějakým způsobem horší. Například byl problém s kojením. Důsledkem stresu neměly čím krmit své dítě. Děti tak musely skončit na umělých výživách.

Mohla bys mi ještě prozradit něco více o organizace Refugee 4 Refugees?

Organizaci založil v roce 2017 Syřan, který přeplaval z Turecka do Řecka v roce 2014. Jde především o pomoc uprchlíkům v táborech na ostrově Lesbos a Samos. Kromě mezinárodních dobrovolníků jsou členy týmu i sami uprchlíci. Ti pak kromě další běžné činnosti organizace fungují jako komunitní tlumočníci. Organizace zajišťuje fundraising, provozuje free shop a distribuuje tam materiální pomoc pro nově příchozí a další pravidelný výdej oblečení, hygienických potřeb, dětské výživy pro obyvatele tábora. Podílí se i na volnočasových aktivitách pro děti a obstarává další možné aktivity. Tým je zde hodně mezinárodní, všichni v něm jsou velmi odhodlaní a věří v hodnotu lidských práv. 

Článek vyšel na blogu SIMI bez vrásek

 

Fatima Rahimi, SIMI bez vrásek
Přečteno: 418x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Migrace, Řecko, Uprchlíci



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kurz pro pedagogy (FOTO: R-Mosty)

Organizace R-Mosty pořádá další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Hlaste se!

11.8.2020 18:01
Společnost R - Mosty pořádá 26. a 27. srpna na biofarmě Belina v Nežichově u Toužimi další běh kurzu Pedagog a sociokulturní specifika romských žáků. Kurz pomáhá efektivněji pracovat s dětmi z romských rodin a rozšiřuje účastníkům všeobecné povědomí o této naší největší a nejstarší národnostní menšině.
 celý článek

CD neonacistické skupiny Krátký proces

Slovenská a česká policie zatýkala při akci proti extremismu členy kapel. Policisté našli předměty s nacistickou tematikou

11.8.2020 17:07
Slovenská policie dnes zadržela při zátahu proti extremismu devět lidí. Jsou mezi nimi také členové hudebních skupin Krátký proces a Horkýže Slíže, informovala televize Markíza. Do akce vedené slovenskou policií se podle webu Česká justice zapojili i čeští kolegové, kteří provedli domovní prohlídku u českého hudebníka v Děčíně.
 celý článek

Olga Fečová, foto: Lukáš Houdek

videoVIDEO: Nejdříve jsem měla rodinu, děti, takže jsem se starala o ně, na mě přišla řada v 60letech, říká Olga Fečová navržená na státní vyznamenání

9.8.2020 15:43
Romská spisovatelka, pěstounka, pedagogická asistentka Olga Fečová byla navržena na státní vyznamenání. Navrhla ji Doc. PhDr. Zuzana Jurková, PhD., vedoucí Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karovy.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo