Pavel Jetenský: Situace je vyhrocená - u zaměstnavatelů je třeba zavést kvóty pro Romy
Pokračujeme v našem předvolebním cyklu otázek a odpovědí volebních lídrů
jednotlivých politických stran a uskupení v krajských volbách. Ptali jsme se na
jejich názory na integraci romské menšiny, respektive na způsob, kterým v tomto
směru chtějí dosáhnout zlepšení. Zajímalo nás především to, jestli do spolupráce
na integraci přizvou místní romské osobnosti, jak se stavějí k problematice
bydlení, vzdělávání a nezaměstnanosti lidí, žijících v sociálně vyloučených
lokalitách, včetně Romů. A také to, jak by chtěli dosáhnout klidnějšího soužití
lidí z většiny s lidmi z menšin.
Na řadě je Středočeský kraj. Dotazy jsme zaslali těmto politikům:
Pavel Jetenský (KSČM)
Helena Langšádlová (TOP 09 a Starostové)
Raduan Nwelati (ODS)
Miroslav Rovenský (Koalice KDU-ČSL, SNK-ED a nezávislí kandidáti)
Josef Řihák (ČSSD)
Lukáš Tůma (Strana zelených)
Z oslovených na naše dotazy odpověděli do uzávěrky tři kandidáti: Helena
Langšádlová, Pavel Jetenský a Miroslav Rovenský.
Zde je reakce středočeského zastupitele Pavla Jetenského (otázky jsou tučně):
1. Integrace Romů v České republice je dosud většinou pojímána jako
jednostranná záležitost. Na názor Romů se málokdo ptá. Naopak Romové často
neznají názory většinové části společnosti či návrhy politických řešení, protože
je s nimi nikdo nekonzultuje. Snažil byste se to změnit za účasti místních
romských představitelů?
Pokud ano – jak by takový způsob začleňování měl vypadat v praxi?
a) Dopřál byste Romům sluchu při společných setkáních?
b) Měl byste výraznou romskou osobnost jako poradce?
c) Zapojil byste více romských osobností na promýšlení způsobů integrace a
jejich zavádění do pracovních procesů?
Odpověď : ANO
2. Jakým způsobem byste postupoval při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti
lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách a dalších chudých lidí včetně
zde žijících Romů?
Snahou o vytváření pracovních míst.
3. Jak byste postupoval při řešení bydlení nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Prosazováním sociálního bydlení .
4. Chtěl byste docílit vyšší vzdělanosti nejchudších lidí včetně Romů
žijících v sociálně vyloučených lokalitách?
Ano.
5. Jak byste chtěl docílit lepšího, klidnějšího soužití lidí z většiny s
lidmi z menšin, především romské?
a) Chtěl byste, aby spolu začali více, častěji komunikovat. Prostřednicvím
nástrojů v bodě 1.
b) Zvýšenou sociální a osvětovou činností mezi chudými lidmi, především Romy.
Formy by byly stanoveny ve spolupráci s osobnostmi této menšiny. Moje priorita
–osobní setkávání.
Souhrnné stanovisko Pavla Jetenského:
Zlepšení života romské menšiny lze dosáhnout pouze kombinací řady nástrojů.
Odpovídám na základě osobní zkušenosti. Byl jsem ekonomem JZD a měl na starosti
přidruženou výrobu. Zde jsme zaměstnávali v její jedné části v letech 1984 -1990
více než 50 Romů. Zaměstnávali jsme rodiny z Východní Vysoké, Popradu, Hrabušic
– Čonkové, Mirgové… Pracovali jsme pro velké továrny v Praze. Mnohdy za lepších
podmínek než pro jejich zaměstnance.
Základem je:
1) dostatek pracovních příležitostí. Situace je natolik vyhrocená a vážná , že
je třeba zavést pro zaměstnavatele pracovní kvóty pro tuto menšinu. Tak jako je
to u osob se zdravotním znevýhodnění. Je třeba vytvářet na všech úrovní státní
správy speciální programy pro zaměstnanost.
2) tímto vzniká pro děti vzor – je možné uživit se prací a nebýt odkázán na
milodary.
3) nezbytně nutné je podporovat růst vzdělanosti a vznik vzorů pro mladou
generaci. Při přijímání na střední školy bych též zavedl „pozitivní
diskriminaci“ pro tuto menšinu. Výplatu dávek bych podmiňoval dodržováním školní
docházky dětí. Tato diskriminace musí být dočasná, po odstranění neúčasti ve
školním systému dávky musí být opět přiznány. Nelze připustit pád do sociálního
vyloučení.
4) Stabilní příjem řeší otázku bydlení. Jsem kategoricky proti vzniku „ Ghet a
vyloučených lokalit“. Dávky na bydlení – černé zlato – ženou tuto menšinu do
otroctví.
5) Cílem našeho programu –důstojný život pro všechny lidi této země.
Základem je zcela rovnoprávný přístup ke všem lidem. Je nutno komunikovat a
vysvětlovat si své postoje a priority.
Chápu, že je to problém dlouhodobý, náročný. Základem je práce, vzdělání a
zcela rovné zacházení. Část přidružené výroby získala bydlení v bytech JZD ale
většina žila rozptýlena na sídlištích v Praze bez problému se svými sousedy. S
Romy problém nebyl. Ojedinělé absence a drobné konflikty si řešili parťáci –
zpravidla nejstarší člen rodiny – ke spokojenosti všech.
