Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

AFP: Bosenští Romové se těžko začleňují do společnosti

31. ledna 2012
Čtení na 2 minuty

Dva ze čtyř synů Snježany Sulejmanovičové jsou ve školním věku, ale stejně
jako čtyřicet dalších dětí z romské kolonie na sarajevském předměstí Butmir
tráví celé dny bloumáním po ulicích. "Jak je mám poslat do školy, když se koupou
jen v létě, v řece," ptá se osmadvacetiletý otec Ratko a ukazuje rukou k říčce,
která se prodírá "čtvrtí" příležitostných příbytků, jež obývají výhradně romské
rodiny, napsala agentura AFP.

"A kdyby to byl jediný problém," vzdychne si, zatímco se kolem shromažďují
další členové jeho rodiny, aby se zapojili do diskuse.

Z romských dětí navštěvuje školu podle nedávné zprávy OSN sotva dvacet
procent. Kolonie v Butmiru, která vznikla před padesáti lety, nikdy neměla
elektrický proud, tekoucí vodu ani kanalizaci.

Dnes jsou naděje 300 obyvatel na to, že budou mít tyto vymoženosti, ještě
menší. Sarajevo se rozšiřuje a úřady se spíš snaží najít způsob, jak tyto
nevábné "čtvrti" zbourat.

Stejně jako ostatní chatrče v kolonii je příbytek rodiny Sulejmanovičových
postaven z dřevěných prken a kartonů a nemá okna. Uvnitř je plotna a jeden
kastrol.

V Bosně žije podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na 100.000
Romů. Více než 22.000 z nich obývá podobné kolonie. Jsou jednou z dvanácti
oficiálně uznaných menšin, ale žijí v nejhorších podmínkách.

"Bosna je na tom celkově špatně a hodně obyvatel žije v bídě, ale Romové jsou
na tom nejhůře prostě proto, že to jsou Romové," konstatuje Dervo Sejdić,
předseda jedné ze čtyř desítek romských asociací v Bosně.

Jen jedno procento bosenských Romů má zaměstnání, 60 procent z nich je
negramotných a 80 procent nemá žádnou kvalifikaci, uvádí britská charitativní
organizace Save The Children.

Kolem 90 procent nemá přístup k lékařské péči, tvrdí mluvčí bosenské pobočky
Helsinského výboru pro lidská práva Živica Abadžičová. Navíc na 6000 Romů
nevlastní ani rodný list.

Bosna, která se snaží přiblížit k Evropské unii, se snaží splnit rychle
kritéria ohledně zlepšení životních podmínek Romů, která na ní žádá Rada Evropy.

Je třeba přijmout čtyři akční plány, a to v oblasti zaměstnanosti, bydlení,
zdravotní péče a vzdělání.

"Teprve když budou mít Romové práci, bude možné vyřešit zároveň další tři
problémy," tvrdí předseda romské rady v Bosně Fehim Osmanović.

Podle Žarka Papiče z místní humanitární organizace je vyřešení sociálního
vyloučení Romů novým úkolem pro společnost, v níž většina Romů byla asimilována
třemi majoritními společenstvími (srbským, chorvatským a muslimským).

Mnozí si změnili jména a ve snaze být co nejlépe přijati, konvertovali i na
náboženství majoritní komunity na území, kde žili během bosenské války
(1992-95), uvádějí shodně místní nevládní organizace.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon