Aftenposten: Breivik užívá vojenský žargon a v něčem argumentuje jako Hitler

Norský atentátník Anders Behring Breivik se označuje za "pěšáka". "Provedl
operaci" na ostrově Utöya a chtěl použít vody okolního fjordu jako "zbraň
hromadného ničení". Před teroristickými činy se "odemocializoval". Na Utöyi
uvažoval, že "ukončí svou existenci". Zamítl myšlenku, že by mohl "zkonfiskovat"
letadlo, aby z ostrova unikl. Takovým specifickým slovníkem se vyznačuje
pravicový terorista, který nyní stojí před soudem za loňský červencový masakr,
při němž zabil 77 lidí, píše norský deník Aftenposten.

Renomovaný norský psychiatr Svenn Torgersen se domnívá, že nejnápadnější na
Breivikově vyjadřovacím stylu je "vojenský" žargon. "Armáda má vlastní slang,
kterému se mnozí vysmívají a který mění lidi a předměty v technické pojmy. Voják
nezabíjí, ale ‘likviduje cíle’. Své nepřátele ‘dehumanizuje’, řečeno
Breivikovými slovy. A obžalovaný si vybudoval svůj vlastní militaristický svět,
v němž sám figuruje jako voják," podotýká Torgersen.

"Armáda si vytvořila takovýto žargon, aby snížila empatii u vojáků, u
Breivika to ale za obranný mechanismus nepovažuji. Podle mého názoru se takto
vyjadřuje, protože se přehnaně ztotožňuje s vojenskými složkami, protože ho
maximálně přitahuje násilí a střelné zbraně a je svým způsobem 150procentní
voják. Myslím si, že se nemusel příliš přemáhat, aby své činy spáchal, poněvadž
to tkví v jeho osobnosti," dodal Torgersen.

Breivik, který byl zproštěn vojenské služby (v Norsku je povinná vojenská
služba 6-12 měsíců), tvrdí, že důvodem jeho technického způsobu vyjadřování bez
náznaku emocí je distancovat se od útoků. "Kdybych se snažil mluvit normálně,
nezvládl bych o svých činech vůbec hovořit," prohlásil Breivik v pátek před
soudem.

Profesor rétoriky na univerzitě v Oslu Kjell Lars Berge není Breivikovými
"odbornými pojmy" překvapen. "Myslí jako voják a prosazuje tento pohled na svět.
Proto musí před soudem vystupovat jako jakýsi technický expert," uvedl Berge.

Berge upozorňuje, že Breivikův styl mluvy se nápadně podobá nacistickým
projevům. "Ve své argumentaci se velmi podobá Hitlerovi v díle Mein Kampf.
Nacisté používali technické, odborné pojmy o skupinách obyvatelstva, které
chtěli vyhladit. Popisovali je, jako by to nebyli lidé, ať už se jednalo o Židy,
homosexuály či Romy. Breivik se na řešení problémů dívá stejným způsobem a
muslimy považuje za absolutní zlo," říká Berge.

Jens Elmelund Kjeldsen, profesor rétoriky a vizuální komunikace na univerzitě
v Bergenu, studoval Breivikův manifest. Podle něj Breivik mluví stejně, jako
píše, technicky, aniž by jakkoli projevoval své city. "Jako učitel rétoriky si
někdy kladu otázku, čeho chce vlastně svou mluvou dosáhnout. Pokud chce člověk
získat pro svou věc ostatní, musí vzbuzovat emoce. Tady se ale zdá, že se vše
točí především kolem jeho osoby. Z rétorického hlediska to vypadá, že bojuje víc
sám za sebe než za danou věc. To je zajímavé, jelikož často opakuje, že se pro
svůj boj obětuje," konstatuje Kjeldsen.

"Když Breivik popisuje ‘legitimní cíle’ a ‘individua’ místo lidí a hovoří o
22. červenci jako o ‘operaci’ a ‘popravách’, dává tím najevo, že lidské životy
považuje za pouhé kostky, s nimiž si může člověk hrát, jak se mu zlíbí. Nebere
své terče jako lidské bytosti, které mají city," podotýká Kjeldsen.

"S takovýmto užíváním jazyka se setkáváme u pachatelů genocidy, etnických
čistek či dalších velkých útoků na konkrétní skupiny obyvatelstva," upozorňuje
Kjeldsen. "U nacistů jsme ale byli svědky podstatně emocionálnějšího jazyka,
který více podněcoval k akci. Nacisté kupříkladu o Židech mluvili jako o
krysách. Podobně jsme pak slyšeli při genocidě ve Rwandě, že Tutsiové byli
nazýváni šváby."

V první psychiatrické zprávě byla řada Breivikových výrazů označena za
neologismy – tedy nová slova. To je důležitý pojem v diagnóze psychotických
pacientů. S tímto hodnocením však psychiatr Svenn Torgersen nesouhlasí.

Breivikovým oblíbeným výrazem je slovo "pompézní". A právě tímto slovem bych
já definoval jeho projev. Je poměrně narcisistický. Rád vytváří slova, protože
je přesvědčen, že existující slova, slova, která používají obyčejní lidé, nejsou
dost dobrá. Ale nejedná se o žádné neologismy či schizofrenní výpovědi, které by
postrádaly smysl, prohlašuje Torgersen.