Zřejmě přinejmenším celé desetiletí může trvat řešení obtížné životní situace
obyvatel převážně Romy obydleného litvínovského sídliště Janov. Dřívější termín
není pravděpodobný ani v případě, že by se o to s plným nasazením okamžitě a
koordinovaně pokusily státní orgány, radnice i zástupci neziskového sektoru.
Uvádí to situační analýza vyloučené lokality nazvaná Sociální past, kterou vládě
v pondělí předloží ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb (za SZ).
Ke zlepšení situace obyvatel Janova by podle analýzy vypracované odborníky z
vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách pomohlo například
zvýšení počtu sociálních pracovníků, přijetí programů proti lichvě, prevence
násilí i nekompromisní postup vůči dealerům drog. Město by podle nich mělo
regulovat přibývání dalších nájemníků a motivovat majitele domů k péči o byty,
uvádí analýza, kterou má ČTK k dispozici.
Úkolem Litvínova by podle analýzy mělo být také vytvoření vícestupňového systému
sociálního bydlení. Sociálně vyloučené rodiny se z Janova nyní podle autorů
analýzy mohou dostat již jen na ubytovnu nebo do městského "lágru" pro neplatiče
či rovnou na ulici. Naopak nemají šanci ani motivaci k návratu k normálnímu
bydlení.
Janovští Romové jsou obvykle nezaměstnaní nebo se nechávají zaměstnávat "na
černo" bez smlouvy. Podle tvůrců analýzy by jim mohly pomoci rekvalifikační
programy a zavedení sankcí pro zaměstnavatele, kteří nelegální práci umožňují.
Nezřídka přitom lidem za vykonanou práci nezaplatí.
Za situaci v Janově může podle analýzy nepromyšlená privatizace, když byty
nechalo před 13 lety privatizovat někdejší litvínovské zastupitelstvo, čímž se
prý chtělo zbavit odpovědnosti za řešení problémů.
V šestitisícovém Janově každý desátý obyvatel konzumentem drog; dealeři běžně se
zákazníky obchodují na ulici, uvádí materiál. Marihuanu zde údajně běžně užívají
třináctileté děti, obyvatelé si také chodí do přilehlé přírody pro oblíbené
lysohlávky. Lidé často tráví svůj čas v mnoha hernách; některé mají speciální
"automaty pro děti", které vnímají hru na automatech jako běžnou součást života.
Obyvatele Janova trápí zadluženost; dluhy při reprezentativním průzkumu tvůrců
analýzy přiznalo 45 procent respondentů. Třetina lidí přiznává dluhy ve výši
přes 50.000 korun a 17 procent přes 100.000 korun. Zadlužení přitom patří k
tabuizovaným tématům a lze předpokládat, že skutečné zadlužení janovských Romů
bude několikanásobně vyšší. Lidé si obvykle půjčují peníze u lichvářů, kteří
jsou napojeni na organizovaný zločin.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Kdo se bojí Kocába
SPECIÁL: Vše o Janovu na jednom místě
Řada sociálně vyloučených obyvatel Janova se potýká s psychickými problémy,
které kompenzují alkoholem, drogami nebo gamblerstvím. Jejich děti často bývají
vyčleněny z kolektivu kvůli zanedbané hygieně a tělesnému zápachu.
Přestože sociálně vyloučení obyvatelé bývají podle analýzy výrazně nemocnější
než běžná populace, služeb lékaře využívají jen výjimečně. Zubaře nevyužívají
prakticky vůbec, ostatně v Janově žádný nemá ordinaci a litvínovští zubaři je
neberou do evidence, údajně kvůli plnému stavu.
Neuspokojivá je podle analýzy také bezpečnostní situace, lidé jsou často
ohroženi trestnou činností. Obyvatelé Janova se obávají sympatizantů krajně
pravicové Dělnické strany, kteří proti nim otevřeně vystupují, i organizovaných
gangů. Jejich vůdci se podle analýzy blízce stýkají s policisty. "Obyvatelé
Janova se obávají volat policii, protože lidé okolo vyhlášených násilníků a
recidivistů si s policisty tykají, a vytvářejí tak dojem kamarádských vztahů,"
uvádí analýza.
Policisté systematicky společně se sociálními pracovníky obcházejí jednotlivé
janovské domácnosti. Jejich obyvatelé se obávají, že na návštěvách získávají
privátní informace, které mohou být snadno zneužity.
Hlavní body analýzy situace janovských Romů nazvané
Sociální past
Současný stav: |
|
– kvůli nepromyšlené privatizaci bytového fondu žijí lidé v nevyhovujících hygienických podmínkách; vzhledem k nepříznivé sociální situaci jsou bez výhledu na zlepšení situace |
|
– zadlužení trápí podle průzkumu přes 45 procent dotázaných. Třetina lidí přiznává dluhy přes 50.000 korun a 17 procent přes 100.000 korun; podle odhadů je však skutečné zadlužení několikanásobně vyšší |
|
– asi desetinu obyvatel šestitisícového Janova tvoří konzumenti drog; marihuanu údajně běžně užívají třináctileté děti |
|
– řada obyvatel se potýká s psychickými problémy, které kompenzují alkoholem, drogami a gamblerstvím. Děti vnímají hru na automatech jako běžnou součást života, naopak se obtížně řadí do školního kolektivu |
|
– obyvatelé Janova se cítí ohroženi sympatizanty krajně pravicové Dělnické strany i organizovaného zločinu. Nevěří ani policii, neboť se obávají, že policisté mají s násilníky a recidivisty dobré vztahy |
|
– přestože jsou janovští Romové výrazně nemocnější než běžná populace, k lékaři chodí jen výjimečně a k zubaři prakticky nikdy; stejně je nepřijímají do evidence |
|
– obyvatelé lokality jsou obvykle nezaměstnaní a bez možnosti sehnat zaměstnání. Často pracují "načerno", tedy bez smlouvy, neoficiální zaměstnavatelé jim nezřídka za jejich služby nezaplatí |
Doporučení na řešení situace: |
| – zvýšení stavu sociálních pracovníků |
|
– přijetí programů proti lichvě i drogovým dealerům, vytvoření kamerového systému kvůli větší bezpečnosti obyvatel |
|
– regulace příchodu dalších nájemníků a motivace majitelů domů k péči o byty |
|
– zavedení komunitního plánování a koordinace spolupráce státu, radnice i neziskového sektoru |
KAM DÁL?
Kdo se bojí Kocába
SPECIÁL: Vše o Janovu na jednom místě
