romea - logo
31. března 2020 (úterý)
svátek má Kvido
Loading
rozšířené vyhledávaní

Anketa RH: Jak hodnotíte Dekádu romské inkluze?

Brno, 3.6.2010 16:50, (RH)

Na národní i evropské úrovni vzniká řada kampaní, plánů a projektů zaměřených na integraci sociálně vyloučené části Romů. Zajímalo nás: Jak hodnotíte Dekádu romské inkluze?

NEPŘEHLÉDNĚTE
Dekáda v roce 2010

Lucie Sharrii Oračková
Studentka SOŠ managementu a práva, Brno.
Myslím, že je to dobrý nápad a podle mého názoru bude mít úspěch. Dekáda romské inkluze už vlastně úspěch má. Jen tak dál…

Ivan Kandráč
Hudebník přerovské skupiny Imperio (www.imperio.estranky.cz) a terénní pracovník sdružení Člověk v tísni.
Desetiletý projekt, který končí v roce 2015, se oficiálně nazývá Dekáda romské inkluze. U nás se zaměřuje na zlepšení vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví Romů. Myslím si, že deset let je málo k tomu, aby byl tento projekt ukončen alespoň uspokojivě. Velice citlivé téma je určitě nezaměstnanost, která prolíná skoro celým tímhle projektem. Každopádně zapojení Romů do projektu a komunikaci s nimi bych viděl jako veliké pozitivum a krok do budoucna.

Štefan Tišer
Předseda a výkonný ředitel Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje (www.srnmpk.cz).
Dekádě romské inkluze již nepřisuzuji téměř žádnou důležitost. Počátek tohoto projektu ve všech zasvěcených vzbudil vlnu zájmu a naděje. Nyní nejsou viditelné žádné výsledky, jedná se víceméně o byrokracii, neboť do dnešní doby Romové žádnou inkluzi nepocítili. Jsem hodně zklamaný, dost jsme tomu s kolegy věřili. V současné době se k romské inkluzi stavím velmi skepticky. Rád bych svůj současný postoj přehodnotil. Uvidíme, co přinese další vývoj.

Jiřina Šiklová
Socioložka, publicistka, Praha.
O Dekádě romské inkluze jsem byla na začátku podrobně informována. Dokonce jsem byla pozvána na některá vstupní setkání a podílela se na diskusi, která se o tomto námětu vedla např. v Goethe Institutu. Od začátku mi ale vadilo, že někteří přítomní Romové se domnívali, že se na této inkluzi mají podílet především sami Romové. Dost obtížně se dá někam vřadit, aniž úzce spolupracuji s těmi, mezi které se mám vřadit. Tehdy jsem tu diskusi považovala za zbytečnou rivalitu více skupin především mezi Romy. Jen jsem to sledovala. V pozdějších letech jsem o tomto projektu již nebyla informována a tak ani nevím, že dosud není uzavřen a že pokračuje. Pokračuje?

Dominik Žbánek
Vychovatel Dětského domova Praha – Dolní Počernice.
Inkluze minorit považuji za důležité. Různých inkluzí jsem za svoji kariéru v sociálních službách zažil přespočet. V případě romské inkluze musí jít o záležitost skutečně dlouhodobou, která bude mít generační přesah. Hmatatelné výsledky se projeví za dlouho, v řádu deseti, dvaceti let. Druhým předpokladem úspěchu je začít realizovat inkluzi v místech, tedy ve městech a obcích, v konkrétních životních situacích. Národní plány na cokoliv jsou
pouze podpůrnými dokumenty.

Janko Horváth-Dóme
Básník, publicista, Janov.
Lačho džives všem čtenářům našeho super Romano hangos. Co mi říká Dekáda? Mám pocit, že se udělá čárka v seznamu „pomoci naší komunitě“ a tím to zhasne. Bída krize zasahuje víc a víc obyčejných lidí bez rozdílu. A Evropská unie? Nabízej nám hladovou a ohlodanou kost a „tumáš čerte kropáč...“ Snad se mýlím, snad ne, je to můj názor. Jsem v tzv. romské problematice již hezkejch pár let a je to furt stejné. Nic se nezměnilo. Tak mne napadá naše moudro – goďaver romano lav, kterým naši dědové a tátové na toto téma odpovídali: „Te som džukel, de man šelo, te som manuš, de man paťiv!“ Nejsem pes, abych byl uvázán k boudě, jsem však člověkem, tak mi tedy prokaž úctu! Paťiv des, paťiv chudes. Prokážeš-li mi úctu, úcty se ti dostane. Ačhen Devleha, manušale.

Bohumil Řeřicha
Působí v Kruhu přátel česko-německého porozumění.
Dovolím si malou úvahu, která s tématem částečně souvisí. Přivedla mě k tomu nedávná návštěva srbského Bělehradu, města, kde se stále nachází pozůstatky po bombardování NATO po tehdejším pokusu Miloševičovy vlády řešit kosovskou otázku etnickou čistkou. Bělehrad je 2,5 milionová metropole, neprávem opomíjená. Lidé jsou zde moderně oblečení, kavárny a restaurace mají profesionální obsluhu. Ne jako u nás, zaplať a vypadni. Bulvár Kněze Mihajla uprostřed Bělehradu mi připomínal Paříž. Fascinující to bylo zvláště večer, kdy kavárničky byly plné veselých mladých lidí, kde se vyjímaly zvláště mladé ženy.
Uprostřed starého Bělehradu mě však upoutali lidé, trochu odlišní od většinové společnosti. Měli takové malé traktůrky a vozili s nimi staré železo nebo papírové kartony z odpadových kontejnerů umístěných po městě. Bylo mi řečeno, že jsou to místní Cikáni. Tato část bělehradských Cikánů žije uprostřed této vskutku zajímavé metropole, která podle mého názoru patří do Evropy, naprosto izolovaným, zaostalým životem. V jedné čtvrti, na kopci zarostlém stromovím, žijí v různých favelách z kartonu, dřeva a plechu. Všechny odpady hází dolů a město je jednou za čas uklidí. Žijí tam i přes zimu.
Ve čtvrti nového Bělehradu Zemun jsem navštívil též cikánskou osadu, kde již byly asfaltové cesty, samozřejmě malý nepořádek. Byly tam dostavěné a nedostavěné architektonicky zajímavé domy a před nimi sem tam i auto. Nikde jsem necítil nepříjemný zápach. Moji hostitelé na můj dotaz, z čeho bělehradští Cikáni žijí, mi odpověděli, že zčásti z žebroty, zčásti z toho co dostanou od bohatších příbuzných ze zahraničí a z odevzdávání odpadu. Na rozdíl od nás však necítí ke svým Cikánům takovou xenofobii jako většina českých gádžů. Srbsko je chudší země, např. učitelé nebo úřednice na ministerstvu mají kolem 400 euro. 1 Euro je kolem 100 dinárů. Ceny odpovídají platům, což je velice sympatické. Srbové jsou podnikaví lidé, věřím, že po případném vstupu do Evropské unie (EU) budou schopni řešit i cikánskou problematiku. Mladí vzdělaní a angličtinou vybavení lidé si přejí vstup do EU.
Když to srovnám s tím, co se dělá ohledně romské problematiky u nás, je to určitě obdivuhodné. Založení památníku v Letech je další pozitivní posun dopředu. Domnívám se však, že je nutné pozorně sledovat, kde končí upřímný altruizmus a začíná působit vliv opatrovnického, většího bratra, což dokáží naši Romové velice dobře vycítit. Samozřejmě by bylo vynikající mít většinu takových Holomků, Horváthových a jim podobných, jejichž úloha je naprosto nezastupitelná.
Na prvním místě musí být to, co chtějí Romové sami a ne co bychom chtěli my, vždy chytří čeští gádžové. Kdysi bylo cikánskou výsadou ovládání určitých řemesel, to vše je pryč. Samozřejmě, že vzdělání má prioritu, ale neměli bychom zapomínat, ze Romové jsou i řemeslně zruční. Podle mého názoru – vytvořeného z mých zkušeností s Romy a z toho co optimistického mohu číst v Romano hangos – nastává období zapojování schopných romských podnikatelů, řemeslníků a samozřejmě romské intelektuální elity. Nastává čas předat řešení romské problematiky samotným Romům.

Jarmila Hannah Čermáková
Básnířka a dramatička, členka Obce spisovatelů.
Už řadu let tuším, že Dekáda romské inkluze probíhá. Výsledky ze strany většinové společnosti však nevidím. Naopak, z nejsledovanějších médií, jako např. Česká televize a pod. pořady o Romech a pro Romy zcela vymizely. Drží se jen rozhlasové vysílání O Roma vakeren, a patří mu úcta za odvedenou práci.
Domnívám se, že pozitivní změny k dobrému lze vidět pouze na straně Romů. Mnozí skutečně vsadili na odpovědnou výchovu a nejlepší vzdělání pro své děti. Výsledky jsou jasně patrné a nová generace romské inteligence se slibně vyvíjí. Věřím, že si tito mladí brzy sami vezmou na starost, aby jim ze slibovaných euro i podpor neubírali tzv. koordinátoři z řad většinových – promiňte mi ten výraz – příživníků na tzv. romské otázce. Uzrál čas na romskou odpověď! A zde je znovu třeba získat média všeobecná, nikoliv jen specificky romská – a v těchto médiích vytvořit pozitivní, kladný portrét menšiny Romů. Aby v povědomí všech lidí zakořenila základní úcta k romskému národu, jeho kultuře, historii a osudu.
Zatím se média omezují převážně na jevy negativní, zatímco mezi Romy je mnoho dobrého. Například jejich vůle k radosti – nejen v hudbě a tanci, ale v životě vůbec. Mnohdy je to takřka léčivá jiskra, kterou nám předávají – například na každoročním Festivalu Khamoro.

Gejza Horváth
Redaktor Romano hangos.
Dekáda romské inkluze (DRI) je mezinárodní seskupení bývalých států východního bloku. (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Černá Hora). DRI vznikla na popud Světové banky a Open Society Institutu, který založil dobročinný donátor Georg Soros. Idea DRI vychází z reálné životní situace Romů, proto se tato společnost politicky zavázala společně řešit situaci romských komunit ve svých zemích, jejich chudobu, vyloučení a diskriminaci.
Osobně si myslím, že pro ČR je to výzva a zároveň i jedinečná příležitost jak dál řešit finančně náročnou romskou problematiku. V tomto směru je dekáda bezpochyby jedinečná příležitost i pro romské nevládní organizace a také pro samotné Romy. Aktivně se zapojit do tohoto procesu znamená pro ně možnost podílet se na řešení nejpalčivějších problémů.
Podle mě je DRI seskupení, které má pro Evropu nesmírný význam, pro Romy obzvlášť. Existuje ale už pět let a musím říct, že Romové o dekádě romské inkluze skoro vůbec nic nevědí. A už vůbec nevědí, že se s tímto seskupením zavázala spolupracovat i ČR.
Kdo je tomu na vině a proč tomu tak je? Že by Romové v Čechách neměli žádné problémy?
Celý svět se mění, jde dopředu, Evropa se sjednocuje a politika v oblasti lidských práv a svobod se stala součástí mezinárodních úmluv a dohod i Evropské unie. Ale Romové stojí pořád na jednom místě. A vlastně nestojí na jednom místě, propadají se každým rokem hlouběji a v některých státech Evropy dopadli už na dno sociálního systému. Dalo by se říct, že jsou chyceni do pasti. Jinak tomu není ani u nás. Demokracie v ČR se vyvíjí a ustaluje, ale Romové nemají k plnohodnotnému civilizovanému životu přístup. Chudoba Romů roste takovým tempem, až se skoro zdá, že ji někdo záměrně pěstuje. Romům je upíraná rovnost, jejich lidská a občanská práva. Romové nemají skoro žádnou ochranu a jako menšina jsou hromadně vylučováni ze společnosti. Proč tedy Romové nevědí o Dekádě romské inkluze?
Česko už vynaložilo na řešení romské problematiky nemalé finanční prostředky a Romové se pořád nacházejí tam, kde byli. Proč tomu tak je? Že by bylo málo peněz, nebo se zacházelo s dotacemi jenom tak, aby se vyčerpaly? Kde se stala chyba? Chyba leží určitě i v samotných Romech, ale chtít řešit romský problém a přitom odepřít pomoc světové banky a donátora George Sorose, to je jako jít do lesa pro dřevo a nevzít si pilu ani sekeru.
Myslím si, že romská problematika v ČR narostla už do tak závažných rozměrů, že se musí řešit samostatně a ne jako nově vzniklý sociální problém. Dekáda romské inkluze tento cíl má, ale v Čechách o tom ví jen hrstka lidí. Většina Romu o dekádě nemá žádné informace. Že by tedy dekáda nebyla v ČR podporovaná?

Text vychází v Romano hangos 7-2010 na www.srnm.cz

KAM DÁL?
Dekáda v roce 2010

Přečteno: 2115x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rozhovory, Anketa, Dekáda romské inkluze



HLAVNÍ ZPRÁVY

Peter Pollák, bývalý zplnomocněnec Slovenské republiky pro romské komunity, při rozhovoru server Romea.cz (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

Slovensko bude mít nového zmocněnce pro romské komunity. Peter Pollák chce, aby to byl Rom

27.3.2020 14:20
Europoslanec a člen předsednictva hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) Peter Pollák má na starosti výběr nového zmocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku.
 celý článek

Pavlína Matiová ve videoklipu Phiras dujdženore

videoPavlína Matiová má nový videoklip! Píseň Phiras dujdženore nazpívala se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem

26.3.2020 20:15
Zpěvačka a herečka Pavlína Matiová vydala nový videoklip, tentokrát se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem. Píseň Phiras dujdženore z připravovaného alba Fusion spatřila světlo světa v neděli 22. 3. 2020.
 celý článek

Blízký spolupracovník Tomia Okamury a bývalý tajemník klubu Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Staník (FOTO: internetové stránky SPD)

Soud odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Staníka, dostal podmínku. Romy a Židy chtěl střílet hned po narození

26.3.2020 12:10
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70.000 korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud, ČTK jej potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Odůvodnění zatím není dostupné.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo