romea - logo
5. dubna 2020 (neděle)
svátek má Miroslava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Anketa Romano hangos: Mohla by romská politická strana uspět ve volbách?

Brno, 25.6.2010 21:18, (RH)

Zdeněk Duna
Romský aktivista, Praha.
V zásadě bych nebyl proti, aby taková strana existovala. Mohla by být demokraticky vygenerovaným partnerem pro politickou scénu, ale taková formace by nikdy nemohla mít ambice stát se stranou parlamentní. A to vzhledem k volebnímu systému, kdy pro vstup do parlamentu je potřeba překročit 5% hranici a Romů jsou podle kvalifikovaného odhadu asi 2 %. Zase by to bylo o nás bez nás! Romové si musí uvědomit, že je potřeba vzít rozhodování o své budoucnosti do vlastních rukou! Skončila doba, kdy o nás rozhodují Neromové, co si berou nás Romy jako rukojmí. Nebo jak já tomu říkám: „Black face“, černý obličej do organizací a do úřadů, ale vždy do pozice pracovníka, který nemá možnost rozhodovat a ovlivňovat chod a životy samotných Romů. Proto doporučuji vstupovat do stávajících politických stran a ovlivňovat jejich chování a jednání zevnitř. Stranický boj je tvrdý, ale když spojíme síly, je možné ovlivnit i velké parlamentní strany a tím ovlivnit i životy všech Romů v české společnosti.

Dominik Žbánek
Vychovatel v Dětském domově Praha – Dolní Počernice (www.dddp.vyjimecny.cz).
Zakládat novou romskou politickou stranu před komunálními volbami nepovažuji za šťastný nápad. Více se mi zamlouvá řešení, aby stávající romské organizace v místech, kde působí, vyjednaly zařazení svých nominantů na kandidátní listiny dlouhodobě funkčních politických stran či volebních uskupení. Pro ty, kteří by kandidaturu přijali, by mělo vzniknout poradenské středisko, například při redakci Romano hangos. Zde by našli podporu expertů z různých oborů. Prostřednictvím tohoto střediska by mohli konzultovat nejen svoji předvolební kampaň, ale po zvolení i záležitosti, ke kterým se budou muset coby zastupitelé kvalifikovaně vyjadřovat a hlasovat o nich.

Janko Horváth-Dome
Básník, aktivista, Janov u Litvínova.
Jedna naše strana tady už existovala, jsem dost skeptický. Byl jsem u jejího zrodu a dopadla jak dopadla. Díky naší cikánské ješitnosti a dilinipen. Sako rom kamel te el prezidentka, sako rom hino nekhgoďaveder, sako Rom džanel džavoro… Každý Rom chce být prezidentem, skoro každý z nás je nejchytřejším, umíme všechno na světě…
Musaj te asav – k smíchu. Když jsme kandidovali za ROI v roce 1992, získali jsme od našich lidí minimum hlasů. Nejsem zatrpklý – narušav pre nikaste – jen děláme stejné chyby a stále je opakujeme, viz poslední volby khere doma na Slovensku. Romská strana kandidovala a co? Zijand te vakerel – škoda mluvit. Sigeder pumenge keras redos maškar amende, paľis šaj keras goďaver buti. Nejdřív si udělejme pořádek sami mezi sebou. Přestaňme se osočovat, nenávidět a pomlouvat a buďme k sobě lačhe sar maro – dobří jako chleba. Jinak nevyhrajeme ani „Člověče, nezlob se!“ Khamoro andre vodi tumenge .

Štefan Tišer
Předseda Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje (www.srnmpk.cz).
Všichni jistě vědí, že v 90. letech měla v parlamentu zastoupení Romská občanská iniciativa. Založení nové strany stojí za zamyšlení. Myslím, že by v jejím vedení měly být osobnosti, které už si něco prožily a zjistily, co je dobré a co špatné. Každopádně by strana měla sjednotit všechny Romy. Rád bych apeloval na Romy-voliče, aby určitě přišli k volbám, abychom měli zastoupení v obcích a městech. Do budoucna by se měla změnit 5% hranice pro vstup do parlamentu, jinak romská strana nemá šanci se tam dostat s podporou většinové společnosti.

Jiřina Šiklová
Socioložka, publicistka, Praha.
Zakládat politickou stranu na principu etnicity či národnosti, nebo pohlaví (strana žen apod.) nepovažuji za vhodné řešení. S takto pojatými stranami jsou zde ve střední Evropě jen ty nejhorší zkušenosti. Takto byla koncipována strana německá, sudetoněmecká, maďarská a nyní s tím mají potíže i na Slovensku. Demokracie je o volbě programu, zájmů dle sociálního statutu a ten se mění během života. V případě Romů jde o nesmysl navíc i proto, že většina Romů se v ČR ani k romské národnosti nehlásí (jen 11 800 se jich přihlásilo při sčítání obyvatelstva v roce 2001). I kdyby Romů bylo 300 000, a to jich tolik není, a volili i kojenci, tak budou mít nárok na jednoho poslance. Udělají-li to, jen to zvedne negativní postoje vůči Romům.

Lucie Sharrii Oračková
Středoškolská studentka, Brno.
Založení romské politické strany bych uvítala, hlavně z tohoto důvodu: Aby se vědělo, že Cikáni se dokáží postavit na vlastní. Proč si nezaložit vlastní stranu, když na to máme právo? Volit budu jedině, když v ní budou rozumní lidé a ne rádoby doktoři nebo inženýři. Obyčejní lidé by měli dostat také šanci prosadit se v politice. Kdo ví, co by dokázal obyčejný člověk z ulice. Ne?

Jitka Melzerová
Účetní na základní škole na Havlíčkobrodsku.
Citovala dva autory: „Nedosažitelné je to, o co se nepokusíme“ a „Za všechno může pasivita. Když se budeš pokládat za oběť, staneš se jí.“ Ať Romové založí novou stranu a hájí své názory a zájmy. Jen ať to nedopadne tak, jako při mnoha dalších pokusech o zlepšení postavení Romů. Snad v této straně nakonec nebude víc Neromů než Romů. Stejně jako ve spoustě neziskových organizacích, dětských domovech, azylových domech, speciálních a praktických školách, kde se Neromové starají především o romské děti a mládež. Takže s chutí do toho a hodně štěstí a vytrvalosti.

Milan Daniel
Jednatel sdružení Most pro lidská práva (www.mostlp.org), Pardubice.
Nevěřím tomu, že odpovědnou politiku lze dělat na etnickém nebo národnostním principu. Ten by samozřejmě měl být zohledněn tak či onak v programech všech demokratických stran a Romové by měli volit tu nebo ty z nich, které nejlépe vyjadřují jejich zájmy. Založení nové strany menšinového etnika podle mne k ničemu produktivnímu nepovede. Komunální volby samozřejmě mohou přispět k posunu toho, jak jsou Romové vnímáni většinovou společností. Velmi přitom bude záležet na tom, jakým způsobem kandidáti pojednají témata, která jsou v místních komunitách živá. Jsem toho názoru, že šanci na úspěch mají ti, kdo přijdou s progresivními návrhy řešení, která neprospějí jenom Romům, ale budou mít šanci zlepšit kvalitu života v celém městě, městské části či vesnici a v nichž budou hrát Romové pozitivní roli.

Helena Krištofová
Romská poradkyně na Magistrátu města Brna.
Co bych řekla založení nové romské strany? Odpověděla bych otázkou: A kdože to bude stát v jejím čele? O volební program bych se zajímala až poté, kdy se přesvědčím o důvěryhodnosti a nezištnosti jeho kandidatury. Taková osobnost by měla být přijatelná pro širokou romskou veřejnost, ať už by se ti lidé řadili do jakékoliv skupiny či podskupiny, kasty či podkasty, rodiny či velkorodiny, jedno která světová strana byla původně jejich domovem. Romskou stranu by měl reprezentovat člověk požívající přirozené autority a všeobecné úcty ostatních Romů. Znamenal by naději pro ty, kteří potřebují každodenní pomoc ostatních a představoval by také přijatelnou volbu pro ty, kteří reprezentují tzv. romskou elitu a mnohdy se cítí být těmi vyvolenými, přestože na to přišli úplně sami. Pokud by taková osobnost existovala a k založení nové romské strany by opravdu došlo, její volební program by měl být přednostně zaměřen na integraci uvnitř romských komunit. Zejména proto, že k udržení jakési stability se doporučuje stát na obou nohách a teprve pak je možné něčeho dosáhnout, ať už ve volbách či mimo ně.

Gejza Horváth
Hudebník, Brno
My Romové nechodíme k volbám, protože si myslíme, že se nás to netýká. Nechodíme k volbám i proto, že neznáme jejich význam, dopad a cíle. Ale nechodíme k volbám i proto, že nevěříme českým politickým stranám. Tento důvod bych chápal, ale to neznamená, že bychom neměli chodit volit. Odevzdat svůj hlas politické straně nebo jedinci znamená vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas a tím přímo ovlivňovat politické dění ve státě. Právo volit nám není upíráno. Proto je důležité si uvědomit, že náš hlas má cenu zlata. Možná přeháním, ale říkám to proto, abychom si to my Romové uvědomili.
My jako menšina máme právo mít i svou politickou stranu. Tento nápad není k zahození, romská strana by zastupovala Romy a hájila jejich práva a zájmy. Konečně by se tak začala řešit romská problematika v ČR. No, ale aby se dostala taková strana do parlamentu, musela by se zúčastnit voleb a dostat od svých voličů potřebný počet hlasů. A tady se hned naskýtá otázka: Půjdou Romové k volbám a dají svůj hlas své straně? Myslím, že v tomto ohledu by romská strana narazila čelem do zdi. Jsem si jistý, že by ji volilo víc Čechů než Romů. A řekněme si pravdu, kolik je těch Čechů, co sympatizují s Romy? Těch hlasů by bylo moc málo. Naše romská strana by se do parlamentu nedostala a Romové by zase zahodili svou šanci na lepší život. Ptám se tedy: Když nebudeme chtít na našem životě nic změnit, co tedy zanecháme generacím, které přijdou po nás? Zase jen bídu a utrpení?
Pokud si tu skutečnost uvědomíme, tak v dalších volbách za čtyři roky už můžeme něco napravit. Ale letos na podzim se už budou konat i volby do obecních a městských zastupitelstev a pro nás pro Romy to je další příležitost podílet se na věcech veřejných. I v tomto případě máme možnost ovlivňovat mocenské struktury. Svým volebním hlasem můžeme brzdit změny s kterými nesouhlasíme. Svým volebním hlasem si můžeme vybrat z kandidátů svého člověka, starostu obce, nebo starostu městské části. Tím dáme najevo, že chceme aby nás zastupoval právě on, rozhodoval za nás a hájil naše práva a zájmy.
Jít k volbám znamená pro občana změnit věci s kterými nesouhlasí, ale také vytvořit pro sebe a své děti společnost, ve které budou fungovat zákony v souladu s demokratickým principy. Obzvlášť to platí pro nás Romy, třeba v oblasti bytové politiky. Mocenské síly nemilosrdně využívají jen jednu tvář zákona, postih. Vůbec se nezabývají tím, že by nám mohly i pomoct a zákony jím umožňují. Tito lidé tedy nehájí naše práva a zájmy, ale my voliči to můžeme změnit. Třeba když nejsme spokojeni se starostou obce, nebo se starostou městské časti, tak mu ve volbách nedáme svůj hlas. Zvolíme si jiného zástupce. Tedy volby nám dávají šanci vstupovat do politického dění a tím ovlivňovat nejen svůj vlastní život, ale i život veřejný. Proto je už nutné aby si Romové uvědomili, že každé volby mohou pozitivně změnit jejich život, ale podmínkou je, aby Romové chodili volit.

Míša Appeltová
Zástupkyně ředitelky sdružení Fórum 50 % (www.padesatprocent.cz), Praha.
V roce 2004 vznikla ženská strana Rovnost šancí (RŠ). Její založení mělo obrovský mediální ohlas, političtí komentátoři vznik na jednu stranu přímo zatracovali nebo jej komentovali jako v České republice neudržitelný. Na druhou stranu někteří vyzdvihovali možnosti, jež založení čistě ženské strany a sestavení kandidátek ve všech krajích (či alespoň jejich většině) může přinést. Vznik strany založené na určité identitě – ať už ženské, romské či osob se zdravotním postižením – upozorní na závažný problém nedostatečného zastoupení těchto skupin obyvatelstva v politice. Přičemž víme, že to není jejich nezájmem o politiku, ale způsobem (často neférovým), kterým zavedené politické strany v České republice fungují. Takto vzniklé strany pak vytvoří velkou „zásobárnu“ či nabídku politicky kompetentních lidí, mohou přinést nová témata nebo nový pohled na témata stará a zejména motivovat další členy a členky dané skupiny k tomu, aby se do politiky zapojily. Dají příklad toho, že „to jde“. Domnívám se tedy, že má smysl romskou stranu založit. Koneckonců, i přes rezervovanost české společnosti vůči „ženským“ frakcím, tématům a feminismu obecně, RŠ zaznamenala v komunálních volbách relativně velký úspěch (zhruba 10 879 hlasů) a dodnes za tuto stranu působí v některých obcích zastupitelky.
Vznik a působení romské strany by mohlo mít ještě jeden velmi pozitivní efekt: ve společnosti a médiích převládá diskurz romské komunity jako „nepřizpůsobivých“. Jako těch, kdo pouze „zneužívají sociální dávky“ a nemají zájem zapojovat se do chodu společnosti. Romská strana by mohla toto pojetí narušit a pomoci budovat pozitivní obraz Romů/ek v České republice.
Strana založená na určité identitě ovšem má své nevýhody. Strana RŠ nebyla brána vážně, důvod vzniku této strany nebyl pochopen či byl zesměšňován a specifika programu strany RŠ se nestala součástí programu zavedených politických stran (Vedoucí představitelky navíc spolu brzy přestaly komunikovat a strana se rozpadla). Velkou potenciální nevýhodou stran založených na určité identitě je skutečnost, že její program je chápán jako navázaný právě na tuto identitu, ve smyslu: to se týká „jich“ (Romů, žen) ne „nás“. Romská strana by pak v případě jejího úspěchu, spíše však v dlouhodobém horizontu, mohla být pro zavedené strany důvodem, aby romskou tematiku ze svých programů vypustily s odůvodněním, že tady přeci existuje „ta romská strana“.
Jinými slovy, podporuji vznik romské strany. Zejména v současné době, kdy nastupuje nová, konzervativní vláda s plánem škrtů v sociálních dávkách, nárůstem DPH a zavedení dalších opatření, jež zasáhnou nejnižší příjmové vrstvy. V době, kdy rostoucí sociální a ekonomické nerovnosti s sebou nesou také růst extremistických nálad. V době, kdy konzervativní síly v řadách budoucích koalice jsou napojeny na (extrémně) nacionalistické skupiny. V době, kdy je možné, že zrušení postu ministra/yně pro lidská práva s sebou ponese také marginalizaci lidskoprávní tematiky, včetně té romské.
Komunální volby a řešení vzniklá na místní úrovni budou o to důležitější. Byť často slýcháme, že na komunální úrovni nehraje politická příslušnost zásadní roli, je důležité, komu dáme svůj hlas. V komunálních volbách máme jako voliči a voličky ve svých rukách obrovskou moc – můžeme si zvolit „své“ zastupitelstvo. Zda se něco změní, co a jakým způsobem, tedy můžeme ovlivnit i my sami.

Erazim Kohák
Filozof, publicista, Praha.
Zkušenost se stranami, které zastupují výrazně jednu menšinu, není o nic lepší, než zkušenost s „národním“ státem. Menšina nutně zůstane menšinou, její politický vliv vždycky bude záviset na spolupráci s jinými skupinami. Založením vlastní strany se menšina ještě výrazněji odděluje od většinového života. Daleko účinnější je vytvořit hnutí, jehož členky/ové mohou působit v duchu hnutí ve všech politických stranách. Pokud se vytvoří hnutí solidární, s hlubokým vědomím kulturní jednoty, společné skutečnosti a sdílených tužeb, může si vytvořit podstatný vliv. To ostatně je taktika, kterou úspěšně užívali Židé, američtí černoši a v mnoha zemích také Zelení. Výjimkou jsou situace, ve kterých je menšina natolik početná, že se může stát jazýčkem na váze. To byl případ Zelených v Německu a Rakousku. Může to být i případ v lokální politice, kde jsou podmínky výrazně místní… Ač zajímavé je, že američtí černoši k nástroji vlastních stran nesáhli ani tam, kde místně představovali většinu, např. v Atlantě. Jejich předáci tehdy říkali, že jejich účelem není vládnout nad bílými, jako bílí vládli nad nimi, nýbrž vytvořit integrovanou společnost (či jak říkají v Jižní Africe, společnost „duhovou“). Proto i v situacích, kdy může být přechodně a místně výhodné vytvořit vlastní uskupení, smyslem takového uskupení zůstává, aby se mohlo rozplynout v duhové společnosti, ne aby se stalo novou vládnoucí silou. Menšinovým heslem, řekl kdysi muž, kterého považuji za největšího Američana 20. století, potřebuje být svoboda, spravedlnost, solidarita, ne moc. Jmenoval se Martin Luther King.

Iveta Kováčová
Zpěvačka, moderátorka, Praha.
Nikdo není důležitější ani potřebnější nad jiné. Jsem pro založení (romské - není důležité) strany s názvem třeba Dživipen - Život.
Myslím, že na obecních a městských úrovních lze lecčeho dosáhnout. Romové by tímto mohli získat větší podporu a prostor pro realizaci vlastních nápadů a aktivit, dostali by se k širším pracovním možnostem. Systémové změny mohou nastat až následkem působení každého z nás na tom místě, kde zrovna jsme. To je většina lidí schopná pochopit a tudíž by mohli takto angažované zástupce chtít i nějak podpořit.
Je pravdou, že si vše děláme sami, připomínám, že i to dobré, a to tu jde. Je důležité vybrat mezi Romy takové zastupitele, kteří dokážou objevit a naplnit skutečné zájmy a potřeby lidí a následně je i v širším měřítku prosazovat.
Možností, které otevírá čerpání fondů EU, lze dle mého názoru využít i jinak než jen k dílčímu krmení Romů přes většinou úzké aktivity občanských sdružení. Strkáním sebemenších profitů do vlastních kapes a s tím spojeným nafukováním vlastního ega při zneužívání kompetencí novodobého „romského nebo českého proromského aktivisty“ ztrácíme důvěru… i ve vlastní síly pokračovat v cestě, která je před námi.
Nemyslím, že je potřeba cokoli na romské mentalitě měnit. Vždyť Romové mají čirou až dětskou radost ze života, jako nic se povznesou nad tíhou budoucnosti, pláčou a smějí se z plna hrdla kdy a kde to přijde, tančí kdy chtějí, jednou se svými mrtvými - s minulostí, jindy s tím kdo je po ruce. Po budoucnosti nepátrají, přestože se do ní umějí podívat, jsou živelní, srdeční, přímí a nejraději jsou teď a tady. Bez ustání naplno žijí a nechávají se unášet přítomností.
To všechno jsou vlastnosti, ke kterým se ostatní prokousávají životem, knihami jak to jen jde. My, Romové, tak moudře – přirozeně žijeme. Myslím, že tohle je nejdůležitější poselství a bohatství, které nám naši předkové zanechali.
Proč nuceně hnát Romy ke vzdělání, když v jiných dimenzích života tato složka postrádá význam? Tak je tomu podle některých vědců, esoteriků a také mnoha lidí co hledají život, pravdu a lásku minimálně až tam kam dohlédnou. Je to legrace, každý vidí slunce, přitom až kam se denně díváme? Vím, že je troufalé a nezvyklé hovořit o vzdělávání jako o činnosti, která má jen nějak zaplnit čas a možná zahnat nudu, i když tu většinou právě ve škole objevíme.
Celý náš systém - člověk se potřebuje očistit, dojít k sebepoznání. Jedině tak dokážeme objevit další realitu - prostor a v něm svůj další život a především neohraničené možnosti.
Myslím, že bychom svému Já měli ponechat úplnou volnost, ať co chce naplňuje, kudy má chuť a kdy chce ať si kráčí, nechť žije ve svém rytmu a míru.
Je to podstatná věc pro každého z nás a tady dokonce a snad i jedině platí, že máme všichni stejné podmínky k tomuto rozvoji. Že dovolíme, aby tomu tak nebylo ve všem, že například přínos jednoho je nehorázně nadceněn penězi oproti přínosu druhého člověka, to je nepřípustné. Víme, že nikdo není důležitější ani potřebnější než každý jeden z nás.
Vybrali jsme si a s námahou vystavěli tenhle život, přesto mnozí tápou a zoufale hledají ten pravý… i tam, kde je tma.
Život jako složitý rébus s mnoha nápovědami a pomocníky má ale vlastního schopného navigátora a vůdce. Ten sídlí v nitru každého z nás (říkáme mu duše, vlastní Já, vesmírná energie...). Je to ten hlas, kterému bychom měli vždycky naslouchat, varuje nás před nebezpečím, křičí pokaždé když jdeme proti němu, už sotva špitá, když to děláme příliš často. Je to přesto náš věrný, neochvějný a moudrý druh, náš průvodce, naše všechno. Stačí když se o něj opřeme, uděláme co si přejeme, povede nás a bude chránit. Člověk, který tohle ví, nedělá chyby, ví, že jen neustále objevuje a rozšiřuje sebe sama, svoje možnosti. Že vše, co k nám v životě přijde, je dobré.
Takový člověk myslí jenom na sebe, což je jak víte, protipól školních a rodičovských rad.
Dnes ale díky tomuto protipostupu alespoň někdo dokáže stejnou měrou jak myslí na sebe myslet na všechny kolem..V takovém člověčenství, chvílemi volně sjednoceném i v tepu našich srdcí, dokážeme všechno. Člověk by měl mít možnost dělat co ho baví a zajímá, jedině taková práce přináší hojnost, radost a uspokojení pro každého.
Je víc než jasné, že potřebujeme Romy všude tam, kde jde o člověka, jeho uplatnění, hodnotu života a otevřené možnosti realizovat se - kultivovat sebe tak, aby nás nemohla pronásledovat hrozba ať už ptačí chřipky nebo finanční - ekonomické krize. Minulost patří minulosti, budoucnost budoucnosti, můžeme žít a prodlévat jen v přítomnosti, která se skrývá v tomto okamžiku a v následném teď a hned v tom dalším atd. Život, na který se díváme z nějaké vzdálenosti proteče kolem bez toho abychom jej poznali a obohatil nás. Proto se do něj ponořme a neúnavně, posléze s naprostou rozkoší automaticky prožívejme naplno každou vteřinu přítomnosti. Uvidíte co to udělá s vaším myšlením, klidem a poznáním… Můžeme si na zkoušku lehnout do vody a uvědomovat si, co všechno můžeme teď vnímat, prožívat, poznávat a takto to dělejme úplně se vším.
Budeme konečně klidní, šťastní, svobodní, prosti všech problémů a starostí, kterým obvykle věnujeme tolik pozornosti - energie i času svého života?
Nechcete zkusit pozvat všechny smutky, starosti i strachy do přítomnosti, nechat je jen tak kroužit si kolem a pak je proměnit třeba v motýly? Ano, je sakra na čase, pojďme se najít a udělat pro sebe a pro život maximum.

Text vychází v Romano hangos 9-2010 na http://www.srnm.cz

Pavel Pečínka, Ptal se
Přečteno: 1865x
 

Kam dál:

Štítky:  

Anketa, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo