Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

B.U.R.A.N.A. orchestr: Hudba ze zákoutí vymetená

31. ledna 2012
Čtení na 3 minuty

V posledních pár letech se romskou muzikou stále více inspirují i neromské kapely. Uveďme například brněnskou „Nataliku“ nebo pražské ženské kvarteto „BraAgas“. Někdy se snaží interpretovat věrně romské písničky – včetně správně znějící romštiny, někdy se jedná o inspiraci čistě hudební a romský text slouží pouze jako autentizující prvek. Toto je také případ kapely B. U. R. A. N. A. orchestr.

Žánrově zařadit dvanáctičlennou formaci není úplně snadné,nejblíže je asi nálepka česká balkánská dechovka. Slova songů B. U. R. A. N. A. orchestra jsou stejně rozpustilá jako středověké texty písní z jednoho bavorského benediktinského kláštera, které inspirovaly takřka před sto lety německého skladatele Carla Orffa k napsání proslulé kantáty Carmina burana. Buran je také ruský výraz pro bouři.
Nadšení Orffovým dílem i zaujetí myšlenkou vytvořit počin podobný pravé ruskému živlu spojuje všechny členy kapely, kteří ještě v červnu vystupovali pod názvem Burana Orffchester. Šestnáct písní o celkové stopáži lehce přes hodinu nás nenechá odpočinout. Červený obal s karikaturou muzikantů na kočovnickém voze přímo vyzařuje našlápnutost muziky, která se na cédéčku skrývá.
B. U. R. A. N. A. orchestr vznikl před čtyřmi lety propojením dvou kapel(Lucrezia Borgia – Antonína Macečka, tancovačko-swingujícího Klokočí renomovaného hudebního skladatele a skvělého muzikanta Míti Denčeva) a dechové sekce. Antoním Maceček je také autorem hudby i textů většiny písní. B. U. R. A. N. A. orchestr je zvukově dost dravá kapela mířící k balkánské dechovce, ale žánrově ji přesahuje k folku, country, rocku, židovské chasidské písni a klezmeru, najdeme v ní vliv romské muziky a další středovýchodní evropské hudební tradice.
Texty písniček jsou především české, ale ale zaslechneme i ruštinu, romštinu, slovenštinu, němčinu, angličtinu a dokonce i jakousi quasijaponštinu. Nejde veskrze o žádná náročná sdělení. Jsou to často bizarní, občas příliš prvoplánové slovní hříčky podtrhující řádivé vyznění celého alba. Tak například ve skladbě „Jak Thor Heyerdahl“ zpívá: „Váňa jede ke Kyjevu, tak jak jsem si přála, aby směnil kalašnikov za Thora Heyerdahla. Jen pár kusů papyrusu, trochu tygří kůže. Tygr pošel, rubl došel. I to se stát může…“ V písničce „Burana II“ zaznívá výčitka: „Muzikanti, co děláte, nehrajete, nechlastáte…“ a nezapomíná se ani na rakiju, nokiu a činčilu („Ave rakija, nokia, činčila“).
Multižánrovému pojetí kapely odpovídá i její pestré nástrojové obsazení: kytara, akordeon, pozoun, trubka, tuba, klarinet, banjo, zdvojené bicí a percuse, ale i středověké nástroje jako například šalmaj nebo cistra. Album energicky rozehrává orientálně laděná skladba „Mustafa Ibrahim“. Po ní přichází Ivuška Burdová s poněkud vyzývavou písničkou „Nohy“. Následuje již zmíněná „Burana II“ a po ní romskou muzikou inspirovaný popěvek „Hop, hop, hop, hop, ej romale“ – a to je přesně ten případ, kdy text písničky si s romštinou jen tak pohrává. Kombinuje verše z moravského folklóru a podle mého balancuje na hranici vkusu.
Mnohem lépe vyznívá jiná fantazie na romské téma „Džava džava“ – příjemně, poeticky rozvíjí část romského textu písničky Džava, džava, miro jilo tuke, čhaje, me dava (Půjdu, půjdu, své srdce Ti, holka, dám). Z písniček, které mě zaujaly, bych chtěla zmínit zhudebněný chasidský příběh o setkání starého rabína z bezvěrcem („Gemilut Chasadim“). Jakoby z jiného světa, do zvuků lesa a australského dýdžeridů je zasazená fantasmagorie „Jdou muži lesem“ s víceznačným koncem „Ať nám na to ještě jednu rundu nalije. A pak hurá Afriko a hyjé Indie. Místo chlévů stavíme už zítra ohrady na ty nomády…“. Jiným typem hříčky je zhudebněná „Zahradní báseň“ (Gartengedichte) od Rainera Marii Rilkeho, postavená na parodované výslovnosti němčiny a charakteristických zvucích evokujících představu rytí zahrádky.
Co k celému albu dodat? U kapel tohoto typu je vždycky náročné pořídit nahrávku, která by měla srovnatelnou náladu se strhující koncertní show těžící z bezprostředního kontaktu mezi účinkujícími a diváky. A to také pociťuji jako handicap tohoto alba. Nad některými texty je totiž lepší se nezamýšlet a nechat se přímo unášet obrovským nábojem, který B. U. R. A. N. A. orchestr bezesporu má.

Burana Orchestr: Underworld music (vydalo Indies Happy Trails, 2009)

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon