Během soudu s Breivikem budou "svědčit" i islamisté a představitelé krajní pravice

Několik dnů před začátkem soudu s norským
atentátníkem Andersem Behringem Breivikem, jehož
útoky motivované xenofobií si 22.
července loňského roku vyžádaly v metropoli Oslu
77 obětí, rozvířily norskou společnost debaty o
svědcích obhajoby. Mezi nimi je totiž řada
kontroverzních osobností norské
politické scény.

Obhajoba se mezi jinými rozhodla předvolat
radikálního islámského
duchovního mullu Krekara, který si v současnosti
odpykává pětiletý trest
vězení za výhrůžky smrtí
norským politikům a výzvy k
sebevražedným atentátům v Iráku.
Irácký Kurd Krekar, jemuž byl v Norsku udělen v
90. letech status uprchlíka, založil rovněž v roce 2001
kurdskou organizaci Ansar islám, která je od roku
2004 na americkém seznamu teroristických
organizací.

Z druhé strany politického tábora
pochází norský krajně
pravicový blogger známý pod
přezdívkou Fjordman, jehož
protiislámskými názory se Breivik
inspiroval. Fjordman je v Breivikově
1500stránkovém manifestu zmiňován jako
jeho "nejoblíbenější
současný spisovatel" a je tam také
údajně 111krát citován. Sám
36letý muž, který vystudoval kulturologii a
také arabistiku na univerzitě v norském Bergenu a
na americké univerzitě v Káhiře, se
však od atentátníkových
činů již dříve distancoval.

Další radikální
osobností, která dostane možnost
vyjádřit své názory, je Arne Tumyr,
někdejší šéf organizace
Stop islamizaci Norska. Hned čtyři svědci jsou
bývalí či současní členové
ultrapravicové Strany pokroku (FP). Vypovídat
bude i její bývalý vůdce Carl I.
Hagen. FP v posledních letech uspěla v Norsku se svou
antiimigrační politikou a po parlamentních
volbách z roku 2009 se stala druhou
nejpočetnější stranou v parlamentu.

Populistická Strana pokroku otevřeně brojí proti
"plíživé islamizaci" norské
společnosti, potýkající se v
posledních letech s velkým přílivem
běženců z problematických muslimských
zemí jako Afghánistán, Irák
a Somálsko, a pobouřila takovými
prohlášeními, jakým je
návrh přestěhovat žadatele o azyl v Norsku do
norských uprchlických táborů v Africe.
Přistěhovalci v současnosti tvoří již deset procent ze 4,8
milionu obyvatel země.

Obhajoba chce předvoláním
kontroverzních svědků dokázat, že
válka mezi islámem a Západem je
skutečná a že není jen výplodem
Breivikovy choré mysli. Breivik si totiž bez ohledu na
výšku trestu přeje být
shledán duševně zdravým, aby jeho
"politický program" byl brán vážně.

"Je evidentní, že obhájci budou chtít
ukázat, že extremističtí ideologové
mohou mít extremistické názory, aniž
by byli mentálně nemocní," uvedla
advokátka Berit Reissová-Andersenová.

Předvolání osobností z
extremistických kruhů ale vyvolalo řadu
negativních reakcí, a to i v
právnické obci. Advokát Harald Stabell
se obává, že se soudní proces zvrhne v
politickou frašku. "Naprosto nechápu, jak může
Krekar vnést jasno do Breivikovy trestní
odpovědnosti. Pozůstalým a přeživším
útoků nejlépe poslouží, když bude
kolem soudu co nejmenší show," podotkl Stabell s
tím, že názory tohoto muslimského
duchovního na politiku a náboženství
jsou v Norsku tak dobře známy, že není důvod, aby
je přednášel u soudu.