Bosně reálně hrozí, že bude jako vůbec první stát vyloučena z Rady Evropy
(RE), pokud se Sarajevu nepodaří změnit ústavu podle verdiktu Evropského soudu
pro lidská práva ve Štrasburku o ochraně práv menšin. Projednání jakékoli změny
ústavy je v mnohonárodní Bosně a Hercegovině vždy nanejvýš zpolitizovaná
záležitost a hrozí nebezpečí, že věc se zasekne. Řekl to předseda největší
bosňácké formace Strany demokratické akce (SDA) Sulejman Tihić pro dnešní vydání
deníku Nezavisne novine.
"Jednou z podmínek po přijetí Bosny do Rady Evropy bylo sladění ústavy s
konvencí o lidských právech, což jsme dosud neudělali," řekl Tihić listu.
Poukázal na to, že vyloučení z Rady Evropy by mohlo tuto bývalou jugoslávskou
republiku postihnout i v dalších sférách, například v podobě pozastavení
integračního procesu do euroatlantických struktur, především Evropské unie.
Bosna a Hercegovina je členem Rady Evropy od roku 2002. Problém vychází z
bosenské ústavy, která určuje tři státotvorné národy – Bosňáky (dříve Muslimy),
Chorvaty a Srby, a stanoví, že členové tříčlenného předsednictva (kolektivní
hlavy státu) mohou být pouze z těchto národností. Totéž platí pro senát, horní
komoru parlamentu.
Tím ale ústava, ačkoli byla po občanské válce na základě mírových dohod z
Daytonu vypracována rámcově pod mezinárodním dohledem, vytváří dvě kategorie
občanů – státotvorné a pak "ty ostatní" jako Židy, Romy a další menšiny. To je z
hlediska evropských principů lidských práv diskriminační, a proto nepřípustné.
Po marných politických výzvách to Bosně dal Evropský soud pro lidská práva při
Radě Evropy (RE) najevo ve svém rozhodnutí z loňského 22. prosince i soudně.
Rozsudek této instituce však není právně závazný a vynutitelný, má opět jen
politickou váhu.
Problém je v tom, že ústava Bosny a Hercegoviny byla na bázi daytonských
dohod z roku 1995 vytvořena tak, aby pokud možno co nejvíce stmelovala tři
hlavní národnosti, které tuto bývalou jugoslávskou republiku obývají rozděleny
to dvou entit – muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a
Republiky srbské v Bosně.
Tihić neskrývá obavy, že prosazování změn v ústavě a ve volebním zákoně
povede jen ke zpolitizování celé otázky. Není proto optimistou, že by se změny
podařilo prosadit ještě před všeobecnými volbami plánovanými na říjen. Od roku
2006 zůstávají na politické scéně stále stejní aktéři, kteří neprojevují
sebemenší snahu o sblížení stanovisek, řekl Tihić.
