Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Breivik plánoval více pumových útoků

19. dubna 2012
Čtení na 2 minuty

Norský terorista Anders Behring Breivik prý plánoval celkem tři
pumové útoky proti norským institucím, po nichž měla následovat střelecká akce.
Kromě úřadu vlády mělo být terčem také sídlo vládní Norské dělnické strany. Jako
třetí cíl zvažoval budovu parlamentu, radnici v Oslu, královský palác či redakci
velkých novin. Dvě nálože o hmotnosti jedné tuny a jedna stokilová bomba měly
být nastraženy v automobilech. Obžalovaný to dnes uvedl před soudem v norské
metropoli, kde proces s ním pokračuje čtvrtým dnem.

Královský palác jako cíl atentátu Breivik podle svých slov okamžitě zamítl,
protože je příznivcem monarchie. Některé další možné terče, včetně redakce
největšího norského deníku Aftenposten, se mu prý nezdály vhodné, protože by
exploze zabila příliš mnoho civilistů.

Zabýval se nicméně i úvahami napadnout takzvaný Blitz-huset, který je
útočištěm levicových radikálů, redakci listu Dagbladet, Verdens Gang,
veřejnoprávní televizi NRK nebo každoroční národní novinářskou konferenci. Před
útoky prý Breivik obezřetně prozkoumával terén, aby zjistil slabá místa svých
cílů. Asi osmkrát se vydal na průzkum vládních úřadů a čtyřikrát obhlížel
parlament. Mezi jednotlivými terči se chtěl přesunovat na lehkém motocyklu.

Vzhledem k tomu, že nedokázal vyrobit před chystanými útoky více než jednu
bombu, zvolil nakonec strategii počítající s jedním pumovým útokem a následnou
střelbou.

Atentátník prohlásil, že očekával střet s ozbrojenou policií, když po
explozi, která si vyžádala osm mrtvých, odjížděl z Osla k nedalekému ostrovu
Utöya. Cestou však Breivika nikdo nezastavil a obžalovaný na ostrově pozabíjel
69 členů letního tábora mládežnického křídla sociálnědemokratické strany.

Breivik vypověděl, že od léta 2006 hrál rok nepřetržitě počítačovou hru World
of Warcraft. Trávil u ní 16 hodin denně ve svém pokoji v domově své matky.
Breivik se ale údajně tehdy hraním této oblíbené online strategické hry, při níž
jednotliví účastníci zaujímají různé role ve fantasy světě, ještě cíleně
nepřipravoval na vraždění.

Jako přípravu na masakr ale později použil "střílečku" Call od Duty: Modern
Warfare, u níž se učil mířit na osoby. Koupil si také za 12 000 norských korun
(téměř 40 000 Kč) holografický mířící systém, na němž prováděl svůj trénink.

Bezprostředně před útoky se připravoval i po fyzické stránce, plnil si batohy
kamením a chodil s nimi na dlouhé túry, aby posílil zádové svalstvo. Kvůli tomu,
aby dostal potřebné povolení ke koupi zbraně, se přihlásil do střeleckého klubu.
Pracoval rovněž na svém manifestu, který však podle dnešního Breivikova přiznání
z 60 procent tvoří materiál opsaný od jiných evropských autorů.

Breivik také prozradil, že dal svým zbraním jména z norské mytologie, která
na ně napsal runovým písmem. Pušku nazval Gungnir podle oštěpu hlavního boha
severské mytologie Ódina, pistoli pojmenoval Mjölner podle kladiva boha války
Thóra a vůz, kterým dojel na ostrov Utöya, nazval Sleipner podle osminohého
Ódinova koně.

Atentátník se ke svým činům před soudem přiznal, vinu ale odmítl. Tvrdí, že
jednal v sebeobraně, aby ochránil Norsko a celou Evropu před islamizací a
přistěhovalectvím.

Proces s Breivikem, který začal v pondělí, by měl trvat asi deset týdnů a
rozsudek se čeká koncem července. Hrozí mu 21 let vězení, ale trest lze
opakovaně prodlužovat až na doživotí.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon