Čeští Romové nejsou podle vlády nejdiskriminovanější menšinou EU
Ministr pro lidská práva na zasedání vlády ze dne 25. ledna 2010 představil
tři materiály, které se zabývaly mezinárodní odezvou na postavení Romů v České
společnosti.
Prvním je informace o institucionálním nastavení romské integrace v České
republiky. Bude sloužit českým diplomatům k zodpovězení základních otázek
ohledně přístupu ČR k integraci Romů.
Druhým materiálem je analýza výsledků výzkumu Agentury EU pro základní práva
(FRA). Agentura z šetření vyvozuje, že Romové v České republice pociťují
největší míru diskriminace ze všech menšin v rámci celé Evropské Unie.
Vláda se proti evropskému průzkumu ohradila. Ministr pro lidská práva Michael
Kocáb novinářům řekl, že v Česku žije hodně romských intelektuálů, kteří umějí
diskriminaci rozeznat a popsat, referovat o ni v zahraničí. Česká vláda se podle
něj pokouší řešit problém otevřeně a transparentně, což ale neznamená, že může
přijmout, že by čeští Romové byli nejdiskriminovanější v Unii.
Zlepšení podle Kocába vyplývá mimo jiné ze zprávy o kanadské imigraci, kterou
vláda dnes probrala. Kabinet přijal i manuál pro česká velvyslanectví týkající
se romské problematiky.
Studie Agentury Evropské unie pro základní lidská práva (FRA, EU-MIDIS) byla
vytvořena na základě rozhovorů s 23 000 přistěhovalci a příslušníky etnických
menšin. Podle studie bylo v posledních 12 měsících obětí diskriminace 64 procent
Romů v ČR, obětí trestné činnosti pak 42 procent českých Romů. Kancelář rady
české vlády pro romské záležitosti však míní, že situace ve skutečnosti natolik
alarmující není. Ředitelka kanceláře rady české vlády pro záležitosti romské
komunity Gabriela Hrabaňová už dříve ČTK řekla, že podle jejího názoru je
objektivní situace Romů v Česku lepší než v některých státech zejména východní
Evropy. Mnohem horší životní podmínky podle ní mají například lidé žijící v
romských osadách na Slovensku nebo Rumunsku.
Také ona argumentovala relativně velkým zapojením českých Romů do
společnosti. "Někde žijí v úplné segregaci, takže se proto s diskriminací ani
nesetkají," míní Hrabaňová. Čeští Romové jsou podle ní většinovou společností v
kontaktu, a proto si více uvědomují vzájemné rozdíly.
Podrobnější interpretace zjištění poukazuje na to, že výsledky výzkumu
EU-MIDIS souvisí se relativně vysokým právním povědomím českých Romů, schopností
lépe identifikovat pocit diskriminace ve společnosti, ve které jsou mnohem lépe
integrováni, než je tomu v případě Romů v ostatních státech. Vzhledem k těmto
skutečnostem mají čeští Romové mnohem větší šance na plnohodnotné zapojení do
společnosti, přestože se u nich objevuje silný pocit diskriminace.
Z této analýzy vyplývá, že (I.) Romové jsou schopni identifikovat případy,
kdy se stali oběťmi diskriminace, protože mají mnohem větší povědomí o rozměrech
diskriminace. Je to dobrý předpoklad, že Romové se budou schopni podílet na
tvorbě politik, které se jich týkají na národní úrovni i v EU. (II.) Romové v
České republice nejlépe znají antidiskriminační opatření a organizace, které v
této oblasti poskytují pomoc a poradenství. To odpovídá rozvinuté síti
nevládních organizací zabývajících se v ČR bojem s diskriminací. (III.) Romové v
České republice, a to i přes silný pocit diskriminace, mají nejlepší potenciál
participovat ve společnosti a začlenit se. Romové si uvědomují dopady
společenské a ekonomické transformace. Chápou je ale jako narušení rovnosti
nastavené tehdejším komunistickým režimem. Dokážou se ve svých právech
orientovat a zároveň vyžadovat jejich plnění.
Vysoká míra diskriminace Romů panuje podle FRA také v Maďarsku, kde jí bylo
podle zjištění agentury vystaveno 62 procent tamního romského etnika, v Polsku
(59 procent) a Řecku (55 procent). Mezi Českou republiku a tyto státy se
vklínila už jen Malta, kde bylo prý vystaveno diskriminaci 63 procent tamních
afrických přistěhovalců.
FRA zkoumala zkušenosti příslušníků menšin s diskriminací v devíti oblastech
každodenního života: při hledání práce nebo v zaměstnání, při zajišťování
bydlení, ve zdravotnictví a v sociálních službách, ve školách, v kavárnách,
restauracích, barech či nočních klubech, v obchodech a v bankách. Zjišťovala
také, zda byli oběťmi trestných činů.
Největší míru diskriminace agentura shledala v přístupu ke vzdělání a k
práci. Nedostatky ale prý panují i v dalších oblastech.
DOKUMENT
Mapování diskriminace napříč Evropou: Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii
(PDF)
Třetí materiál úzce souvisí s mezinárodní odezvou na postavení Romů v České
republice. Porovnává zprávy kanadského Výboru pro přistěhovalectví a uprchlíky (IRB)
z roku 2007 a 2009 o postavení Romů v ČR. Materiál posuzuje hloubkou uvedených
informací a zároveň zachycuje to, že kanadská strana si uvědomuje zlepšující se
přístup státu při řešení záležitostí Romů. Rozdíly vyplývají z návštěvy zástupců
IRB v roce 2009 v ČR.
