Chcete si volit prezidenta sami?

Před více než měsícem nám parlamentní strany po šílených porodních bolestech zvolili nového prezidenta České republiky, opět Václava Klause. Milovníci filmů plný politických intrik, špionů, vyděračů a agentů, ale i oblíbenci tragikomedií tentokrát nepotřebovali přepínat na svoje oblíbené filmové kanály či po práci spěchat do videopůjčovny. Tentokrát postačilo přepnout na zpravodajský kanál ČT24 či si přečíst denní tisk.

Nebojte, nechystám se sumarizovat vývoj letošní volby prezidenta, ale spíše se pokusím odpovědět na jednu z otázek, které s celým tím volebním cirkusem vyvstala: Nebylo by lepší příště nechat na občanech, jakého chtějí prezidenta, tedy umožnit přímou volbu?

Pokud by rozhodnutí nechali politici na svých voličích, bylo by vše jasné. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM si chtějí zvolit prezidenta téměř dvě třetiny (64 %) občanů sami, tedy přímou volbou. Ovšem není žádnou novinkou, že politici se o názory a přání svých voličů začínají starat až tak tři čtvrtě roku před parlamentními volbami, takže mají zatím času dost.

Daleko pozoruhodnější je však skutečnost, že přestože téměř všechny parlamentní strany – až na nejednotnou ODS – již pět let hlásají a v září minulého roku na půdě Senátu opět jasně deklarovaly svoji vůli změnit nepřímou volbu prezidenta na přímou, skutek utek. „Je to také pravděpodobně naposledy, kdy je prezident volen zastupitelskými sbory, neboť ve veřejnosti panuje téměř všeobecná shoda, že by tato volba napříště měla probíhat formou všelidového hlasování“, řekl v kandidátském projevu Václav Klaus. Kdy? 15. ledna 2003.

„Přímá volba? Zákon už je v Senátu. Návrhem se nejprve bude zabývat Senát, tak aby o případné změně ústavy mohla rozhodnout nová Poslanecká sněmovna, která bude ustavena po volbách.“ Kdo a kdy tato slova vyslovil? Tehdejší předseda lidovců Cyril Svoboda v dubnu roku 2002. Proč tedy většina politiků hraje se svými voliči dvojí hru, kdy veřejně prezentují před televizními kamerami svoje sympatie pro přímou volbu prezidenta, ale ve skutečnosti jim chybí dostatek politické vůle svoje slova naplnit? " Odpověď nemusí být tak složitá, jak se zdá. Souhlasím s politologem Jiřím Pehe, že by se politici zvednutím ruky pro přímou volbu prezidenta zbavili možnosti zákulisního handlování, kupčení a věcí, které jsou, zdá se, české politikům více než drahé.

Mnoho občanů se ptá, proč je kolem volby prezidenta takových zákulisních machinací, vydírání, vyhrožování, když prezident má minimální pravomoci a jeho funkce je spíše symbolická. Nepodlehněte prvnímu dojmu. Pravdou je, že pravomoci prezidenta amerického a českého jsou nesrovnatelné. Přesto ovšem prezident ČR vládne některými, pro všechny strany důležitými, pravomoci. Například jmenuje předsedu a místopředsedu Ústavního soudu, předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, stejně jako další soudce, tedy zástupce moci, kteří velmi často pracují pod politickými tlaky, či dokonce na politickou objednávku. Nedělejte si žádné iluze o nezávislosti našich soudců. Čunkovi kauzy jsou toho dobrým názorným příkladem… Není snad třeba dodávat, jak by bylo nepříjemné, kdyby vám prezident „zatrhl“ jmenování nějakého vašeho favorita…

Druhou, pro všechny zainteresované veledůležitou pravomocí, je jmenování členů bankovní rady České národní banky, tedy odborníků, kteří zásadním způsobem ovlivňují ekonomiku České republiky a chování naší národní měny. Není snad potřeba dodávat, jak jsou členové této rady důležití pro politiky. Role prezidenta je i za současné míry jeho pravomocí pro politiky tedy významně důležitá.

Přímá volba prezidenta má samozřejmě i svoje nevýhody a úskalí. Například poměr výdajů mezi nepřímou a přímou volbou je obrovský. Letošní volba prezidenta stála cca 400 000 korun, přímá volba podle odborných odhadů vyjde na 700 milionů. Volební kampaň prezidentských kandidátů bude finančně velmi nákladná, větší šanci tedy budou mít bohatí kandidáti, nebo ti adepti, za nimiž bude stát některá ze silných politických stran, pak si ovšem nelze nic namlouvat o nadstranickosti takového prezidenta. V neposlední řadě zřejmě bude nutný zásah do Ústavy České republiky, neboť prezident by se stal třetím orgánem volený lidem, jeho pravomoci by tedy měly být výraznější než dosud. A to se pochopitelně parlamentním stranám nemůže líbit.

Přes všechna úskalí přímé volby bych i já stál o možnost volit svého prezidenta. Určitě by to posílilo pocit sounáležitosti občanů se zástupci zákonodárné a výkonné moci. A to je určitě nezanedbatelná devíza, neboť odcizení politiků od občanů je dnes nepřehlédnutelné.