romea - logo
19. listopadu 2019 (úterý)
svátek má Alžběta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Co změnit v českých školách, aby se Romům dařilo získat lepší vzdělání?

Praha/Brno, 8.10.2008 17:12, (RH)

Romský měsíčník Romano hangos zjišťoval odpovědi na otázku Co změnit v českých školách, aby se Romům dařilo získat lepší vzdělání?

Ivan Veselý
Zakladatel a předseda sdružení Dženo a místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

To je velmi zjednodušená otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud jde o vládní úroveň, systémová opatření se již připravují. Ve školách je potřeba víc pedagogických asistentů, pomohlo by, kdyby se snížil počet žáků v jednotlivých třídách. Žáci by měli být motivovaní, musí vidět pozitivní vzory, škola má povzbuzovat navazování interetnických kontaktů a děti motivovat.
Především ale samotná romská rodina by se měla více zajímat o školní docházku svých dětí a být nápomocná při řešení jejich každodenních problémů.

Miroslav Kotlár
Dříve působil mj. jako romský koordinátor na magistrátu v Liberci, nyní ředitel Libereckého romského sdružení. Veřejnosti se představil jako Martin Duna ve filmu Indián a sestřička.

Když pominu, že ve školách je stále opomíjena odlišnost daná prostředím, ze kterého romské dítě do školy přichází, pak by změna měla přijít v samotném vnímání dítěte jako takového. Šesti- či sedmileté dítě určitě neřeší, zda je či není Rom. Okamžitě po nástupu do školy ho spolužáci, často v čele s učitelem, zařadí do jakési škatulky, která mu také předurčí jeho další osud. Takové dítě je pak postaveno před problém, který je naléhavější než vlastní škola. Najednou se musí vyrovnat s tím, že je okolí nepřijímá, že je spolužáci odstrkují, že se ocitlo v nepřátelském prostředí. Na zvládnutí této situace má k dispozici "pouze" svůj šestiletý rozum a nepřijde-li pomoc "zvenčí", je ztraceno. Šestileté dítě tak musí poprvé řešit nálady vůči Romům, které si spolužáci s sebou přinášejí z domovů.

Sám mám takovou osobní zkušenost. V šesti letech jsem přiběhl ze školy domů a s pláčem jsem si otci začal stěžovat, že mně ve škole nadávají do Cikánů. Otec mi na to tehdy odpověděl: "Vždyť ale ty jsi Cikán!" V tu chvíli se mi zhroutil celý svět, protože každé dítě chce patřit mezi ty oblíbené, úspěšné. Romské dítě tak musí jen bezmocně přihlížet tomu, jak je okolí zařadí do skupinky těch, na které se jenom nadává. Já měl to štěstí, že mi otec citlivě vysvětlil, že být Romem neznamená být něčím méněcenným a že pokud s tím má někdo problém, pak je to jen a jen jeho problém. Ale ne každý má to štěstí, aby mu to takto někdo vysvětlil.

Ve školách by měli učit zejména učitelé srdcem, nikoli diplomem a měli by pomáhat romským žákům při překonávání podobných negativních zkušeností. Takový učitel jistě bude sám hledat způsoby, jak pomoci malým Romům ve vzdělávání. Tuto pomoc také najde v podobě mnoha nabídek vzdělávacích aktivit pro pedagogy či ve spolupráci s dalšími organizacemi, které se touto problematikou zabývají.

Eduard Sucharda
Řidič sanitky u firmy AM Trans Praha, náruživý čtenář časopisů Romano Vod'i a Romano Džaniben a posluchač CD Romane gil'a".

Když jsem loni 7. listopadu odvážel pacienty po dialýze, měl jsem docela hlasitě puštěné romské písničky, protože jsem měl u sebe vepředu pana Gabča - Roma. Jeden gádžo na Kladně po nás proto hodil popelnici a rozbil mi levou zadní lampu. Takže česká škola by měla kromě jiného naučit některé Neromy slušnému chování. Jinak v českých školách by se mělo změnit to, aby Romům byla věnovaná zvýšená péče a nebyli tam odsunovaní na druhou kolej. Rád bych se dočkal toho, že se v nich zavede romština, aby Romové nezapomínali na svoje vlastenectví. Pal'ikerav tumenge. Ačh devleha.

Stanislav Daniel
Učitel-metodik na Vyšší policejní škole a Střední policejní škole ministerstva vnitra v Holešově, místopředseda Demokratické aliance Romů ve Valašském Meziříčí.

Na školách s větším počtem romských žáků by měl povinně působit romský asistent, a to ve třech rovinách: pomáhat romským žákům, radit rodičům a komunikovat s nimi a úzce spolupracovat s pedagogickými pracovníky. Mnozí pedagogové by se měli oprostit od předsudků a měli by mít stejný přístup ke každému žákovi. Zejména na základních školách je nutné rozšířit výuku multikultury a v preventivních programech zdůrazňovat nebezpečí rasismu. Je nutné, aby tomu věnovali zvýšenou pozornost výchovní poradci a metodici prevence, kteří působí na všech základních školách. Na semináři Vzdělávání romských dětí v České republice v Poslanecké sněmovně 17. března prohlásil ministr Ondřej Liška, že vzdělávání Romů je prioritou ministerstva školství. Byl jsem tam jediným přednášejícím Romem. Postrádal jsem přitom vystoupení některých romských asistentů, kteří zde měli možnost sdělit své poznatky. Nejsem si jist, zda stanovisko ministra znají ředitelé a pedagogové všech stupňů škol.

Štefan Tišer
Vede Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje (vzniklo v prosinci 2004, poskytuje sociální služby, organizuje volnočasové, vzdělávací, sportovní a kulturní akce).

Rasová segregace Romů v celé Evropě způsobila nenapravitelné škody mnoha generacím. Romům byl odepřen rovný přístup ke vzdělání a pracovnímu uplatnění. Problém segregovaného školství vyžaduje komplexní právní a vzdělávací reformu. Přestože má naše republika romské asistenty a na základních školách existují přípravné ročníky, obecný problém segregace tady stále zůstává a neřeší se. Podle mě je nutné vyhodnotit výchozí situaci romské mládeže, navrhnout a pak aplikovat takové postupy, které dokáží změnit postoje ke vzdělání jak u mládeže samotné, tak i u jejích rodičů. Změnu si slibuji od vytvoření metodik a školicích programů aplikovatelných v zemích Evropské unie. Snažil bych se také o dosažení etnické rovnováhy ve složení žactva škol a tříd v každé obci. Zavedl bych povinné zápisy do většinových škol, ať už se jedná o žáky prvních tříd nebo absolventů speciálních škol, kteří chtějí pokračovat ve studiu. Má ideální vize spočívá v integrovaném školství, v posílení významu přípravných ročníků a pedagogických asistentů, nejen romských.

Martina Brzobohatá
Od roku 2003 pracuje v organizaci Jekhetani Luma - Společný svět jako ředitelka a sociální pracovnice. Patří do pracovní skupiny pro osoby ohrožené sociálním vyloučením na středočeském Krajském úřadě, loni působila též na ministerstvu práce a sociálních věcí jako členka pracovní skupiny pro rozvoj sociálních služeb.

Vnímám mezery ve vzdělání mnohých pedagogů a v postoji konkrétních lidí. Stále se ví málo o historii i současnosti Romů, o příčinách sociálního vyloučení a možnostech prevence. S postojem některých vyučujících, hraničícím s rasismem, jsem se já i mnozí mí známí setkali také na vysokých školách. Tedy tam, kde se vzdělávají pedagogové, kteří jsou pak v přímém kontaktu s Romy jako jejich učitelé. Ti osvícení to mají v praxi těžké - musí totiž čelit jednak odporu svých kolegů a části veřejnosti, přímo rodičům svých žáků z majority i samotných žáků, ovlivněných výchovou z rodiny. Nebylo by asi marné provést rozsáhlý sociologický výzkum na toto téma a na základě výstupů z něj navrhnout a zavést konkrétní změny, zacílené na větší informovanost a změnu postoje k Romům. V ideálním případě by se jednalo o komplexní, systematický a dlouhodobý vzdělávací projekt zaměřený na pedagogy, žáky a studenty, jejich rodiče i širokou veřejnost. Dokonce si takový projekt umím představit.

Božena Kalinová
Ředitelka zlínské Společnosti dobré vůle ARGO, která provádí terénní práce v romských lokalitách ve Zlínském kraji.

"Především sami rodiče by měli mít zájem na vzdělání vlastních dětí. Romské děti v mnoha rodinách vzhledem k sociálnímu postavení svých rodičů mají velmi odlišné podmínky než ostatní. Prospělo by, kdyby si jejich třídní učitelé zjistili, v jakých podmínkách žijí, a vzali v úvahu, že nemohou za to, kde se narodili. Při výuce by měli učitelé vycházet ze zjištěné situace a věnovat takovým dětem individuální pozornost hlavně na začátku školní výuky, kdy je to pro nejdůležitější. Pedagogové by si měli získat důvěru jak dětí, tak jejich rodičů a navázat spolupráci. Rozhodně by malí Romové neměli být vyčleňováni ze školních kolektivů například vzhledem k neúspěchům ve výuce, které se mohou na začátku školní docházky objevit. Vyučující by je měli naopak trpělivou a profesionální prací dovést k dobrým výsledkům. Například děti nemohou za to, že nemají pomůcky nebo vypracované úkoly, protože to po nich doma nikdo nevyžaduje a v mnoha případech jim rodiče ani nemohou s úkoly pomoci. Pokud budou mít děti dobré rodiče a dobré, vzdělané a profesionální učitele, dosáhnou na dobré vzdělání.

Ivana Janišová
Pracovala v Praze jako psycholožka Ligy lidských práv v projektu Prevence umísťování romských dětí do zařízení ústavní výchovy.

Nezáleží jen na asistentech pedagoga, kteří by měli působit především v základních školách běžného typu, nezáleží jen na vzdělávání pedagogů v interkulturní výchově a v přístupu k jiné sociokulturní skupině. Jde především o informovanost, vzájemné poznání, o odlišnou motivaci k výkonu a o práci s rodinou. Minulost a špatné diskriminující zkušenosti předchozí generace romských žáků, kteří přijímali za samozřejmost zařazení do tehdejších zvláštních škol, to by chtělo rovnou jakousi širokou společenskou psychoterapii. Aby se postoj rodičů, kterým bylo právo na rovnocenné vzdělávání vlastně znemožněno, nepřenášel na děti. Začarovaný kruh je třeba rozseknout.

Text vyšel v listu Romano hangos - Romský hlas č. 3 / 2008, dostupném na http://www.srnm.cz 

Přečteno: 1176x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo