Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Cosi shnilého ve státě českém

31. ledna 2012
Čtení na 7 minut

Já jsem Jirku Čunka kritizoval. Mohu říct, že jsem i varoval před jeho zvolením, ale respektuji většinu a většina strany se rozhodla, že se stal předsedou KDU–ČSL,“ pro Reflex říká JAN BŘEZINA – poslanec Evropského parlamentu za KDU–ČSL.

Hodně se mluví o tom, že KDU– ČSL vyhandlovala post prezidenta za církevní restituce. Teď se zdá, že ODS má problémy svoji část dohody splnit.

To je nesmysl. K žádnému takovému obchodu nedošlo, je to virtuální realita. Vždyť církev komunistický režim výrazně postihl a tak, jak odškodňujeme soukromé majitele, musíme odškodnit i církve.

Co tedy říkáte na současné tahanice okolo schvalování zákona o církevních restitucích?

V každé straně jsou sóloví hráči a je vždy úkolem předsedy dotyčné strany, aby situaci zvládl. Obecně platí, že pokud se koalice na něčem dohodla, měli by to poslanci koaličních stran respektovat.

Vlastimil Tlustý ale tvrdí, že církve byly použitým výpočtem navraceného majetku zvýhodněny oproti ostatním restituentům a že je to celé nezákonné.

O zvýhodnění církví nelze hovořit, protože v tomto případě se nejedná o klasické restituce, ale o komplexní majetkové narovnání vztahů mezi státem a církvemi, zahrnující například i upuštění státu od přímého financování platů duchovních a dalších nákladů církví. Navíc – pokud se restituentům místo navrácení majetku vyplácela finanční náhrada, dělo se tak podle cen platných v době přijetí zákona o půdě, tedy v roce 1991. Současná cenová realita je však diametrálně odlišná a církve nelze trestat za neustálé odkládání řešení majetkového vypořádání. Nelíbí-li se někomu výše finanční náhrady, měl by svůj hněv obrátit nikoli proti církvím, ale proti těm, kdo od roku 1991 narovnání vztahu státu a církví vytrvale bránili.

ČSSD je ale přesto v případě schválení zákona připravena jít s touto věcí k soudu.

Neumím si představit, že by jakákoli soudní žaloba měla šanci na úspěch. Obecné soudy nejsou oprávněny posuzovat platnost zákona a Ústavní soud by se v tomto případě s vysokou pravděpodobností postavil na stranu církví.
Je to především vlastnické právo církví a jejich legitimní očekávání ve vztahu k nápravě majetkových křivd, které jsou ve hře. A pokud se princip legitimního očekávání dosud těšil ochraně ze strany Ústavního soudu, není důvod si myslet, že by tomu nyní mělo být jinak.

Nebude vlastně tak velký majetek církvím spíše jen na škodu? Budou schopny se o něj starat? Nebudou upřednostňovat starost o svůj majetek před službou věřícím?

Stavět proti sobě péči o majetek a službu věřícím nebo společnosti považuji za největší zvrácenost, kterou ve vztahu k církvím můžeme slýchat. Vždyť jedno bez druhého nemůže existovat – nebo sice existovat může, ale ve velmi omezené a nedokonalé podobě.

A co image církví? Neutvrdí to Čechy v přesvědčení, že církvím jde jen o majetek?

Pokud by image církví měla utrpět v důsledku navrácení protiprávně odebraného majetku, bylo by – mám-li parafrázovat výrok ze Shakespearova Hamleta – „cosi shnilého ve státě českém“. Navracelli se majetek vlastníkům podniků a šlechtě, není spravedlivé, aby církve zůstaly stranou. U církví si navíc můžeme být jisti, že jejich majetek zůstane doma a prospěch z něj budou mít věřící i nevěřící.

Co se týká hospodaření s majetkem, tak jsou na tom skvěle i někteří členové KDU–ČSL. Váš předseda se svou čtyřčlennou rodinou dokázal například hospodařit mnoho let s průměrným příjmem jen okolo 2500 korun měsíčně.

K tomu se vyjadřovat nebudu. Nikdy jsem Jiřího Čunka za jeho kauzu s údajnými úplatky neodsuzoval a nebudu to činit ani teď. Mně nezbývá nic jiného než uznat výrok státního zastupitelství. Co jsem ale hodnotil, byly neprofesionální Čunkovy reakce na tyto záležitosti. V podstatě to byly útoky, které byly velice plánovitě vedeny, ale myslím si, že předseda na ně odpovídal naprosto katastrofálním způsobem.

Zavedl jsem na to řeč kvůli tomu, že vy jste v KDU–ČSL asi nejhlasitější kritik současného vedení strany a předsedy Jiřího Čunka.

Ano. Já jsem svého předsedu kritizoval. Mohu říct, že jsem i varoval před jeho zvolením, ale respektuji většinu. Většina strany se rozhodla, že se Jiří Čunek stal předsedou KDU–ČSL. Pro mě má tuto formální autoritu, ale abych to řekl zcela na rovinu, tak neformální autoritou pro mě Jirka Čunek není.

Vicepremiér Čunek o vás říká, že ho nemáte rád už od dob jeho starostování ve Vsetíně.

To není pravda. Právě naopak. Když starostoval ve Vsetíně, tak mně připadal jako člověk, se kterým je výborná zábava. Srdečný, otevřený. Politik, jenž dokázal získávat lidi, souznít se svým okolím. Pro Vsetín ideální politik.

Co se tedy změnilo? Proč podle vás není dobrý předseda?

Jestliže člověk postaví svou politickou kariéru na tom, že řeší problém jednoho romského sídliště tím, že udělá jiné, luxusnější ghetto o kousek dál a druhou část problému prostě vezme a vyveze ji do vesnic v jiných okresech, tak to není člověk, který by dokázal řešit věci koncepčně. A myslím si, že další vývoj mě v tom utvrdil.

Co říkáte na to, že Jiří Čunek chce teď vytvořit novou koncepci romské otázky a předložit ji ministryni Stehlíkové?

Člověk, jenž už tak neslavně romskou problematiku řešil, by měl především uznat chybu. U mě by obrovským způsobem stoupl v ceně, kdyby řekl, že odstěhování Romů ze Vsetína a jejich rozptýlení na Jesenicko a jinam byly chybou. To on ale nikdy neřekl a asi ani neřekne. A místo toho, aby se od problému defi nitivně vzdálil a ponechal ho kompetenčně odpovědným, tak se k tomu stále vrací. Já to považuju za katastrofu a jedním ze zázraků by bylo, kdyby Jiří Čunek romskou otázku už řešit přestal. Prospěl by tím nejenom sobě, ale v konečném důsledku i Romům.

Na vašem nedávném, pardubickém sjezdu se ale delegáti rozhodli Jiřího Čunka podržet a zaúkolovali vedení, aby zapracovalo na zlepšení Čunkovy pošramocené image.

Dejme tomu, že jako věřící věřím na zázraky. Byl bych strašně rád, kdyby se tento zázrak uskutečnil a kdyby člověk, jenž dnes má podle průzkumů veřejného mínění proti sobě velmi mnoho nepříznivě naladěných voličů, tento poměr obrátil. Ale nevím, jestli k tomuto zázraku může dojít.

A jak jste spokojen s tím, kam za Čunkova vedení KDU–ČSL směřuje?

Dosavadní program naší strany bych nazval „bijou nám našeho předsedu“. To je bohužel věc, která nás nejvíc postihla, protože místo toho, abychom opravdu pracovali na našem programu a zamýšleli se nad tím, jak ho realizovat, tak jsme akorát řešili, jak zachránit Čunka.

Měla by se podle vás z KDU–ČSL stát středová strana, k čemuž se hlásí současné vedení, nebo jste spíše zastáncem, aby se více přiklonila napravo nebo nalevo?

Jsem tvrdým oponentem koncepce středovosti. Myslím si, že by KDU-ČSL měla být moderní křesťanskodemokratická strana, založená na tom, na čem jsou obvykle tyto strany postaveny.

A to znamená?

Měli bychom být pravicovou stranou sociálně citlivou a to musíme být schopni dát voličům vědět před tím, než nás budou volit. Zaujímání středové pozice je jenom nahrávka na smeč tvrzením, že jsme korouhvičkou, která se přikloní vždycky k tomu, kdo vyhraje volby. Myslím, že si musíme vybrat.

Taková je ale přece odjakživa politika KDU–ČSL: když vyhraje volby sociální demokracie, jste více levicoví, když ODS, tak zamíříte doprava.

I když mám tendenci se jednoznačně klonit k pravici, tak nemohu vyloučit, že v některém z příštích volebních období vstoupíme do koalice s ČSSD. Stejně jako takovou koalici nikdy nevyloučí ani ODS. Záleží na tom, jestli budeme moci v takové koalici dostatečně prosazovat svůj program. Jen bych chtěl, abychom dali voličům jasný signál, že jsme typická pravicová křesťanská demokracie, abychom nebyli považováni za prospěcháře.

Levicová část KDU–ČSL ale teď naopak vedení kritizuje, že strana příliš zmodrala. Například volbou Václava Klause prezidentem.

Volba prezidenta Klause a její vliv na situaci v KDU-ČSL se přehánějí. Je to uměle vytvořené téma.

Miroslav Kalousek ale dokonce po posledních volbách navrhoval, aby v těch dalších šla KDU–ČSL do předvolební koalice s ODS.

To bylo předčasné. Myslím si, že většina strany tento názor odmítá. Vy mluvíte o modrání KDU–ČSL, ale když se budete bavit s politiky ODS, tak zjistíte, že skřípou zuby a naopak mluví o „černání“ ODS.

Často se hovoří o tom, že byste mohl Jiřího Čunka v jeho funkci nahradit. Máte takové ambice?

Kdyby mě chtěl pán Bůh opravdu potrestat, tak si myslím, že by na mě takové břemeno uvalil. Ale já si pořád myslím, že je naše strana reformovatelná i bez mé bezprostřední účasti. Život předsedy politické strany je totiž zničující. Podle mě existuje minimálně pět lidí, jež bych teoreticky mohl jmenovat – kdybych na ně chtěl uvalit neštěstí –, kteří by byli schopni po Jiřím Čunkovi stranu vést.

A kdybyste vy dostal takovou nabídku?

Nechme toto vedení ukázat, jestli směr, který zvolilo, je správný. Na rozdíl od jiných připouštím, že se mýlím. Je to možné. A jediným účetním v politice jsou volby.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon