romea - logo
25. května 2022 (středa)
svátek má Viola

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

David Beňák: Romové by se měli angažovat

Praha, 28.4.2010 22:23, (RV)

Na kandidátkách všech politických stran jsou do letošních poslaneckých voleb zapsáni dva Romové a jedna Romka. Před volbami do Poslanecké sněmovny se zdá, že sice pozvolna, ale přece jen začíná nabírat dech nastupující generace romských intelektuálů a dalších činorodých lidí. Romové by se měli angažovat Říká David Beňák, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14, který kandiduje ve volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD. A sám jde příkladem - i když na nevolitelném místě kandidátky, přesto neskládá ruce do klína.

* Co vás přimělo angažovat se v politice?

Členem ČSSD jsem asi jedenáct let. Mou motivací pro vstup do politické strany a angažování se je mé přesvědčení, že lidem je potřeba pomáhat. Považuji politiku ze jeden z nástrojů, jak člověk může určitým způsobem pomáhat lidem, neboť prostřednictvím politiky je možné měnit podmínky a ovlivňovat tak i do určité míry prostředí.

* Proč kandidujete právě za ČSSD?

Jsem dlouholetým členem ČSSD a volební program této politické strany je mi velice blízký.

* Dnes jsou často probíraná témata lidská práva a společenské menšiny. Zabýváte se jako politik těmito tématy?

Snažím se. Důkazem je to, že jsem byl místopředsedou a nyní předsedou Odborné komise ČSSD pro romské záležitosti, jejímž garantem je předseda strany Jiří Paroubek. Tato komise se primárně zabývá procesem integrace Romů v celé jeho šíři. V minulosti jsem pracoval v Odboru pro lidská práva na Úřadu vlády ČR a také jsem se podílel na řadě projektů zaměřených na oblast lidských práv a integraci Romů.

* Co si myslíte o názoru, že u nás dochází k politickému zneužívání antidiskriminační a lidskoprávní problematiky, jak tvrdí někteří konzervativci?

Zamysleme se nad tím, zda je na místě hovořit za všech okolností o zneužívání tohoto tématu. Antidiskrimaniční a lidskoprávní problematika je oblast, která si zasluhuje pozornost odborníků i politiků. Je to nepochybně věc veřejná. V naší zemi nemáme dosud lidskoprávní oblast vyřešenu. Rasisticky motivované útoky, diskriminace různého typu a intenzity, stereotypy jsou stále téměř běžnou součástí každodenního života. Prevence a účinná opatření - legislativa, činnost orgánů činných v trestním řízení a podobně – nejsou proti takovým projevům dostatečně efektivní a účinné, respektive očekávaný výsledek se stále nedostavuje. Osobně se domnívám, že je velmi nebezpečné uchopení tématu Romů, takzvaných sociálně nepřizpůsobivých či obecně oblasti lidských práv formou negativní kampaně, jako se to stalo u pana Čunka, paní Řápkové, paní Janáčkové a dalších. To je velmi nebezpečné.

* Má podle vás opodstatnění existence ministerstva pro lidská práva? Pokud ano, proč?

Ministerstvo pro lidská práva by určitě existovat mělo. Důvodů pro jeho existenci je mnoho. Ty základní jsem uvedl v odpovědi na předešlou otázku. Stále se neumíme vyrovnat dostatečně účinně s projevy porušujícími základní lidská práva. Nyní je tato oblast řešena pouze ministrem pro tuto oblast, což není zcela dostatečné. Ovšem je nutné také říci, že funkční období Michaela Kocába ukázalo, že ministerstvo by mohlo některé věci více ovlivnit. Dosud je tato agenda roztříštěna mezi několik ministerstev. Koordinace všech kroků je velmi náročná. Ostatně Rámcový program ČSSD pro záležitosti Romů a sociálně vyloučených lokalit zveřejněný v roce 2009 s existencí ministerstva pro lidská práva počítá.

* Co by se mělo změnit v legislativě, vládním rozhodování i v chování politiků ve vztahu k Romům či k menšinám obecně?

Jsou například potřeba legislativní změny, které pomohou potlačit půjčování peněz na velmi vysoký úrok či by se měl systematičtěji uchopit proces integrace Romů jak na krajích, tak i na obcích. Mnohé změny jsou navrženy ve zmíněném rámcovém programu ČSSD. Vládní rozhodování i chování politiků se určitě nezmění nějakým zákonem či nařízením. Podle mého názoru ke změně dojde, až se budeme aktivně podílet na práci vlády a dalších orgánů my, příslušníci národnostních menšin.

* Mohl byste jako poslanec udělat pro Romy něco navíc oproti dnešku?

Nepochybně. Určitě to neznamená, že jako poslanec budu moci lidem přidělovat byty či dávat práci. Jako poslanec se však mohu zajímat o řadu programů či takové programy iniciovat a snažit se dohlížet na to, jak jsou realizovány. Jako poslanec budu moci iniciovat změnu i přijímání nových zákonů, které jsou potřeba, aby proces integrace pokračoval dále. Nejdříve je nutné udělat systémové změny, a potom to dlouhodobě pocítí konkrétní volič. Kdokoliv uvěří slibům zaručujícím okamžité získání práce a bydlení, bude velmi rychle zklamán.

* V čem by naopak mohli pomoci sami Romové jak politikům, tak - obecně vzato - celé společnosti?

My si velmi neuvědomujeme, že ty největší změny můžeme udělat právě my, nikoliv politici či zákony. Určitě bychom měli jít k volbám a volit. Angažovat se v politice a v dalších oblastech. Ukázat, že se chceme podílet na rozhodování, které se nás bezprostředně týká. My, Romové, nejsme přece skupina nepřizpůsobivých individuí, se kterými si může dělat kdokoliv cokoliv.

KAM DÁL?L?
Pojďme volit! I já půjdu
Romáci opět za oponou? Tentokrát ne!
Když nepůjdu volit, nemůžu si potom stěžovat
Romové, pojďme k volbám!
Neplakejme po volbách nad rozlitým mlékem
Nejsme ovce - Romové pojďme volit
Proč jít k volbám? Musíme využít to, co nám demokracie nabízí
SPECIÁL: Volby

 

Přečteno: 2433x
 

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Volby, RV 04/2010



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo