romea - logo
19. listopadu 2019 (úterý)
svátek má Alžběta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Diskriminace jako předstupeň násilí z nenávisti

Praha, 28.3.2012 14:46, (ROMEA)
ilustrační foto

Snaha zamezit diskriminaci je velmi důležitá. Kvůli rovnému přístupu k lidem, ale i proto, že v rámci nárůstu nesnášenlivosti ve společnosti může diskriminace předcházet násilnému jednání, jak skupinovému (například neonacistické demonstrace), tak individuálním případům násilí z nenávisti. Stínová zpráva Evropské sítě proti rasismu (ENAR), která byla zveřejněna u příležitosti Mezinárodního dne proti rasismu, napovídá, že problematika rasismu a diskriminace není stále v právní praxi dostatečně ošetřena.

Jednotlivé státy sice přijímají legislativní opatření, ale jejich užití v praxi je obvykle velmi nízké. Podobně složité je to i se samotnou vymahatelností práva. Taktéž národní Stínová zpráva o stavu rasismu a diskriminace v ČR referuje, že v této oblasti skutečně nedošlo za sledované období (březen 2010 – březen 2011) k viditelnému pokroku.

Náš nedávno zveřejněný průzkum u okresních soudů prokázal pravdivost tohoto tvrzení. Jeho výsledky jsou v přímém kontrastu s naší každodenní praxí. Domníváme se, že skutečnou příčinnou nízkého počtu podaných antidiskriminačních žalob je nízká informovanost, nepřipravenost, ale také neochota či obavy lidí bránit se před diskriminací a využívat právních prostředků, které naše legislativa k odstranění diskriminace nabízí.

Lze se však divit, že veřejnost rezignovala a běžně akceptuje všudypřítomné diskriminační jednání? Uvedená Stínová zpráva připomíná kauzu týkající se trojice Romů, kterým před lety nebyl umožněn vstup do restaurace. Teprve v dubnu 2010, po 9 letech soudních tahanic, získali satisfakci ve výši 20 tisíc korun pro každého z nich.

S nerovným zacházením se můžeme setkat prakticky kdekoliv, v oblasti zaměstnávání, v přístupu k bydlení, v poskytování zdravotní péče, vzdělání či v otázkách trestní justice. Kupříkladu diskriminaci v zaměstnávání zaznamenala v určité podobě většina z nás. Ať už jako absolvent bez praxe, nebo příliš starý a málo dynamický, jako matka nebo potenciální matka, případně jako Rom či zdravotně postižený.

Ale co třeba diskriminace v přístupu ke zboží a službám? Zdánlivě ne tak rozšířená, pokud však nepatříte do skupiny etnických a národnostních menšin nebo zdravotně handicapovaných. V jejich případě jde o denní chléb. Zde namátkově uvádíme několik případů z našeho Centra (Poradenské centrum určené obětem diskriminace). Každý z těchto problémů zasahuje do různých oblastí a naráží na různá podezřelá kritéria, tedy důvody či znaky, na základě nichž je s osobami ve srovnatelném postavení zacházeno odlišným způsobem nebo naopak, s osobami v rozdílných situacích je zacházeno stejně.

Prvý z případů je příběh mladého muže, který se šel se svými přáteli pobavit na jednu z pražských diskoték. Při vstupu do podniku se ho člen ostrahy bez okolků zeptal, zda je romské národnosti a následně uvedl, že ho nemůže vpustit dovnitř, neboť ten večer jsou prostory přístupné pouze pro uzavřenou společnost.

Již prvně položená otázka, zda je romské národnosti, zasahuje výrazným způsobem do důstojnosti dotčené osoby. Zjišťování národnosti či etnicity potenciálních uživatelů služeb je v zásadním rozporu s principem zákazu diskriminace a se zásadou zachování práva na rovné zacházení. Další sdělení ostrahy, že nemůže mladíka pustit dovnitř, neboť ten večer se koná akce pro uzavřenou společnost, je zcela v rozporu se skutečností, že ostatní návštěvníci proudili bez omezení dovnitř, aniž by kdo ověřoval případné pozvánky, rezervace, apod.
Přístup ostrahy tak považujeme za nepřijatelný a diskriminační nejen z pohledu úpravy Antidiskriminačního zákona. Vyjádření představitelů klubu ve smyslu, že nemohou být odpovědni za jednání pracovníků bezpečnostní agentury, kterou si najímají, pokládáme za zcela bezpředmětné.

Další podněty se týkaly zakázaného jednání ze strany revizorů dopravního podniku vůči cizincům. Zaznamenali jsme sdělení, kdy revizor při kontrole cizince údajně neuznal jeho platný jízdní doklad zakoupený prostřednictvím SMS a městská policie mu následně udělila pokutu. Totožný incident zažila rodina z Itálie, která měla rovněž problém s uznáním platnosti jízdního dokladu. Tomuto incidentu byla svědkem cestující, v tomto případě Češka, která se snažila zamezit šikanóznímu chování revizora vůči této rodině. Sama se tak vystavila nevhodnému a možná také přímo nezákonnému jedná revizora. Uvedená sdělení zatím prověřujeme.

Velmi složitá a závažná je také situace mnohých zdravotně postižených. Jako příklad uvádíme přístup nevidomých osob ke službám. Nevidomá klientka se rozhodla navštívit zahraniční dokument promítaný v rámci festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Vzhledem k tomu, že představení jsou promítána v originálním znění s titulky, bylo by nezbytné zajistit pro klientku tlumočení do češtiny. Žádné z kin však nemělo k dispozici zařízení, které by nevidomé osobě přeložený text četlo a umožnilo jí tak využít poskytovanou službu. Od výše uvedených případů se tento liší tím, že s největší pravděpodobností zde není dán úmysl osobu diskriminovat.

Na druhou stranu z Antidiskriminačního zákona vyplývá, že diskriminací je i odmítnutí či opomenutí poskytovatele služeb přijmout přiměřená opatření, aby osoba se zdravotním postižením „mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení“ . Přiměřenost zatížení se posuzuje zejména z pohledu míry užitku opatření na straně zdravotně postižené osoby a zároveň finanční únosnosti na straně poskytovatele služeb.

Uvedené případy naznačují, že za diskriminačním jednáním může být jak úmyslná snaha znevýhodnit či jinak postihnout osobu, která je identifikovatelná uvedenými diskriminačními znaky, tak i opomenutí určitým způsobem přizpůsobit podmínky či prostředí znevýhodněným osobám.

KAM DÁL?
Selma Muhič Dizdarevič: Zločin z nenávisti, zločin proti všem
Michal Mazel: Zločiny z nenávisti a jejich vztah k extremismu

Markéta Kovaříková, ředitelka Českého helsinského výboru; Michaela Tejnorová, právní konzultantka Českého helsinského výboru
Přečteno: 1950x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rasismus, Diskriminace



HLAVNÍ ZPRÁVY

Listopad 1989

Monika Duždová: Neuměla bych už žít v nesvobodě a na vše jen kývat hlavou

15.11.2019 20:52
Měla jsem jednadvacet let, tři malé děti a byla jsem už vdaná, když se v listopadu osmdesátém devátém začaly dít věci, kterým jsem v prvních chvílích nerozuměla. Ale podporovala jsem studenty v tom, že chtějí školy pro všechny a domáhají se svých práv a snad jsem v těch chvílích chtěla být s nimi na náměstích. Zvlášť, když televize odvysílala první sestřih událostí ze 16. listopadu, kdy studenti bratislavských vysokých škol k výročí studentstva pochodovali ulicemi Bratislavy až po tehdejší ministerstvo školství, kde před televizními kamerami přednesli své oprávněné požadavky a volali po dialogu, po svobodě, po školství pro všechny a prohlašovali, že nechtějí „reaktory“. O pár dní později už jsme mohli vidět v televizi i živé vstupy a mimořádná vysílání z demonstrací v Praze i ve velkých městech.
 celý článek

Plakát Kotlebových fašistů. Zdroj: Facebook

Dva Kotlebovci vyvěsili plakát s nápisem: „Zatočíme s asociály a politickými zloději: Pošleme je do pracovních táborů!“

14.11.2019 15:02
Slovenskou Lidovou stranu Naše Slovensko (ĽSNS) fašisty Mariana Kotleby opět prošetřuje policie. Dva extremisté z této strany zveřejnili na sociální síti plakát připomínající koncentrační tábor, podpořený nenávistným heslem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo