romea - logo
22. října 2021 (pátek)
svátek má Sabina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

DOKUMENT: Proslov Romani Rose, předsedy Ústřední rady německých Sintů a Romů

Lety, 14.5.2008 12:16, (ROMEA)

Proslov pana Romani Rose, předsedy Ústřední rady německých Sintů a Romů u příležitosti pietního aktu obětem genocidy spáchané na Sintech a Romech,
dne 13. května 2008 v Letech u Písku

Vážený pane místopředsedo Senátu Pitharte,
vážená paní ministryně Stehlíková,
vážený pane ministře Liško,
vážený pane profesore Kolmere,
milý Čeňku Růžičko,

vážené dámy a pánové,

nejdřív ze všeho bych chtěl poděkovat Čeňku Růžičkovi za pozvání, abych k Vám při příležitosti dnešního pietního aktu promluvil. Můj zvláštní dík patří dále Vám, vážená paní ministryně Stehlíková, i české vládě za pozvání do České republiky.

Velmi vřele bych chtěl pozdravit bývalé oběti nacistického režimu a přeživší holocaustu, kteří zde na tomto místě museli snášet nelidské utrpení.

V mnoha evropských státech je pojem "holocaust" v povědomí veřejnosti nadále spojován výhradně s vyvražděním šesti milionů Židů. „Holocaust“ však znamená i genocidu naší menšiny, kterou zahájila nacistická státní mašinérie a jíž v okupovaných zemích padlo za oběť 500.000 Sintů a Romů.

Plynové komory v Osvětimi a v dalších vyhlazovacích táborech, kde byly povražděny tisíce příslušníků naší menšiny, jsou příkladem průmyslově realizované politiky vyvražďování národů, jež nemá v dějinách lidstva obdoby. Jména jako Osvětim, Majdanek, Chelmno, Treblinka a Sobibor, stejně jako Buchenwald či Bergen-Belsen, se nesmazatelně vryla do kolektivní paměti naší menšiny. I na tomto místě, na kterém dnes stojíme, byli naši lidé mučeni a vražděni.

Bývalý německý spolkový prezident Roman Herzog vyjádřil rozměr nacistických zločinů spáchaných na naší menšině ve své historicky významné řeči z 16. března 1997 těmito slovy (cituji):

„Genocida Sintů a Romů byla motivována stejným rasovým šílenstvím a byla prováděna se stejným úmyslem a se stejnou vůlí po plánovitém a konečném zničení jako vyvražďování Židů.

V celé oblasti nacistického vlivu byly systematicky vyvražďovány celé rodiny, od malých dětí až po starce.“ (konec citátu)

Tato věta spolkového prezidenta Romana Herzoga je zároveň výrazem úsilí politicky odpovědných činitelů ukotvit holocaust na naší menšině po desetiletích potlačování a popírání opět v historické paměti Spolkové republiky Německo. Důležitý mezník v tomto procesu představuje zřízení Národního památníku holocaustu na paměť zavražděných Romů a Sintů v bezprostředním sousedství berlínského Reichstagu / Říšského sněmu. Jsem si jist, že z tohoto ústředního pamětního místa v centru Berlína vyjde signál daleko za hranice Německa.

Zkušenost holocaustu, která pronikla hluboko do lidských srdcí, trvale formovala identitu romských a sintských národnostních menšin v Evropě. Ve většinových společnostech jejich vlastí však do dnešního dne neexistuje téměř žádné povědomí rozsahu a historické důsažnosti tohoto zločinu.

To se projevuje velmi specifickým způsobem i na tomto historickém místě.

Zde v Letech, a rovněž v moravském Hodonínu, zemřely stovky našich lidí — především dětí — kvůli záměrně nelidským životným podmínkám. V téměř žádné další okupované zemi vedle Německa nebyla likvidace Romů a Sintů tak totální jako v tehdejším „protektorátu Čechy a Morava“, kde padla holocaustu za oběť převážná část příslušníků naší menšiny, kteří zde před válkou měli svůj domov. Téměř všichni Romové a Sintové uvěznění v Letech byli deportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Mnozí z těchto lidí byli nahnáni do plynu při poslední vražedné akci SS ve dnech 2./3. srpna 1944.

Pro naše přeživší a jejich příbuzné je hluboce urážející a bolestivé, že na území bývalého koncentračního tábora je již třicet let provozována výkrmna prasat. Takový přístup k tomuto historickému místu není nikterak slučitelný s důstojným uctíváním památky obětí. Tato pro nás nesnesitelná situace může být ukončena pouze brzkým přemístěním provozovny. Chtěl bych zde výslovně zdůraznit, že dnešní stav byl způsoben v dobách komunistické vlády, neboť příkaz k výstavbě výkrmny dala vláda tehdejšího Československa.
Česká republika ustavená na principech demokracie však převzala závazek zachovat historická místa nacistických zločinů na Romech a Sintech v důstojné podobě jako památníky a zpřístupnit je veřejnosti.

Mezitím se k této výzvě na přemístění provozovny připojily nejen romské organizace z mnoha evropských států, ale i další významné mezinárodní svazy obětí. Můj zvláštní dík patří Mezinárodnímu osvětimskému výboru, jehož viceprezident profesor Kolmer dnes v zastoupení prezidenta Noacha Fluga vyjadřuje svou solidaritu.

Vážené dámy a pánové, přemístění výkrmny prasat s zřízení důstojného památníku by bylo zároveň zřetelným a viditelným signálem proti anticikánským náladám a pravicovému extremismu, který v České republice právě tak jako v dalších zemích Evropské unie v rostoucí míře zachvacuje i střední vrstvy naší společnosti. Je hrozivou skutečností, že od změny politických poměrů se jen v samotné České republice stalo nejméně 27 příslušníků naší menšiny obětí rasistického násilí.

Se svými dvanácti miliony příslušníků jsou Sintové a Romové největší menšinou v Evropě. Podle zpráv Evropského monitorovacího centra pro rasismus není však žádná jiná skupina obyvatelstva vystavována ve svém každodenním životě takové diskriminaci, takovému společenskému znevýhodňování a častokrát i otevřenému násilí jako tato. Okolnost, že nedošlo k obsáhlému historickému zpracování těchto událostí, je podstatnou měrou spoluodpovědná za to, že zkreslený obraz nacistické propagandy o naší menšině ztratil jen málo ze svého vlivu. Ponižující předsudky a klišé dodnes rozhodující měrou určují, jak jsou naši lidé vnímáni veřejností a prezentováni v médiích. Toto systematické difamování / hanobení naší menšiny na veřejnosti není s principy právního státu slučitelné.

Ze svobody, kterou mnoho zemí východní Evropy získalo po roce 1989, vyrůstá i závazek angažovat se silněji na ochranu a podporu národních menšin Romů a Sintů. Pouze tak dostanou naši lidé opravdovou šanci na skutečný podíl na společnosti, na život vně jakéhokoli vylučování a stigmatizace.

Přístup k menšinám je vlastním měřítkem demokratizace a příslušnosti k evropskému hodnotovému společenství. Evropský parlament to naposledy výslovně vyjádřil ve své Resoluci ze 7. února tohoto roku a požadoval kromě jiného i důstojné uctívání památky obětí naší menšiny na tomto místě.

Bude-li Česká republika v prvním pololetí roku 2009 po převzetí předsednictví v Radě EU hrát vedoucí roli při formování budoucnosti Evropské unie, měla by být tato šance využita také k uznání a zlepšení situace romských a sintských menšin v jejich rodných zemích. Přikazuje to respekt před Romy a Sinty žijícími v těchto zemích již po staletí i respekt před jejich historií plnou utrpení. Jedním z prvních důležitých kroků na této cestě by bylo ukončení zmiňovaného nedůstojného stavu v Letech a v Hodoníně.

Přečteno: 1375x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Dokumenty



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo