romea - logo
23. března 2017 (čtvrtek)
svátek má Ivona
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Drážďany: Občansky neposlušní zvítězili nad věčně poslušnými

Drážďany, 15.2.2010 12:07, (ROMEA)

Občané z celého demokratického politického spektra zabránili 13. února 2010 největšímu pochodu neonacistů v Evropě. To se podařilo poprvé od roku 1998. Nestalo se to jen tak, ale díky nákladné přípravě a namáhavému nalezení konsensu mezi hlavními tábory odpůrců nacismu. Analýza dění může poukázat na to, jak by se do budoucna i v českých zemích dal překazit úmysl zdejších neonacistů „zadarmo“ propagovat nacismu v rámci soudem povolených pochodů.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Server Romea.cz sledoval situaci v Drážďanech on-line
FOTOGALERIE: Mezi neonacisty v Drážďanech byl i volební lídr DS

FOTOGALERIE: Mezi neonacisty v Drážďanech byl i volební lídr DS

Zkusme tedy shrnout, co se v sobotu v Drážďanech stalo. Podle aktuálních odhadů se zúčastnilo různých veřejných shromáždění v souvislosti s bombardováním města za druhé světové války zhruba 25 tisíc lidí (zhruba stejný počet lidí před 65 let zahynul pod krupobitím bomb). Z toho počtu vytvořilo několik tisíc lidí ve Starém Městě (Altstadt) pod vedením primátorky města a hlavně za účasti vyznavačů pravicových a liberálních názorů „lidský řetěz“. Kousek dál křesťani, Židé a další zase uspořádali masovou modlitbu za mír. U novoměstského nádraží Dresden-Neustadt se dalších několik tisíc lidí chystalo na „smuteční pochod“ za zaniklou Třetí říši. A v ulicích čtvrti Nového Města (Neustadt) nakonec několik tisíc neposlušných, aby tomu zabránilo.

Policie evidovala několik menších „ohnisek“ násilností, někde došlo i k menším potyčkám. Podle ní bylo zatčeno 29 lidí, jak z řad poslušných tak z řad neposlušných, lehce zraněno asi 25 lidí, polovina z toho policistů, hořelo několik popelnic, jedno auto bylo převráceno a z chodníků se musely uklízet zbytky několika barikád. Vzhledem k vysokému bezpečnostnímu riziku a ke zkušenostem z minulých let celkem úspěšná bilance.

Co tomu předcházelo?

Vedení města už v lednu veřejně „prosilo“ své občany, aby spolu s ním vytvořili lidský řetěz v centru města. Vzhledem k tomu, že hrozilo, že mnohem více neonacistů z celé Evropy v ten den ovládne ulici města a tím i veřejné vzpomínaní na oběti války, se vedení města celkem dvakrát obrátilo na soud, aby zabránilo úmyslu neonacistů pochodovat centrem města. Na základě nového a velice kontroverzního saského shromažďovacího zákona je historické jádro města chráněno před demonstracemi, u kterých by podle odhadů policie mohlo dojít k násilnostem. Správní soud tedy sice nemohl uznat zákaz „smutečního pochodu“ odpůrců demokracie, mohl ale určit místo jeho trasy a časově ho omezit. Rozhodl, že „poslušnými“ neonacisty ohlášený pochod se smí konat na druhé straně řeky, na Novém městě poblíž nádraží Neustadt, od kterého mimochodem v roce 1939 odjely první transporty Židů do koncentračních táborů (je tam i příslušná pamětní deska). Pochod se měl uskutečnit mezi první a pátou hodinou odpoledne.

Různé strategie - jeden společný cíl

Už koncem loňského roku se začala vytvářet široká koalice dalších občanů z řad církví, levicových a zelených stran, odborů a zdaleka nejenom levicových osobnosti veřejného života, pod názvem Dresden-nazifrei. Novinkou bylo, že se k ní připojily různé skupiny německé Antify, které by jindy sotva spolupracovaly s „občanském sektorem“. Násilí jim totiž není úplně cizí, pokud jde o boj s fašismem. Jádrem konzensu takové velké koalice bylo postavit se nejenom proti nacistům, ale i proti zastancům symbolického protestu v rámci zákona. A vyzvat místo toho k aktivnímu odporu ve formě „lidských blokád“. Vzhledem k rozhodnutí soudu se aliance dohodla soustředit své síly právě do blízkosti místa sjezdu neonacistů, aby mohla v rámci občanské neposlušnosti zablokovat všechny možné trasy pochodu. Na rozdíl od ostatních skupin byla připravená neposlechnout policii a nehnout se z míst trasy pochodu, ani když k tomu bude vyzvána policií. Rezolutně přitom odmítla používat násilí.

Oproti tomu lidský řetěz samotný jenom manifestoval vůli drážďanských občanů vzpomínat důstojně na oběti války, nemohl a ani neměl zabránit pochodu neonacistů. V bezpečné vzdálenosti chránil místa, ke kterým se neonacisté kvůli rozhodnutí soudu stejně nemohli dostat - protože jsou „poslušní“. Pochodu se tedy pokusili zabránit (a zabránili) neposlušní lidé, kteří občas odmítají uposlechnout pokyny policie a v rozporu s nimi se občas shromáždí na místech, kde na to nemají úřední povolení.

Překvapující klidný postup policie

Saská policie je známá tím, že nemá ráda antifašisty, považuje je totiž za nepřátele veřejného pořádku. Také byla vázaná rozhodnutím soudu umožnit „poslušným lidem“ pochodovat v době od 13 do 17 hodin po Novém Městě. Dohodnutou trasu nezveřejnila, aby „neposlušní“ své síly museli rozdělit na více míst a nemohli tak své lidé soustředit na jedno místo trasy.

Když v poledne začalo shromáždění poslušných neonacistů na soudem určeném Slezském náměstí na Novém Městě poblíž nádraží Neustadt, na místo sjezdu zdaleka ještě nedorazili všichni jeho účastnící. Jednak se zasekly autobusy v policejních kontrolách na dopravních cestách vedoucích do centra města, jednak někteří „neposlušní“ občané zablokovali na určitou dobu železniční koleje vedoucí k nádraží Neustadt. Právě tam dovážely vlaky větší množství účastníků „smutečního pochodu“. Pořadatele proto sami odmítli zahájit pochod s tím, že ještě vyčkají, až dorazí i jejich poslední posily. Na postavené tribuně vystupovali řečníci. Ti protestovali proti „policejním šikánám“ a vyžadovali tvrdé zásahy proti „neposlušným“ .

Mezitím aliance už vytvořila lidské blokády na místech možné trasy pochodu. Policie tomu přihlížela, zasáhla jenom na jednom místě, kde bylo účastníků blokády málo. Ani tam ale nedošlo k většímu konfliktu. Když se na místech blokád shromáždilo několik tisíc lidí, policie prohlásila, že je tam ponechá, i když jejich shromáždění - podle zákona a v zájmu veřejné dopravy - měla rozpustit. Chovala se tolerantně, možná také kvůli tomu, že v čele blokád seděli například i poslanci německého parlamentu, vedoucí funkcionáři odborů a známé osobnosti veřejného života. Také ale díky tomu, že aliance dokázala zabránit násilným akcím lidí z její řad.

Tato policejní tolerance představovala veledůležitý signál pro alianci, která si byla vědoma toho, že spousta jejich příznivců nepůjde do ostrého střetu s policií. Vedení policie ale také bylo v úzkých. Zatknout a zadržovat na několik hodin tisíce lidí je totiž i pro osm tisíc policistů nadlidský úkon. Kdyby jich bylo víc, třeba 15 tisíc, celá akce zřejmě dopadla úplně jinak.

Rozhodující moment

Množství „ neposlušných“ ale zase nebylo takové, aby policie nemohla kordon blokád alespoň na jednom místě prorazit a umožnit průchod pochodu. V době kolem čtvrté hodiny odpoledne pořadatelé „smutečního pochodu“ spolu se svými právníky vehementně vyžadovali na policistech, aby povolili zahájení pochodu třeba i zkrácenou trasou. Mezitím však policie zjistila, že tisíce lidí ze staroměstského lidského řetězu, který kolem třetí hodiny odpolední už skončil, přicházeli přes Labe připojit se k lidským blokádám. V tu chvíli policii začalo být jasné, že „s ohledem na bezpečnost neonacistů“ nemůže žádný pochod umožnit. V prvé řádě totiž má povinnost chránit zdraví lidí.

Když nastala pátá hodina odpolední, skončilo soudem povolené časové období pro uskutečnění pochodu. Chtě nechtě se účastníci paralyzovaného pochodu museli na pokyn policie vrátit na nádraží anebo k blízko přistaveným autobusům. Najednou platilo: kdo neposlechne, čelí trestnímu stihání - a „poslušní“ pokyn poslušně poslechli. Na cestě domů se někteří zklamaní poslušní v některých městech vyřádili násilím proti majetku odpůrců nacismu. Celkem se ale, pokud zatím víme, nic vážného nestalo - naštěstí.

Německý historik Matthias Neutzer k tomu německému týdeníku Der Spiegel řekl: „Dne 13. února nejde v Drážďanech o Drážďany. Místo a datum jsou pouze podnětem.“ Zdá se, že to nakonec pochopili všichni zastánci demokracie. Spolu zabránili tomu, aby byl tento podnět zneužit k veřejné propagaci nacismu.

Po letech nezdařených snah slušných lidí zabránit v Drážďanech zneužívání demokracie jejími odpůrci, o víkendu poprvé zvítězila demokracie. Kupodivu se o to nejvíc zasloužili „občansky neposlušní“. A jak se jim to - i za účasti policie - povedlo, tomu se „poslušní“ dneska diví.

KAM DÁL?
Server Romea.cz sledoval situaci v Drážďanech on-line
FOTOGALERIE: Mezi neonacisty v Drážďanech byl i volební lídr DS

FOTOGALERIE: Mezi neonacisty v Drážďanech byl i volební lídr DS

Přečteno: 1310x

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

V pražském klubu LaFabrika proběhly 8. 4. 2016 oslavy Mezinárodního dne Romů tentokrát s tématem Pocta neviditelným. (FOTO: Jitka Votavová, Romea.cz)

Můžeme spolu… Oslavy Mezinárodního dne Romů v Praze ve znamení spolupráce Romů a Čechů

21.3.2017 10:21
Panelové diskuze, výstava, divadelní představení nebo interaktivní videoprojekce v centru Prahy. To je jen výčet toho, co nabídnou letošní pražské oslavy Mezinárodního dne Romů. Ty vypuknou už ve středu 5. dubna a pokračovat budou až do soboty 8. dubna, kdy vyvrcholí slavnostním galavečerem, na kterém se v holešovickém divadle La Fabrika představí duety složených z romských a českých interpretů současné hudební scény. Za letošními oslavami stojí spolek Ara Art, který je letos pořádá už po třetí.
 celý článek

Prezident Miloš Zeman (FOTO: David Sedlecký, Wikimedia Commons)

Podle Zemana nemá většina migrantů vzdělání. Statistiky z Německa však uvádějí zcela jiná čísla

21.3.2017 0:07
Většina ze dvou milionů migrantů, kteří přišli do Evropské unie, nemá podle prezidenta Miloše Zemana ani základní vzdělání, což výrazně zkomplikuje jejich začleněním do společnosti. Pokud se migrační vlnu z muslimských zemí nepodaří zastavit, tak Evropská unie bude přinucena chránit svoje vnější hranice, řekl Zeman podle ČTK při návštěvě olomoucké společnosti Nutrend. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v Německu (BAMF), který v průběhu roku 2015 sbíral od žadatelů o azyl údaje o jejich dokončeném vzdělání a kvalifikaci, zveřejnil však jiná čísla.
 celý článek

Křest knihy Brnox, průvodce tzv. brněnským Bronxem, proběhl 21. 12. 2016 v Brně. Vpravo Kateřina Šedá, autorka průvodce. (FOTO: Jolana Halalová)

Průvodce Kateřiny Šedé Brnox je nominován na Magnesii Literu. Romští aktivisté neskrývají rozčarování

20.3.2017 17:21
O názor na nominaci Brnoxu požádala Romea.cz romskou básnířku a aktivistku Renatu Berkyovou a romského aktivistu Jana Čonku. „Upřímně řečeno, dost mě to zaskočilo,“ říká Berkyová. „Obzvlášť proto, že to, co porota vyzdvihuje, považuji já sama naopak za největší slabiny knihy."
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo