Emil Cina: Na Vlada Oláha budu rád vzpomínat

Zpráva o odchodu Vlada Oláha mě velmi zarmoutila. Oba jsme byli stejný ročník, když přijel do Prahy ze Slovenska, pracovali jsme spolu nějaký čas v uhelných skladech v Praze na Žižkově. Byla to těžká práce, ale po finanční stránce byla dobrá.

Po roce 1989 se nám oběma změnil život.

Já jsem nastoupil do Českého rozhlasu, kde jsem nejprve pracoval ve správě budovy, později jsem tam moderoval vysílání pro Romy. V 90. letech jsme oba psali do romského časopisu Gendalos (Zrcadlo). Jezdili jsme spolu pravidelně na semináře po celém Československu, později už České republice.

Jeho výborné nápady pro rozvoj romštiny často našly uplatnění – jak v jeho knížkách, tak v jeho nejrůznějších vydavatelských počinech.

Jeho osobní život byl pro nás dva velice humorný, rádi jsme si vyprávěli naše společné zážitky, na které stále strašně rád vzpomínám.

Než Vlado onemocněl, byli jsme v dost těsném kontaktu. Snad nejhorší pro Vlada bylo, když mu odešla žena. Od té doby se všechno změnilo.

Emil Cina, romský spisovatel a překladatel

Je velká škoda, že už není mezi námi. Čest jeho památce!