ERRC je proti testování žáků, může prý prohloubit segregaci Romů

Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) se staví proti chystanému plošnému
testování žáků pátých a devátých tříd v Česku. Podle něj by ještě prohloubilo
segregaci romských školáků. Novinářům to dnes v Praze řekl Marek Szilvási z ERRC.
Organizace kritizuje ČR dlouhodobě za to, že řada romských dětí končí v
praktických a speciálních školách, přestože nemají žádné mentální omezení.
Plošné testování páťáků a deváťáků má začít od roku 2014. S nápadem přišel
ministr Josef Dobeš (VV), který z funkce nyní odchází.

"Ministerstvo má v plánu sestavit podle testování v pátých a devátých třídách
žebříček škol. Finance budou do škol proudit podle jejich postavení v tomto
žebříčku," uvedl Szilvási. Podle ERRC by tak kvůli penězům mnohé školy nemusely
o slabší žáky stát. Místo toho, aby se děti začleňovaly do běžného vzdělávacího
proudu, mohl by naopak růst tlak na jejich přesun do "zvláštních škol", míní
zástupci centra.

Výzkumy ukázaly, že romští školáci mívají v průměru horší výsledky než
ostatní děti. Už na startu pro ně často představuje bariéru špatná znalost
češtiny, jiné kulturní prostředí a zvyky i nedobré finanční podmínky rodiny.
Szilvási řekl, že některé romské děti tak v testech nemusí uspět. Přešly totiž
třeba také ze "zvláštních škol" do běžných. Za špatnými výsledky je prý i to, že
romské děti mají malou motivaci dál studovat. "My se domníváme, že s touhle
reformou regionálního školství bude motivace ze strany učitelů a poradců ještě
menší," řekl zástupce ERRC.

První pokusné testování školáků se odehrálo na konci loňska. Naprostá většina
zúčastněných dětí testy zvládla. Největší problémy měli páťáci s angličtinou,
zhruba třetina z nich zkoušku udělala na méně než 39 procent. Další generálka se
má konat letos v květnu a červnu a třetí pak za rok. V budoucnu by se mělo kromě
znalostí dětí zjišťovat také klima ve škole. Podle Szilvásiho ERRC spolu s
jinými organizacemi apelovalo před časem na českou vládu, aby s testováním "něco
udělala".

Podle ERRC je v Česku problém i to, že chybějí údaje o etnické příslušnosti
školáků a jejich umisťování do speciálních škol. Vlnu nevole přitom před
nedávnem vyvolala snaha ombudsmana a lidí z jeho kanceláře o získání takových
dat a počítání žáků přímo ve školách.

Pokrok ke zlepšení situace se podle zástupců centra neobejde ani bez
pozitivní diskriminace. Znevýhodněné děti by měly mít mateřskou školu zdarma,
aby se na školu připravily. Pokud rodiny školáků nemají peníze, měli by žáci
dostat podporu, aby se mohli účastnit školních výletů či dostávat ve škole
obědy, míní Szilvási. Vláda na podzim schválila strategii boje proti sociálnímu
vyloučení. Podle materiálu by školy mohly na děti z ghett dostávat víc peněz,
úřady by mohly třeba malým Romům nařídit povinnou docházku do školky či by se
žákům poskytoval příspěvek na jízdné, stravu, pomůcky i výlet. Praktické školy
by se postupně měly přeměnit na školy běžné.