Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Eva Danišová: Jak mě dědeček vystrašil

31. ledna 2012
Čtení na 7 minut

Sar daranďiľom le papustar

Sar cikňi čhajori dživavas paš e baba the o papus. Igen mištes pal mande bajinenas. Moneki man kamenas the kerenas predal mande savoro, so džanenas.

Varekana oda has the pherasuno, bo e baba le papuha na dživelas mištes, halasinenas pen duj džene. Le papus has invalidno duchodos, the mek chudelas o love vaš oda, hoj andro mariben has paš o partizana. Na kampelas leske te phirel andre buťi the e baba zorales kerelas paš o pozemne stavbi, rakinelas leske, hoj nič na kerel, ča phirel upre tele. O papus mek phirelas pal o gava the cinkerelas le manušendar avri o cipa pal o džviri. Has maškar o manuša the tiš phenelas le manušenge, kas hin save džviri, te vareko kamelas te cinel či guruvňa, grajes, abo aver džviros. The te len kamenas te primukhel paš pende.

Sar o papus dživelas, na has la babake pre dzeka, bo sar les has love, ta has baro raj, no e baba has pro love sar beng, kim delas jekh koruna, ta duj ďivesa palal duminelas. Sar le papus na has o love, ta les na kamelas te del pro duhanos, varekana les košelas the vaš o chaben, the kerelas leske pre choľi. Narokom džalas andro foros the cinelas mange calo čukoladovo bokeľi (babovka). Paľis užarelas sar avela o papus khere, the thovelas man te bešel paš leste the čhurelas mange e babovka, nukinelas man te chav. Mange pre goďi na avelas ňič, bešavas chavas, bo na džanavas, hoj e baba le papus košľa, te leske kirňol o vast, te chala.

O papus ča asalas, the sar les has love, ta džalas andro foros jov, the cinelas mange oda, so e baba rado chalas. Me na džanavas, hoj pen halasinen, na achaľuvavas oleske. Predal mande oda has baro ďives, bo na has amen sako ďives ajse lačhe chabena.

Sar kampelas vareso mange, ta akor pen šoha na halasinenas, bisterenas pre savoro na lačho.

Soduje dženen igen kamavas, aľe o papus has predal mande ajso moderno, džanelas te genel the somas leha rado. Jov anelas khere nevipena. Či oda has gramofonos the o kale vinilova platňi, kaj has o paramisa, či ajsi lampica ciknore čitrenca, so bonďaľolas sar labolas, ada bi e baba šoha andro kher na kamelas.

O papus has moderno, the e baba has tradično. Joj chudelas te vakerel, sar has avri šišitno, o paramisa, daravelas amen the ajse veci. Sar delas duma, ta manuš latar daralas, bo has igen sugestivno, the me buterval dikhľom, hoj džanelas, so pes ačhela, imar anglal.

Nekhbuter ajse dumi delas e baba, sar avelas e rat.

Jekhvar, sar mange has efta, abo ochto berš, man e baba vičinďa kija peste. Pašľolas pro haďos, thoďa man šukares paš peste. Imar na leperav, či vareso kerďom, aľe e baba mange vakerelas pal oda, so hin le čhavorenca, so khere na šunen. Phenelas, hoj dikhľa ajse muršes, savo ajse čhavoren kidel andro gono, the ľidžal len het. Hoj džanel, sar dičhol avri. Chudľas te vakerel, hoj les hin baro gono, pro phiko les hin tover, the sar les manuš dikhel, ta maj džanel, hoj oda hin na lačho manuš.

Me pašľuvavas paš e baba the but daravas. Lakere lava, te na kerav ňič, kaj man oda manuš ten na ľidžal het, mange lavas andre goďi.

Avri has imar o jesos, rat, the mange imar but na kampelas, te rovav. Paľis šunďom vareso andre kuchiňa, the andro vudar avľa ajso manuš, pal savo mange e baba vakerelas.

O papus has andre kuchiňa, the šunelas la baba, ta kamelas tiš vareso te sikhavel. Iľa gruľi, čhinďa sano koter, kerďa andre o cheva pro danda the thoďa andro muj. Pro muj čhiďa o jaro, pro šero peske cirdľa chevalo gonoro, so has andre o gruľi, urďa baro gerekos, andro vast o tover, the avľa andre. Duminav, hoj e baba daranďiľa avka sar me. Me avka daravas, hoj chudľom histerija. E baba le papuha na džanenas, so manca te keren, ta vičinde paš mande le doktoris. O doktoris man diňa varesavi inekcija, te zasovav. E baba pes paľis le papuha vaš oda halasinelas, the but ďivesa mange vakerelas ča šukar paramisa. No, sar čeporo bariľom avri, ta pale mange vakerelas pal o mule, the aver čudošne paramisi.

Jak mě dědeček vystrašil

Jako malé dítě jsem vyrůstala u babičky a dědy, kteří se o mě velice dobře starali. Milovali mě a oba se snažili dělat pro mě jen to nejlepší.

Často tak docházelo ke komickým situacím, protože babička s dědou měli velmi zvláštní vztah, který rozhodně nebyl idylický. Děda měl invalidní důchod a také nějaký příjem od protifašistického odboje a to mu dávalo jakousi svobodu. Nemusel chodit do práce a babička to těžce nesla, protože ona tvrdě pracovala a děda se podle ní jen flákal. Dědeček navíc jezdil po okolních vesnicích a vykupoval kůže z domácích zvířat. Měl tak hodně příležitostí být stále mezi lidmi a dělal také prostředníka, když někdo chtěl připustit třeba králíky, krávu, prodat kozu, koně a podobně, protože věděl, ve které vesnici kdo jaká zvířata chová. To, jak děda žil, babičku rozčilovalo, protože dědeček nikdy nedokázal udržet korunu a babička byla naopak velmi šetrná. Stávalo se tak často, že když dědovi došly peníze, tak mu babička nechtěla dát na tabák, někdy mu vyčítala i jídlo, a dělala mu naschvály. Záměrně šla do města a koupila mi třeba celou čokoládovou bábovku.

Počkala, až bude děda doma a posadila mě proti němu a začala mi tu bábovku krájet a nutit mě, abych jedla. Já z toho neměla rozum, a tak jsem tam seděla, pořádala bábovku a nevěděla jsem, že babička předtím dědu proklela, že kdyby si z té bábovky kousek vzal, tak ať mu třeba upadne ruka a podobně.

Děda se usmíval a příště šel do města zase on, koupil něco, co měla babička ráda a situace se opakovala. Své neshody si vyřizovali skrze mě, ale já to nevnímala. Pro mě to byl svátek, protože moc dobrot jsme doma nikdy neměli.

Jejich neshody končily, jen pokud se jednalo o mě, to potom oba zapomínali na všechny nesváry a táhli za jeden provaz.

Měla jsem je oba stejně ráda, ale děda byl v mých očích ten modernější, vzdělanější a ráda jsem s ním trávila čas. Díky dědovi jsme doma měli například gramofon a pohádky na černých vinylových deskách, točící se lampičku s obrázky a podobné věci, které by si babička nikdy nepořídila.

Děda byl pokrokový a babička hodně tradiční. Ráda si povídala po tmě, ráda vyprávěla hrůzostrašné historky a podobně. Její projev byl velmi sugestivní a já často byla svědkem toho, jak v praxi fungoval její šestý smysl.

Nejraději začínala takové povídání navečer, když se začalo smrákat. Jeden takový večer, když mi bylo asi sedm nebo osm let, si mě babička zavolala k sobě. Ležela na posteli a mě uložila pěkně vedle sebe. Nepamatuji se, jestli jsem něco provedla, ale babička mi vypravovala o tom, co se stane dětem, které neposlouchají. Říkala, že viděla pána, který takové děti vezme do pytle a odnese pryč z rodiny. Prý viděla, jak ten pán vypadá. Vysvětlovala, že má velký pytel, nosí přes rameno sekeru a na první pohled je vidět, že to je zlý člověk.

Ležela jsem vedle babičky a strašně se bála. Její rady, ať jsem tedy hodná, aby mě takový pán nikam neodnesl, jsem brala úplně vážně.

Celou atmosféru ještě umocňoval podzimní podvečer a já neměla daleko k pláči. Potom jsem zaslechla nějaký zvuk z kuchyně a vtom se ve dveřích našeho pokoje objevil přesně takový pán, jakého babička popisovala.

Můj dědeček byl v kuchyni, poslouchal babičku a samozřejmě se nechtěl nechat zahanbit. Vzal si tedy bramboru, udělal si z ní plátek…do něho udělal otvory jako na zuby a vložil si ho do pusy, obličej si posypal moukou, na hlavu si nasadil síťku od brambor, oblékl si dlouhý zimní kabát, přes rameno si hodil pytel a do ruky si vzal sekeru.

Myslím si, že babička se polekala stejně jako já. Já se tenkrát tak strašně vyděsila, že jsem z toho dostala hysterický záchvat. Babička s dědou mě nemohli uklidnit a museli zavolat lékaře. Pan doktor mi píchl injekci na uklidnění, abych usnula. Babička se kvůli tomu s dědou hodně dlouho hádala a vyprávěla mi potom delší čas jen samé hezké věci. Když jsem ale povyrostla, stejně jsem se jejím příběhům o nebožtících a různých strašidelných zjeveních nevyhnula.

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon