Evropou pochodovali neonacisté, v Drážďanech bylo asi 100 neonacistů z ČR, mezi nimi i Šlégrová

V Budapešti a v Drážďanech se dnes sešlo několik tisíc neonacistů. Asi dva
tisíce neonacistů z různých evropských zemí si dnes na demonstraci v Budapešti
připomněly výročí bitvy o maďarské hlavní město na konci druhé světové války.
Tisíce lidí vyšly v Drážďanech do ulic na protest proti každoročnímu setkání
neonacistů. Asi 100 neonacistů přijelo do Drážďan z České republiky, především
se jednalo o členy Dělnické strany a Národního odporu.

Přes 16.000 lidí si dnes při různě orientovaných demonstracích připomnělo 64.
výročí ničivého náletu spojeneckých letadel na saské Drážďany v závěru druhé
světové války. Zatímco neonacistů se sešlo asi 6000, demonstrantů odmítajících
propagandistické zneužívání této události neonacisty bylo podle odhadů policie
přes 10.000. Policie se snažila oba tábory oddělit, krátkým střetům však
nezabránila, informovala agentura DPA.

Mezi pravicovými radikály v Drážďanech byli i Češi. "Na demonstraci bylo
zhruba sto neonacistů z ČR, většina z Dělnické strany a Národního odporu. Byla
tady i "hrdinka" Dělnické strany Lucie Šlégrová," uvedl pro server Romea.cz
Ondřej Cakl, který byl přímo v Drážďanech. Podle Cakla byl mezi neonacisty i
Patrik Vondrák, který patří k nejznámějším českým extremistům, podílel se
například na pochodu neonacistů skrz pražské židovské město loni v listopadu. Je
také předsedou pražské organizace Dělnické strany.

Pravicové síly svolaly na své tradiční shromáždění aktivisty z celého Německa
i ze zahraničí. K jejich hlavnímu mottu patří hesla o "bombovém holokaustu"
spojenců proti německému národu. Protiakci pod heslem Pojď myslet svolala
nadstranická platforma sociálních demokratů, Zelených, Levice, občanských
iniciativ a dalších skupin.

"Neonacisté požadují odplatu. My stavíme proti ní naši vůli po míru,"
prohlásila starostka Drážďan Helma Oroszová. Spolupředsedkyně Zelených Claudia
Rothová odsoudila snahu krajní pravice brát si drážďanské oběti jako rukojmí.
"Když pravičáci mluví o takzvaném bombovém holokaustu v Drážďanech, je to od
nich pokus relativizovat nacistické panství teroru. To je skutečný, ale zvrácený
smysl jejich prolhaného nacistického smutku v tomto městě," zdůraznila.

I předseda SPD Franz Müntefering připomněl vinu nacistů na rozpoutání války.
"Žádnou toleranci vůči netolerantním! To také musí patřit k obranyschopné
demokracii," řekl. Ministr dopravy Wolfgang Tiefensee prohlásil, že pravicoví
extremisté nemají v ulicích Drážďan co pohledávat. "Lidé by jim ale měli ukázat
své tváře a neschovávat se doma za záclonou," dodal Tiefensee.

Krátce před koncem druhé světové války změnily spojenecké bombardéry Drážďany
v trosky. Zničeno bylo 25.000 domů s 90.000 byty, záři požáru města bylo vidět i
v severozápadních Čechách. Počet obětí nemohl být nikdy přesně zjištěn, protože
ve městě bylo mnoho neregistrovaných uprchlíků; podle loňských odhadů odborníků
počet obětí nepřekročil 25.000 lidí, přičemž prokazatelně tehdy zahynulo 18.000
lidí.

V posledních letech se v Německu ozývaly hlasy, označující nálet za zbytečný,
postihující hlavně civilní obyvatelstvo a proto barbarský. Neonacistické skupiny
dokonce mluví o "bombovém holokaustu" spojenců vůči Němcům a počet obětí
odhadují mnohonásobně výše, až na půl milionu.

Spojenečtí historici poukazují na to, že Drážďany byly tou dobou snad
posledním významným dopravním železničním uzlem nacistického Německa, který
dosud bombardování unikal a proto byl plně funkční. Kromě toho pracovala většina
podniků ve městě přímo nebo nepřímo pro zbrojní průmysl.

Na rozdíl od reálných statistik však nacistická propaganda krátce před koncem
války počet mrtvých silně nafoukla, když hovořila o nejméně 200.000 mrtvých, a
podařilo se jí ze zničení Drážďan učinit mýtus, jenž se udržel i po válce.

Předchozí německý kancléř Gerhard Schröder při 60. výročí bombardování
Drážďan odmítl pokusy vymazat zodpovědnost nacistického Německa. "Není důvod,
abychom nenosili smutek za naše mrtvé. Jsou to také oběti. Důležité je ale to,
že není možné zříci se zodpovědnosti za válku," řekl.

Střetům mezi neonacisty a a jejich odpůrci se snažilo zabránit 4000
policejních těžkooděnců, obrněné transportéry i policejní vrtulník.

V Budapešti demonstranti vyzvali Evropu, aby se chránila před cizím vlivem,
napsala agentura Reuters. Některé maďarské skupiny si každý rok připomínají
výročí, které nazývají "Dnem cti", kdy se maďarské a německé jednotky v roce
1945 snažily dostat z Budapešti obležené Rudou armádou. Na vzpomínkových akcích
se obvykle schází několik stovek lidí. Policie na dnešním shromáždění zatkla pět
osob, čtyři z nich kvůli tomu, že u sebe měli předměty, které by mohli použít
jako zbraně.

FOTO: Lenka Kučerová