romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Fašisti a policie skandálně zneuctili pietní akt

Lety, 14.5.2007 10:10, (František Kostlán)

Osobní svědectví o konstantním procentu pitomců. Romské oběti nacismu i Romové vůbec dnes dostali od majoritní části společnosti dva vzkazy: 1. Všichni jsme čeští občané a budeme společně bojovat proti rasismu. 2. Čechy patří Čechům, Romy pohrdáme.

Na prvním vzkazu se shodli přítomní politici a samozřejmě i další účastníci pietního aktu romským obětem holocaustu v Letech u Písku. Nejjasněji se vyslovil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ve svém projevu mimo jiné i nepřímo odsoudil rasistické výroky místopředsedy vlády Jiřího Čunka, respektive lhostejné mlčení, které po takovýchto výrocích následuje. Vyslovil se i pro odstranění vepřína, který stojí na půdě někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku: „Je nedůstojné, aby na místě, kde umírali lidé, byl prasečák. To nepotřebuje žádné další odůvodnění, na hřbitově se nedělá vepřín."

Svými projevy či svou účastí na pietním aktu podpořili boj proti rasismu a nároky českých Romů mj. ministryně Džamila Stehlíková, poslanec Evropského parlamentu za německé Zelené Milan Horáček, Kateřina Jacques a Ondřej Liška ze Strany Zelených, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Litomiský s manželkou Barbarou Litomiskou, rabín Karol Sidon, sociolog Fedor Gál.
Čeněk Růžička, prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu, ve svém projevu zdůraznil, že Romové žádají odstranění vepřína proto, že by tím stát a společnost konečně prokázaly zavražděným Romům stejnou úctu jako ji například (oprávněně) prokazují i Židům, které nacisti zavraždili během druhé světové války. Odstranění vepřína doporučil České republice i Evropský parlament (na návrh Milana Horáčka), všechny dosavadní české vlády však přes všechny předchozí sliby nakonec dospěly k tomu, že na to nejsou peníze.

Pietní akt během projevů a mše narušilo pět českých fašistů z Národní strany, kteří si stoupli asi třicet metrů od pietního shromáždění, s nápisy: "300 000 českých obětí nacismu často bez jediného pomníku", "Německé pracovní zařízení - německá odpovědnost" a "Čeští četníci Josef Bouda, Josef Fejfar, Ladislav Havelka - oběti tyfové epidemie v pracovním táboře".

Nápis "Německé pracovní zařízení - německá odpovědnost" má podle extremistů zbavovat odpovědnosti české dozorce v koncentračním táboře zřízeném nacisty, včetně oněch zmíněných četníků. V koncentračním táboře v Letech u Písku bylo přitom zavražděno 327 vězňů, z toho 240 dětí, další byli zavražděni v koncentračním táboře v Osvětimi, kam odsud byli převezeni.
Část vězňů zemřela na tyfus, část hladem. Tyfus a hlad vznikly v táboře přičiněním českého velitele tábora, který vězňům umožňoval koupel třeba i jen jednou měsíčně, kradl potraviny určené vězňům a rozvážel je po restauracích.

"Já zírám, jak si dovolíte urážet příbuzné, pozůstalé obětí, kteří tady byli," řekl extremistům během slovní výměny poslanec Strany zelených Ondřej Liška. Fašisti oponovali, že chtěli vzdát úctu obětem, na něž se zapomíná. Na dotaz novinářů, zda se to týká také Romů, kteří v táboře zemřeli, nikdo z nich ovšem neodpověděl.

"Jsou to plytcí lidé, bezcharakterní, kteří snad ani nevědí, co dělají. Kdyby tu historii znali, tak jako ji známe my, tak to prostě dělat nebudou," řekl Čeněk Růžička, jeden z mála pozůstalých obětí genocidy českých Romů.

„Ve všech národech je konstantní procento pitomců,“ reagoval na chování přítomných fašistů Karel Schwarzenberg.

Policie nejenže bez jakéhokoli zakročení počínání fašistů přihlížela, ale přímo jim pomáhala. Podle svědectví tří přítomných účastníků pietního aktu pomáhali policisté členům Národní strany upravovat transparenty tak, aby byly dobře vidět a velmi přátelsky s nimi diskutovali. Stalo se tak na parkovišti, asi 200 metrů od místa pietního aktu. (Pro případné vyšetřovatele tohoto jasného důkazu spřežení těchto policistů s fašisty jsou zmíněná svědectví k dispozici.)

Abych lépe vysvětlil, čím bylo celé počínání policie nezodpovědné i bez bratříčkování s fašisty, připomenu situaci z dřívějška. Národní strana chtěla před nějakou dobou nedaleko areálu koncentráku v Letech umístit svůj „pomník“ (balvan s nápisem). Šli jsme tehdy s kolegou ze sdružení Tolerance a občanská společnost Ondřejem Caklem proti tomuto fašistickému cynismu protestovat a nesli jsme stočené transparenty - policisté tedy nemohli vědět, co na nich je napsáno. Tři sta metrů (!) před místem fašistického srazu nás policisti zastavili a nepustili dál.

Dnes to v Letech ovšem vypadalo jinak: Policisté pustili s klidem členy Národní strany i s odkrytými nápisy na transparentech (všichni přítomní policisté tedy viděli, co na nich je) až těsně k pietnímu shromáždění, aniž by se alespoň snažili od sebe oba tábory oddělit. Když hrozilo, že čeští fašisti svou provokací vyvolají potyčku, policisté jen "s nadhledem" přihlíželi. Šel jsem za jedním z nich a povídám: „Neměli byste nepovolené shromáždění členů Národní strany rozpustit? Vždyť narušují pietní akt?“ Policista mi pohrdavě odpověděl: „Fakt? Už ho narušují?“ a šel pryč, jako bych vůbec nic neřekl. Šel jsem za druhým policistou a opakuji mu totéž. Také nereagoval. Tak mu říkám naštvaně: „Podívejte se, jak se ta fašistická provokace vyvíjí. Buď rozpustíte ty fašouny vy, nebo může dojít k tomu, že je rozpustíme my.“ Teprve potom šel jeden z policistů požádat fašisty, aby přestali narušovat oficiálně nahlášenou akci. „Jaká je společnost, takoví jsou policisté,“ reagoval na jejich chování Čeněk Růžička rozčileně. Zkrátka: čeští policisti se v roce 2007 v Letech u Písku chovali úplně stejně jako ti četníci v roce 1942 - pohrdavě k lidem. A to jen proto, že se od většinové společnosti něčím liší.

Na území protektorátu četníci v roce 1942 provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6500 lidí. Část z nich skončila v táborech v Letech a v Hodoníně u Kunštátu a poté v Osvětimi. Tam transporty odvezly z Čech a Moravy na pět tisíc Romů. Vrátilo se jich 583.

Přečteno: 999x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo