romea - logo
26. října 2021 (úterý)
svátek má Erik

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Fotoreportér Alain Keler své putování za evropskými Romy vydal jako komiks

Francie, 5.7.2011 0:00, (Romano voďi)
ilustrační foto

„V Osvětimi mí prarodiče a prarodiče Romů byli zabiti společně, ze stejného důvodu,“ vysvětluje prostě v předmluvě komiksu jeho hlavní autor a zároveň aktér - francouzský fotoreportér Alain Keler, proč tématem jeho práce i života posledních let jsou Romové.

Vyprávět obrazem

Škodovkou, dědictvím po otci, putuje Evropou a zaznamenává život Romů v italských nelegálních tábořištích, srbských uprchlických kempech či slovenských osadách. Zprávy, které přináší, se tentokrát rozhodl zpracovat nejen klasicky – výstavou či knižní monografií, ale posunout ještě dál směrem k obrazovému médiu (ve Francii nesrovnatelně populárnějšímu než v tuzemsku) - komiksu. Obraz jako prostředek sdělení zůstává, větší prostor a možnosti (než u popisek pod fotografiemi) dostává text objevující se v bublinách i vypravěčských a komentátorských pasážích v pásech jednotlivých okének. Zároveň s pomocí uznávaného komiksového kreslíře Emmanuela Guiberta se fotografická okénka střídají s kreslenými, a to především tam, kde Keler z různých důvodů fotoaparát tasit nemohl.

Vzniká tak zvláštní, ale ne neobvyklá směsice žánrů komiksu – fotografického a kresleného, která se pro vyprávění žurnalistické povahy, v tomto případě přesně fotožurnalistické, skvěle hodí. Album má pak sice kreslenou obálku, na níž je v příjemném zjednodušení zobrazen sám Keler, ale pokračuje čtyřmi celostránkovými černobílými fotografiemi, který střídá text předmluvy následován šesti kapitolami mísícími obojí a na konec doslov, seznam zdrojů a pomyslnou tečkou je samozřejmě opět fotka.

Více stránek

Jakkoli výše představené rozvržení může vyvolat představu, že těžiště Alainových novinek je především v obraze, není tomu zcela tak. Naopak textu se tu dostává místa více než velkorysého na to, že se jedná o komiks. Výjimkou nejsou tří až čtyřřádkové pásy vět či celé odstavce, které jako by obrázek jen doplňovaly. Zmiňovaný doslov je navíc dvanáctistránkovou reportáží opatřenou fotografiemi. Množství textu tak utlačuje komiksové vyjadřovací a sdělovací schopnosti a nahrává kritikům tohoto média, jež s oblibou tvrdí, že složitá témata vyjádřit nedokáže.

Opak je ale pravdou, což nejlépe dokládají alba komiksového reportéra Joe Sacca, jenž dokonale vykreslil frustraci obyvatel pásma Gazy či tragédii konfliktu v bývalé Jugoslávii, nebo cenami ověnčený kultovní Maus Artura Spiegelmana. Podezírat ale trojici autorů Kellera, Guiberta a Lemerciera (pomohl především s kolorováním), tedy fotografa, kreslíře a malíře, z nedůvěry k vypovídajícím schopnostem obrazu, není namístě.
Důvod obrazu diskriminovaného textem bude zřejmě mnohem prozaičtější. Celé album má necelých sto stránek, každá kapitola pak průměrně kolem šesti, což vzhledem k ambiciózně zvoleným tématům je naprosto nedostatečné.

Osud Romů těsně po válce v Kosovu v roce 1999 se se žhářskými útoky, uprchlickým táborem i čekáním na vlaky, které odvezou hlavně pryč, se musely vejít na šest stran. Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově (v kapitole věnované Česku najdeme ještě reportáž z Janova a Chanova) pak na dvě.
Podobně omezený prostor mají i zbývající čtyři kapitoly: mizérie slovenských osad, italského ghetta Romů žijících na Apeninském poloostrově po generace a přesto stále na okraji, situace Romů v Bělehradě a francouzská realita předměstí provázaná se slovenským tanečně-hudebním souborem Kesaj Tchavé.

Riskantní Romové

I přesto že je trojlístek autorů osvědčeným receptem na úspěch, ve spojení s romským tématem jsou pro nakladatele riskem i v evropské mekce komiksu, Francii. Přitom každé z témat by detailně zpracované vystačilo minimálně na samostatný sešit.

Pravdou, je že nesou často stejný vzkaz: život Romů (nejen těch z postkomunistických zemí) je často životem na okraji poznamenaným rasismem a diskriminací, jež se dějinnými a společenskými zvraty dává vždy znovu a znovu do pohybu. A i když se Keler toto tristní vyznění snaží mírnit podkapitolami o romských aktivistech či tanečně-hudebním souboru Kesaj Tchavé, pocit mizérie zůstává.

Přesto jsou Alainovy novinky podnětným čtením pudícím k zamyšlení nad spojením textu, fotografie a kresby, které by stály za překlad do češtiny. Už jenom proto, že to nejspíš není poslední Kelerova zpráva ze života českých Romů. Pro tu další jel před dvěma týdny do Přerova, kterým pochodovala Dělnická strana sociální spravedlnosti, zatímco Romové pořádali koncert.
 

Přečteno: 2754x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 6/2011, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Organizace Romodrom oslavila 20. let svého působení ve Žlutých lázních, foto: romeatv

videoVIDEO: Romodrom oslavil 20 let!

20.10.2021 15:00

 

Další články z rubriky







..
romea - logo