romea - logo
18. ledna 2020 (sobota)
svátek má Vladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Fotoreportér Alain Keler své putování za evropskými Romy vydal jako komiks

Francie, 5.7.2011 0:00, (Romano voďi)
ilustrační foto

„V Osvětimi mí prarodiče a prarodiče Romů byli zabiti společně, ze stejného důvodu,“ vysvětluje prostě v předmluvě komiksu jeho hlavní autor a zároveň aktér - francouzský fotoreportér Alain Keler, proč tématem jeho práce i života posledních let jsou Romové.

Vyprávět obrazem

Škodovkou, dědictvím po otci, putuje Evropou a zaznamenává život Romů v italských nelegálních tábořištích, srbských uprchlických kempech či slovenských osadách. Zprávy, které přináší, se tentokrát rozhodl zpracovat nejen klasicky – výstavou či knižní monografií, ale posunout ještě dál směrem k obrazovému médiu (ve Francii nesrovnatelně populárnějšímu než v tuzemsku) - komiksu. Obraz jako prostředek sdělení zůstává, větší prostor a možnosti (než u popisek pod fotografiemi) dostává text objevující se v bublinách i vypravěčských a komentátorských pasážích v pásech jednotlivých okének. Zároveň s pomocí uznávaného komiksového kreslíře Emmanuela Guiberta se fotografická okénka střídají s kreslenými, a to především tam, kde Keler z různých důvodů fotoaparát tasit nemohl.

Vzniká tak zvláštní, ale ne neobvyklá směsice žánrů komiksu – fotografického a kresleného, která se pro vyprávění žurnalistické povahy, v tomto případě přesně fotožurnalistické, skvěle hodí. Album má pak sice kreslenou obálku, na níž je v příjemném zjednodušení zobrazen sám Keler, ale pokračuje čtyřmi celostránkovými černobílými fotografiemi, který střídá text předmluvy následován šesti kapitolami mísícími obojí a na konec doslov, seznam zdrojů a pomyslnou tečkou je samozřejmě opět fotka.

Více stránek

Jakkoli výše představené rozvržení může vyvolat představu, že těžiště Alainových novinek je především v obraze, není tomu zcela tak. Naopak textu se tu dostává místa více než velkorysého na to, že se jedná o komiks. Výjimkou nejsou tří až čtyřřádkové pásy vět či celé odstavce, které jako by obrázek jen doplňovaly. Zmiňovaný doslov je navíc dvanáctistránkovou reportáží opatřenou fotografiemi. Množství textu tak utlačuje komiksové vyjadřovací a sdělovací schopnosti a nahrává kritikům tohoto média, jež s oblibou tvrdí, že složitá témata vyjádřit nedokáže.

Opak je ale pravdou, což nejlépe dokládají alba komiksového reportéra Joe Sacca, jenž dokonale vykreslil frustraci obyvatel pásma Gazy či tragédii konfliktu v bývalé Jugoslávii, nebo cenami ověnčený kultovní Maus Artura Spiegelmana. Podezírat ale trojici autorů Kellera, Guiberta a Lemerciera (pomohl především s kolorováním), tedy fotografa, kreslíře a malíře, z nedůvěry k vypovídajícím schopnostem obrazu, není namístě.
Důvod obrazu diskriminovaného textem bude zřejmě mnohem prozaičtější. Celé album má necelých sto stránek, každá kapitola pak průměrně kolem šesti, což vzhledem k ambiciózně zvoleným tématům je naprosto nedostatečné.

Osud Romů těsně po válce v Kosovu v roce 1999 se se žhářskými útoky, uprchlickým táborem i čekáním na vlaky, které odvezou hlavně pryč, se musely vejít na šest stran. Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově (v kapitole věnované Česku najdeme ještě reportáž z Janova a Chanova) pak na dvě.
Podobně omezený prostor mají i zbývající čtyři kapitoly: mizérie slovenských osad, italského ghetta Romů žijících na Apeninském poloostrově po generace a přesto stále na okraji, situace Romů v Bělehradě a francouzská realita předměstí provázaná se slovenským tanečně-hudebním souborem Kesaj Tchavé.

Riskantní Romové

I přesto že je trojlístek autorů osvědčeným receptem na úspěch, ve spojení s romským tématem jsou pro nakladatele riskem i v evropské mekce komiksu, Francii. Přitom každé z témat by detailně zpracované vystačilo minimálně na samostatný sešit.

Pravdou, je že nesou často stejný vzkaz: život Romů (nejen těch z postkomunistických zemí) je často životem na okraji poznamenaným rasismem a diskriminací, jež se dějinnými a společenskými zvraty dává vždy znovu a znovu do pohybu. A i když se Keler toto tristní vyznění snaží mírnit podkapitolami o romských aktivistech či tanečně-hudebním souboru Kesaj Tchavé, pocit mizérie zůstává.

Přesto jsou Alainovy novinky podnětným čtením pudícím k zamyšlení nad spojením textu, fotografie a kresby, které by stály za překlad do češtiny. Už jenom proto, že to nejspíš není poslední Kelerova zpráva ze života českých Romů. Pro tu další jel před dvěma týdny do Přerova, kterým pochodovala Dělnická strana sociální spravedlnosti, zatímco Romové pořádali koncert.
 

Přečteno: 2726x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 6/2011, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo