romea - logo
29. ledna 2020 (středa)
svátek má Zdislava
Loading
rozšířené vyhledávaní

Gipsy stars. A fankluby rostou

Praha, 24.11.2007 9:45, (Převzato: Mladá fronta DNES)

Není jich zatím mnoho, ale jsou. Romské hvězdy. ÚSPĚŠNÍ ROMOVÉ se prosazují v české kultuře, a tudíž i ve společnosti.

Hiphopera Radka Bangu alias Gipsyho z kapely Gipsy.cz jmenovala nedávno vláda českým velvyslancem Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Od vlády to je možná jen snaha využít známou tvář. Může však také jít o nový signál: romských hvězd přibývá, a nelze je tudíž ignorovat ani na politické scéně.

VIDEO
Gipsy.cz - Jednou

Gipsy.cz - Romano Hip Hop

Známý moderátor České televize Richard Samko prohlásil, že za několik let budou romští televizní moderátoři standardem. Vychází zřejmě z faktu, že mladí Romové (alespoň ve městech) mají větší šanci studovat a vzdělaných Romů přibývá. Samko se do ČT dostal poté, co před sedmi lety využil nabídky absolvovat na Vyšší odborné škole publicistiky půlroční kurz pro romské žurnalisty.

Zaplať pánbůh za „normály“

Za vzděláváním mladých Romů stála tou dobou jiná romská novinářka – Jarmila Balážová. V šest let starém rozhovoru s lehkou ironií glosovala vztah většinové populace k Romům: „U jedněch je vztah vyloženě nenávistný, přičemž ona nenávist zpravidla ani nevyvěrá z vlastní negativní zkušenosti. Druhé charakterizuje přístup laxní. Je jim to jedno. Oni ty ‚Cikány‘ nemusí, ale zabíjet, to už je dle jejich názoru moc. Učinit však něco proti tomu zabíjení také! Třetí skupinka, početně velmi omezená, Romy miluje – stejně hloupě, jako je ta první nenávidí. Tihleti ‚rádoby humanitní lidé‘ totiž také nerozlišují. I oni cítí něco k Romům – i když třeba lítost, obdiv, či dokonce lásku – jako k jedné mase. A poslední, ještě méně početnější, jsou ti ‚normálové‘. Je jich jako jehel v kupkách sena, ale zaplať pánbůh za ně!“

Něco na pohledu bílé většiny na romskou menšinu bude. Jarmila Balážová patří nicméně k intelektuální špičce Romů, a ti se už z principu nemohou stát mediálními tahouny jako Banga či v nedávné minulosti zpěvačka Věra Bílá.
Jisté je, že na mediální scénu vstupuje generace sebevědomých Romů, zhruba třicátníků až čtyřicátníků, kteří se vypracovali ve výraznou společenskou elitu.

Zmiňme alespoň několik dalších jmen: zpěvačku Yvetu Kováčovou, houslistu a aktivistu Vojtěcha Lavičku, televizního reportéra Pavla Giňu, ředitelku romského muzea v Brně Janu Horváthovou, kardiochirurga Pavla Horvátha, lídra kapely Gulo čar Vladimíra Dirdu, tanečníka Michala Šaraje, famózního houslistu Marka Baloga či výtvarníky Davida Zemana a Vieru Kotlárovou.

Začalo to SuperStar?

Jednou z nejspolehlivějších cest, jak si získat mezi bílou populací v Čechách respekt, zůstává pro Romy hudba. Už v bakelitových 70. letech zazářila hvězda charizmatického hudebníka Antonína Gondolána, ale do masového povědomí se generace nejmladších romských muzikantů dostala teprve soutěží Česko hledá SuperStar. Z ní vzešli výrazná Martina Balogová a vítěz druhé řady Vlastimil Horváth. Zatímco Balogová dojímala a možná i dráždila roku 2004 diváky u obrazovek, chystal se k výstřelu na výsluní divoký raper Gipsy, tehdy ještě spíš přirovnávaný k „Eminemovi z hlaváku“. A poněkud mimo mediální pozornost se tvořila i osobnost nevidomého hudebníka Mária Biháriho.

Pro mladší publikum jsou to však dvě dnes bezesporu hvězdné kapely: již zmiňovaní Gipsy. cz a brněnské funky seskupení Gulo čar, mimochodem předskokan slavného Jamese Browna a držitel sošky Anděla v kategorii world music v roce 2003. Na jejich loňském albu Gipsy Goes To Hollywood pracoval producent Doug Wimbish, který spoluvytvořil i nahrávky Annie Lennox či Madonny. Paradox však je, že polovina hudebníků z Gulo čar se nadále živí v civilu kopáčskými pracemi.

Radek Banga krátce po letošním udělení Anděla pro kapelu Gipsy. cz tvrdil, že stylem své hudby i popularitou „nastolili nový trend“. Zní to silácky, ale má to svou logiku. Před pár lety převažovalo na koncertech romské publikum, dnes mají Gipsy.cz posluchače napříč etniky, aniž slevili ze svého lehce agresivního hudebně-textového výrazu. Dál brojí proti předsudkům a diskriminaci, ale s humorem a nadsázkou, v muzikantsky skvělých vystoupeních se posunují až ke kabaretním kouskům.

Klíč? Romaňi buči

Nelze nepřipomenout osobnosti ze smíšených manželství. Například sestry Ivu Bittovou a Idu Kellarovou. Zatímco světově respektovaná Bittová se od této skutečnosti ve své tvorbě víceméně distancuje, pro Kellarovou, zpěvačku a organizátorku nejautentičtějšího romského festivalu ve Svojanově a mezinárodních workshopů, je romská identita životní náplní. Ale možná dojde k určitému sblížení: obě umělkyně totiž na leden chystají první společný koncert do pražské Lucerny. Výtěžek bude určen na dětské tábory pro talentované romské děti.

Do jaké míry je pro romské umělce podstatné zdůrazňovat svou identitu? Na to vnesl netuctový pohled filmový dokument Houslový rytíř. Film režiséra Pavla Marka, spolurežírovaný portrétovaným umělcem, famózním houslistou Markem Balogem, znejistěl i ty nejotrlejší soudce přes „romskočeskou problematiku“. Čím? Balog o sobě ve filmu vypráví několik historek, které se pak nepotvrdí navzdory přesvědčivosti podání. Dokumentární přístup režisér Marek připisoval později jisté romské specifice, označované „romaňi buči“ – „romská práce“. To, co majorita interpretuje jako klamavost či ulhanost, je zřejmě pro Romy, kteří byli po staletí utiskováni, nutností. O přechytračení gádžů je koneckonců spousta krásných cikánských pohádek.

Těžko říct, do jaké míry byl tedy nadsázkou ostrý výrok Radka Bangy: „Základem je, že Romové nemají motivaci. Podám ti prst. Nevezmeš ho? Pak jdi do hajzlu! Chcípni, když nechceš nic dělat.“

Vraťme se na začátek. To, že se Banga stal velvyslancem, je dobrou zvěstí: mega hvězda udělá pro Romy statisticky víc než sebeušlechtilejší paní učitelka. Otázkou je, zda se charizmatický raper nestane spíše maskotem, který splňuje představu většinové společnosti o rozhněvaném Romovi s notně nediplomatickým slovníkem. I když možná právě tohle patří k image hvězdy. A v tom případě je vlastně všechno v pořádku.

Nebo to může být ještě jinak; neboť taková je filozofie „romaňi buči“.

6 PORTRÉTŮ úspěšných českých Romů, kteří v současnosti prorazili: v hudbě, výtvarném umění, novinařině a v literatuře. Dokazují, že mediálně známý je nejen vítěz druhého ročníku SuperStar Vlasta Horváth nebo legendární muzikant a spoluhráč Karla Gotta Antonín Gondolán.

MÁRIO BIHÁRI (1977)

Romský zpěvák, klarinetista, akordeonista a klavírista letos založil horkokrevnou kapelu Mário Bihári a band. Bihári je od osmi let nevidomý. V sedmi letech začal hrál na klavír, v deseti na akordeon. Ze Slovenska přišel do Prahy studovat na Konzervatoř Jana Deyla. Od roku 1998 hrál v kapele Koa Zuzany Navarové. Bihári pak doprovázel autorskou a interpretační dvojici Zuzana Navarová a Iván Gutiérrez. Spoluvytvořil alba Skleněná vrba a koncertní Zelené album. Po odchodu Ivána Gutiérreze začal Mário Bihári také zpívat a skládat vlastní písně. Po smrti Zuzany Navarové v prosinci 2004 se Bihári stal hlavním autorem skupiny Koa. Hostuje také na albech jiných autorů, například na desce Čerstvě natřeno písničkářky Martiny Trchové.

JARMILA BALÁŽOVÁ (1972)

Se zpěvačkou a moderátorkou Yvetou Kováčovou patří k mediálně nejznámějším Romkám své generace. Narodila se v Brně. Po gymnáziu vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, obor filmová a televizní tvorba. Charizmatická novinářka kombinuje práci v televizi, rozhlase a v tisku. Už v listopadu 1992 spoluzakládala v Českém rozhlase romskou redakci. Od počátku roku 1999 pracuje jako dramaturgyně pořadů pro děti a mládež v České televizi. Byla šéfredaktorkou romského měsíčníku Amaro gendalos a poslední čtyři roky je šéfredaktorkou měsíčníku Romano voďi. V roce 2006 organizovala ve sdružení ROMEA žurnalistický kurz pro mladé Romy. Letos získala jako první romská novinářka Cenu K. H. Borovského.

GEJZA HORVÁTH (1948)

Renomovaný hudebník, textař, spisovatel, majitel obchodu s hudebními nástroji v Brně je neoficiální morální silou romské komunity. Rodák z východoslovenské obce Kolínovce přišel do Brna koncem 70. let, do té doby česky nemluvil. Pracoval jako kopáč. Jeho syn je špičkový kardiochirurg, dcera psycholožka a bývalá poslankyně. Psát začal na vojně ještě ve slovenštině. Prý z nešťastné lásky. Koncem 90. let pracoval v romské redakci novin Romano Hangos. Knižně debutoval teprve loni, kdy mu vyšla kniha povídek Trispras. Čtrnáct povídek situovaných do 70. let ve slovenské romské osadě v sobě skrývá humor, nadhled i sebeironii. Svým nenásilným osvětářstvím, všestranností a přirozenou autoritou je jakýmsi „Zdeňkem Svěrákem“ mezi Romy.

BOŽENA VAVREKOVÁ-PŘIKRYLOVÁ (1978)

Socha této mladé romské sochařky nazvaná Slepá spravedlnost zdobí vstupní halu úřadu ombudsmana v Brně. Její socha Madony se stala součástí poutního kostela na Svatém kopečku u Olomouce. Pro brněnské Muzeum romské kultury vytvořila Přikrylová roku 1998 předlohu pro odlití bronzové desky s reliéfem ukřižovaného Krista. Rodačka z Gelnice u Spišské Nové Vsi žije od dvou let na Moravě. V dětství přišla o zrak a pobývala ve speciálních internátních školách. Její cesta k sochařství je spjatá především s výtvarníkem Štěpánem Axmanem, který v studentce speciální školy pro nevidomé rozpoznal výrazný talent. Na škole začala modelovat, dnes patří k našim nejznámějším romským umělcům. Žije a tvoří v Brně.

RUDOLF DZURKO (1941)

Patří mezi nejvýznamnější osobnosti insitního, tedy neškoleného umění v Evropě. Proslul především jako autor obrazů ze skleněné drti, plastik ze dřeva a kamene. Jeho životopis splňuje standardní představu českého občana o romském rodákovi z východního Slovenska. Po roce 1945 se přestěhoval s rodiči do severních Čech, postupně pracoval jako soustružník, zedník, topič, dělník ve sklárně, doručovatel či stavební dělník. Vystavovat začal v půli sedmdesátých let. Jeho práce jsou dnes zastoupeny mimo jiné ve sbírkách Národního muzea a Národní galerie v Praze, Severočeské galerie v Litoměřicích nebo v Národní galerii v Bratislavě. Dzurko je laureátem prestižní Ceny Revolver revue za rok 1996. Od roku 1980 žije a tvoří v Praze.

RICHARD SAMKO (1978)

Televizní a rozhlasový redaktor se narodil v Náchodě. Vyučil se kuchařem. Před sedmi lety absolvoval půlroční kurz pro romské žurnalisty a začal pracovat jako redaktor domácího zpravodajství v České televizi. Do povědomí veřejnosti se svými reportážemi výrazně zapsal v době, kdy se Romové hromadně vystěhovávali do Británie a Kanady. Později začal moderovat Dobré ráno s Českou televizí a dnes navíc moderuje magazín O Roma vakeren na Radiožurnálu. Po slávě prý netouží a předpokládá, že do patnácti let budou romští moderátoři v televizi běžným jevem. Richard Samko spolupracoval na hodinovém dokumentu Sága Romů, připravoval dokument pro televizní magazín Velký vůz, ke dvěma filmům režiséra Emira Kusturici přeložil titulky.

DORA KAPRÁLOVÁ
Přečteno: 2553x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková pro Romea.cz: Odcházím z "romské rady" kvůli jejímu fungování a kvůli Heleně Válkové

23.1.2020 9:10
Jak již server Romea.cz informoval radu pro záležitosti romské menšiny včera opustila Lucie Fuková. Po Renatě Kötnerrové je to již druhá členka, která v krátké době z rady odchází na protest proti Heleně Válkové a kvůli samotnému fungování rady. "Rezignuji po zvážení některých negativních procesních aspektů fungování Rady vlády pro záležitosti romské menšiny společně s přesvědčením, že pozice zmocněnce pro lidská práva pro mne představuje především morálně pevný symbol demokratičnosti a politické a názorové integrity," uvedla ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz, které zveřejňujeme v plném znění.
 celý článek

Stanislav Křeček (FOTO: David Sedlecký. Wikimedia Comons)

ČSSD a Okamurova SPD chtějí za ombudsmana Křečka. KDU-ČSL má pochyby o zákonnosti jeho nominace

22.1.2020 10:11
Lidovci mají pochybnosti o změně kandidáta prezidenta Miloše Zemana na pozici ombudsmana. Zeman v době přípravy volby stáhl nominaci vládní zmocněnkyně Heleny Válkové a navrhl na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že o zákonnosti tohoto kroku má jeho strana pochybnosti a zřejmě se o tom bude jednat ve Sněmovně. Křeček v dolní komoře může počítat s podporu sociálních demokratů a hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo