romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

HISTORICKÉ OKÉNKO: Bijte cizáky a papežence, aneb Sládkovci v akci

Praha, 26.9.2011 14:16, (ROMEA)
Tomáš Vandas, někdejší tajemník SPR-RSČ, zdárně pokračuje ve šlépějích Miroslava Sládka coby fűhrer Dělnické strany SS.

Tentokrát si v článku z února 1997 připomeneme, jakým způsobem se chovají pravicoví extremisté, když se dostanou k moci alespoň tak, že zasednou v parlamentu. Tehdy se to týkalo Sládkovců, tedy strany s dlouhým názvem: Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa.
Dnes by se to týkalo kohokoli z krajní pravice, ať už jde o ultrakonzervativce a další "Bátorovce", následovníky českých předválečných fašistů či neonacistů z Dělnické strany, Národního odporu nebo Autonomních nacionalistů. Vždyť ze Sládkových republikánů vzešly a povstaly takové obří osobnosti jako je předseda Dělnické strany SS Tomáš Vandas, či goebelsovský propagandista této strany Martin Zbela, nebo dokonce pouliční neonacistický rváč Tomáš Kebza a mnoho dalších jim podobných.
Tento přes čtrnáct let starý článek však dobře vypovídá i o neschopnosti demokratů. vypořádat se s tím co demokracii bezprostředně ohrožuje. A tato slabost, v demokratickém systému nejspíš zakódovaná, přetrvává pochopitelně dodnes také. 

SPR-RSČ: Násilí, rasismus, xenofobie, nerespektování demokratických institucí

Nepřátelé republikánů, řečeno jejich terminologií, jsou Germáni, Cikáni, Židé, liberálové. Akce SPR-RSČ a dalších soukmenovců proti "vnějším nepřátelům ČR a jejich domácím přisluhovačům" jsou četné.

Při pietním aktu v Terezíně (1994) republikáni mimo jiné rozkopali věnce a napadali přítomné - imunitní výbor poslance Josefa Krejsu a Rudolfa Šmucra k trestnímu stíhání nevydal, posoudil jejich chování jako projev politického názoru. Šmucr se vzápětí svým kolegům odvděčil, když v rozpravě k česko-německé deklaraci řekl o Klausově kabinetu: Je to údajně česká vláda složená z příslušníků nám cizích národností, a to Židů, Poláků a bývalých sudeťáků a jiných národností.


Tomáš Kebza (drží transparent vlevo), někdejší člen SPR-RSČ, již jako jeden z pouličních bijců militantního neonacistického Národního odporu. Foto: Archiv sdružení Tolerance a občanská společnost

K případu českého policisty Pavla Šacha, který zastřelil Němce Thomase Rankela, řekl Sládek v červenci 1996, že "je to v pořádku, nehledě k tomu, že Němců je až moc".

Poslanec Jan Vik se pro změnu podílel na šíření zfalšovaného letáku, jehož obsah "vyzýval sudetské Němce, aby ve volbách v ČR v roce 1996 podporovali strany vládní koalice, a sliboval, že po vítězství tato, případně i širší koalice vytvoří podmínky pro návrat sudetských Němců do ČR a restituci jejich majetku podle stavu k 30. září 1938". Vik byl, jako dosud jediný poslanec, za to zbaven imunity a vydán trestnímu stíhání. Po jeho opětovném zvolení poslancem by jej ale podle rozhodnutí Nejvyššího soudu musela sněmovna imunity zbavit znovu.

"Kohl raus! Klaus raus! Kohl gehts nach haus; nechceme druhý protektorát," skandovali republikáni (a komunisté) na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. Sládek zde prohlásil: "Němce je nutné podrobit převýchově... dějiny ukázaly, že mrtvých Němců bylo ve válce málo."

Na dotaz k deklaraci odpovídá v tiskovině Republika (6/1997) poslanec Josef Krejsa (který kopal do věnců při pietním aktu na památku zavražděných Židů v Terezíně) takto: "Jde o pouhé naplnění toho, oč prezident Havel, premiér Klaus a celá koalice usilují od chvíle, kdy se dostali k moci. Deklarace je prvním krokem ke splynutí s Velkoněmeckou říší v rámci takzvané Evropské unie a posledním krokem k zániku české státnosti a českého národa. Co se nepodařilo Hitlerovi tanky, dokázal Kohl markami... Já bych pustil do sněmovny při hlasování všechny, co přežili nacistické koncentráky a půjčil jim kulomet... Bylo by po problému i po deklaraci. Pak bych jako česko-německou deklaraci uzákonil slavný výrok Jana Žižky z Trocnova, v jehož vojsku už u Grilnwaldu (sic!) bojovali i mí předkové: ‚Bijte cizáky a papežence!` Nic jiného na Němce neplatilo, neplatí a platit nebude."

K Romům se republikáni staví stejně. Tak třeba v červenci 1996 se Sládek ve sněmovně vyslovil, že "Cikáni by měli být trestně odpovědní už od deseti let". Poté přednesl názor, který údajně zaslechl a podle něhož "by Cikáni měli být trestně odpovědni už od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin".

Sládek je znám i svou nabídkou, že daruje vůz Alfa Romeo obci, která vystěhuje ze svého katastru nejvíce Romů. "Cikáni si musejí uvědomit, že tato země je naše a že tady budou platit naše pravidla hry, a tím si sami rozhodnou o svém osudu," řekl v září na mítinku v Písku.

V srpnu 1991 před sídlem ČT na Kavčích horách Sládek vystoupil s urážkami prezidenta Václava Havla. Hrozilo mu odsouzení za trestný činu hanobení státu a jeho představitele. Po volbách v roce 1992 jej však příslušný výbor FS stíhání nevydal ke stíhání.

Na nehorázné žvásty republikánů při volbě Václava Havla prezidentem zapomenout nelze. V popředí jejich zájmu stojí i poslanec ČSSD Pavel Dostál, který často reaguje na jejich exhibice. Sládek Dostála v médiích i na mítincích své strany několikrát napadl pro jeho tmavší pleť. V Sedmičce (tehdejší diskusní pořad TV Nova) o něm prohlásil, že má orientální původ. Krejsa v Republice, která vyšla 31. 1. 1997, k tématu "Dostál se jako delegát na sjezd ČSSD nedostal" píše toto:
 
"Zřejmě prevence. Aby tam jednu nedostal... Nepřeji tomu novinářskému patologickému humanistovi s nebílými sklony nic dobrého, ale jen díky němu jsem byl parlamentem odhlasován (a tudíž schválen) jako rasista, takže veselý cikán, co mě stále za Republiku žaluje, utře svou černou hubu..." 
Několik dnů poté, kdy vyšlo toto číslo Republiky, byl poslanec Pavel Dostál přepaden a pořezán v obličeji.

V roce 1991 na mítinku před budovou ČT jeho účastníci fyzicky napadli tehdejšího náměstka federálního ministra vnitra Jana Rumla. Jeden z polistopadových pracovníků federální tajné služby označil člena tehdejší "Sládkovy ochranky" jako bývalého šéfa správy vyšetřování StB v Praze 6, mjr. Šáru.

V dubnu 1993 Sládek napadl Martu Petrovovou, kterou hodil proti skleněným dveřím. Věc "zdárně dospěla" k přestupkovému řízení, které bylo po roce zastaveno.


Martin Zbela, někdejší (faktický) šéfredaktor stranického tiskové orgánu Sládkovců s názvem Republika. Dnes propagandista goebelsovského typu a místopředseda Dělnické strany SS.

V říjnu 1994 na předem neohlášeném shromáždění na Václavském náměstí v Praze Sládek hrubě urazil a napadl strážníky. Za útok na veřejného činitele byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na deset měsíců (prozatím jediný trest).

Ke Sládkovu stylu patří i jeho útok proti kameramanovi ČT v únoru 1992 či slovní a poté fyzické napadení poslance Tomáše Fejfara v budově sněmovny v roce 1993. O napadení redaktora TV Nova Marka Vítka dnešním Sládkovým asistentem Votavou jsme již také psali.

I tento nepatrný výčet potvrzuje, že diskuse o tom, zda SPR-RSČ je, či není extremistickou stranou, jsou zbytečné. Znovu a opět republikáni dokazovali, že nectí parlament, justici ani policii. Republikáni nikdy nebyli pouhými populisty, jak se to snad mohlo jevit některým zahraničním pozorovatelům naší politické scény. Násilí, šovinismus, rasismus, xenofobie, nerespektování demokratických institucí a mechanismů nejsou prostým populismem ani v tom případě, když si někdo z politické strany "udělá vlastní živnost" jako Sládek.

Permanentní pokusy o vytváření zhysterizované atmosféry ve společnosti nesvědčí o tom, že si Sládkovci přejí alespoň něco na způsob stability země. Republikán Tomáš Kebza končí svůj komentář (nazvaný Dodatek k událostem - DEUTSCHE RAUS!!! Republika 6/1997) těmito slovy: "Špína patří na smetiště! A tam také jednou skončí! To je rozřešená otázka!"

Lidi toho naslibujou...

František Kostlán, , Lidové noviny, 14.2.1997
Přečteno: 4993x
 

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Domácí, Monitoring



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo