romea - logo
22. října 2021 (pátek)
svátek má Sabina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Neviditelný holokaust Romů

Brno, Praha, 15.8.2011 12:47, (ROMEA)
ilustrační foto

Aktuální významnou událostí pro představitele Romů je letošní uznání 2. srpna polským parlamentem jako oficiálního dne památky romského holocaustu. Toto datum připomíná hromadnou likvidaci tzv. cikánského rodinného tábora ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Osvětimi 2. 8. 1944. Během jediné noci tu bylo v plynových komorách zavražděno a následně spáleno téměř tři tisíce romských mužů, žen a dětí z nejrůznějších zemí Evropy. Právě zde zemřela také většina českých a moravských Romů, kteří byli do Osvětimi převezeni z tábora v Hodoníně u Kunštátu a z tábora v Letech u Písku.

„O jak významný a historický krok nejen pro Polsko se jedná, si zřetelněji uvědomíme teprve tehdy, když si připomeneme, jak dlouhá a nesnadná byla cesta k poválečnému uznání romských obětí nacismu,“ říká historik Muzea romské kultury Mgr. Michal Schuster, který se osobně pietního aktu v Osvětimi 2. srpna zúčastnil. Zatímco otázka genocidy Židů a perzekuce politicky pronásledovaných osob byla otevřeně odsouzena již brzy po konci války, systematické pronásledování Romů zůstalo ještě dlouhou dobu bez povšimnutí.


Skupina dětských vězňů koncentračního tábora Lety. Děti tu umíraly především hlady a zimou.
Foto: Archiv Památníku Lidice


První diskuse o odškodnění

První diskuze o možnosti odškodnění Romů se začaly objevovat až později. První zákon o odškodnění nacistických obětí byl přijat v Německu v roce 1953. Z řad Romů však byli akceptovány pouze žádosti těch, kteří byli vězněni v koncentračních táborech a kteří byli deportováni po 1. 3. 1943. Ostatní pronásledovaní Romové byli označeni za osoby pronásledované z kriminálních důvodů (jako tzv. asociálové).

Další možnost pro odškodnění se Romům otevřela až po roce 1965, kdy byly v Německu přijaty další „odškodňovací“ zákony. Tyto zákony se však nevztahovaly na české a moravské Romy. Někteří z těchto Romů měli možnost využít odškodnění dle zákona č.255/46 Sb., na jehož základě byla vydávána osvědčení pro osoby postižené nacistickou perzekucí a příslušníky odboje. Na začátku 70. let byli odškodněni ti z Romů, kteří byli podrobeni pseudolékařským pokusům.

Teprve v roce 1982 německý prezident ve svém projevu vyslovil omluvu za rasistické pronásledování Romů nacisty. Velká část českých a moravských Romů se poté dočkala odškodnění až v 90. letech 20. století z prostředků švýcarských bank a pak také z Německa – prostřednictvím Česko-německého fondu budoucnosti (ČNFB).

Kresba vězně z Let s nápisem:
Tento trest stihl každého, kdo nepozdravil českého ředitele tábora Čecha - Janovského, a to vztyčenou pravicí naebo z jiných důvodů ženy i muže. To dělali, ač nemuseli, čeští četníci.
Obrázek je součástí putovní výstavy Zaniklý svět, kterou pořádá Výbor pro odškodnění romského holokaustu.

Teror v českých zemích

Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva. Z celkového počtu asi 5000 Romů, kteří byli násilně deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, se po osvobození vrátilo do českých zemí pouze 583 Romů.

Genocida českých a moravských Romů i německých Sintů žijících na území protektorátu tak byla pravděpodobně jednou z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Došlo k téměř úplnému vyvraždění těchto historických romských skupin. Na území protektorátu i okupovaného pohraničí se dá hovořit o srovnatelné intenzitě pronásledování Romů s pronásledováním Židů.

Tábor v Letech

Koncentrační tábor v Letech byl pod správou protektorátních úřadů a velitel i bachaři byli Češi, kteří se smutně proslavili tím, že vězně okrádali o potraviny, takže mnoho z Romů umřelo hlady. Na toto téma zde hovořil i předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Jako jednu z polopravd, jež se ke koncentračnímu táboru v Letech vážou, označil tvrzení, že Romové zde umírali na tyfus. Podle něj umřela nejméně polovina z celkového počtu obětí ještě před tím, než tyfus v táboře nastal, a to hlady, zimou a na následky týrání.

Cikánský tábor Lety zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. 13. května 1995 byl odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“

Tábor v Hodoníně u Kunštátu

Od 2. 8. 1942 do 1. 12. 1943, kdy byl koncentrační tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, zde bylo vězněno celkem 1396 osob, z nichž 207 zahynulo, nejčastěji na zápal a tuberkulózu plic a na břišní tyfus. Areál bývalého tábora sloužil do roku 2009 jako rekreační zařízení. Půdorys tábora je zachován v téměř nezměněné podobě, dokonce se zachovaly dvě z původních dřevěných budov. Nedaleko areálu vznikl v místě hromadných hrobů památník, který spravuje Muzeum romské kultury. Pod dosud viditelnými terénními vlnami jsou zde od dob tábora uloženy ostatky 121 romských mužů, žen a dětí, kteří věznění nepřežili.

KAM DÁL?
Koncentrák v Letech a romský holokaust
Muzeum romské kultury pořádá pietní shromáždění k připomenutí holokaustu Romů


 

Muzeum romské kultury, fk
Přečteno: 1468x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Historické okénko, Extremismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo