HISTORICKÉ OKÉNKO: Před 70 lety začal v Praze vládnout Heydrich, spoluautor holokaustu, který chtěl Čechy vyvraždit, poněmčit či vystěhovat

Před 70 lety, 27. září 1941, přijel do Prahy z Hitlerova pověření sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich, aby se ujal funkce zastupujícího říšského protektora. Na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu mimo jiné zřetelně vyslovil, jak chce nakládat s obyvatelstvem protektorátu Böhmen und Mähren (Čechy a Morava). Židy, Romy a další čekalo konečné řešení v podobě vyhlazovacích táborů, Slované měli být vedle vyvražďování či poněmčování i vystěhováni na dálný východ. "Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor... Tento prostor jednou musí být německým prostorem a Čech tu nakonec nemá co pohledávat," řekl během projevu mimo jiné nový protektor.

Spoluautor holokaustu

Reinhard Heydrich byl jedním z přímých spoluautorů holokaustu - jak myšlenky na vyvraždění Židů, Romů, tělesně a psychicky postižených, homosexuálů a dalších, tak způsobu genocidy: vyhlazovací tábory, rasově-etnické čistky a poněmčování. Za jeho éry se začal naplňovat tragický osud českých a moravských Židů a Romů.

Skupina dětských vězňů koncentračního tábora Lety. Děti tu umíraly především hlady a zimou. Romové odtud byli transportováni od vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byla naprostá většina z nich nacisty zavražděna.
Foto: Archiv Památníku Lidice

Heydrich zanechal v českých dějinách krvavou stopu: jen za čtyři měsíce výjimečného stavu, který po svém nástupu do funkce protektora vyhlásil, padlo 486 rozsudků smrti a v koncentračních táborech skončilo přes 2 100 Čechů. Heydrich prakticky zdecimoval téměř celý český odboj, který mu to oplatil úspěšným atentátem. Jak výstižně napsal profesor Václav Černý: "Heydrich přišel zabít český národ a český národ ho za to zabil."

Jaké byly důvody vyslání Heydricha do Prahy? Politické i vojensko-ekonomické. Po výrazném nárůstu odbojové činnosti a sabotáží v roce 1941 byl dosavadní protektor Konstantin von Neurath "na svou vlastní žádost" Adolfem Hitlerem odeslán na zdravotní dovolenou. Do Prahy byl místo něj vyslán ambiciózní generál SS Heydrich, který byl koncem července 1941 pověřen přípravou "konečného řešení židovské otázky".

Další důvody byly ekonomické. Protektorát Čechy a Morava se stal ve druhém válečném roce 1941 vedle Porůří důležitým centrem německého zbrojního průmyslu. Ve Škodových závodech v Plzni a brněnské Zbrojovce měli Němci k dispozici jedny z nejvýkonnějších kováren zbraní na světě. Nacisté též často převáděli výrobu ze západu Německa do Protektorátu, kde se tehdy vyráběla třetina německých tanků či 40 procent lehkých kulometů.

Hlavním cílem nového protektora bylo zvětšit podíl zbrojní výroby v protektorátu pro nacisty, připravit germanizaci a později likvidaci českého národa, vyvolat a upevnit kolaborantskou politiku, ve které nežádal pouhý "háchovský" souhlas, ale aktivní zapojení podle vzoru Emanuela Moravce.

Krátkodobým cílem Heydrichovým byla likvidace domácího odboje za účelem "uklidnění" situace v protektorátu. Proto nechal hned druhý den po svém jmenování vyhlásit výjimečný stav a bezprostředně po příjezdu zatknout předsedu vlády Aloise Eliáše (již v říjnu byl odsouzen k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství, zemřel na popravišti 19. června 1942). V období stanného práva (již druhé v protektorátu, první bylo v červnu 1939) od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 byli popraveni představitelé Obrany národa, Sokola či ilegálního vedení Komunistické strany Československa.

Protektor Heydrich požadoval českomoravský prostor pro Němce.

Řešení "českého problému"

Řešení "českého problému" mělo být podle Heydrichova projevu v Černínském paláci 2. října 1941 následovné: poněmčení, vystěhování na východ a fyzická likvidace těch, kteří by se proti tomu postavili. Dočasně měla být většina českého obyvatelstva plně využita pro potřeby války.

Po skončení stanného práva v lednu 1942 nastoupila politika orientována na dělnictvo, které bylo získáváno různými sliby či penězi, například invalidní, starobní a vdovské důchody se zvýšily o 75 procent, zavedeno bylo povinné pojištění proti nezaměstnanosti, rozdávaly se vstupenky do kin a divadel či poukazy na dovolenou.

Heydrich též rozhodl o osudu protektorátních Židů. Již dva týdny po nástupu bylo na poradě v Praze 10. října rozhodnuto o deportaci části českých Židů do Lodže a Terezín byl určen jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů. První transport do lodžského ghetta odjel z Prahy 16. října, do Terezína odjel první transport, tzv. komando výstavby, 24. listopadu.

Heydrichova politika "cukru a biče" měla jistý úspěch. Podařilo se mu do určité míry oslabit odboj a v občanech vyvolat strach. Sám ale nevěřil, že odbojové hnutí je zcela zlikvidováno. Byl přesvědčen, že pacifikovat odpor může jen "konečné řešení". O Češích říkal, že jsou jako tráva - když cítí nebezpečí, skloní se, ale jsou připraveni znovu vztyčit hlavy. Známý je též jeho výrok, že Češi jsou smějící se bestie.

Cítil se však poměrně bezpečně ("proč by na mne měli moji Češi střílet," říkal) a ze své vily v Panenských Břežanech jezdil v otevřeném automobilu. I proto měl atentát uskutečněný 27. května 1942 parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem úspěch -  Heydrich 4. června zemřel. Zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě byl celkem osm měsíců a osm dní.

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem. Sedm parašutistů zahynulo 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, bylo zavražděno přes 3000 lidí.

Z projevu Reinharda Heydricha po nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora

Soupis podle "rasového zřetele"

"Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor... Tento prostor jednou musí být německým prostorem a Čech tu nakonec nemá co pohledávat.
A nyní, pánové, několik myšlenek o konečném řešení. Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německy. O konečném poněmčení tohoto prostoru však nechci říci nic v tom smyslu - pokusíme se nyní starými metodami poněmčit tu českou verbež, nýbrž říkám naprosto střízlivě: vyjděme od záležitostí, s nimiž můžeme už dnes skrytě začít. Abych získal přehled, kdo z lidí v tomto prostoru je vhodný k poněmčení, musím provést soupis obyvatelstva podle rasového zřetele...," sdělil Heydrich přítomným.

Převychovat, nebo postavit ke zdi

Později zastupující říšský protektor ve svém projevu rozdělil Čechy do několika kategorií a uvedl, že by bylo možno některé z nich vystěhovat do oblasti Severního ledového moře.

"Uprostřed zůstává střední vrstva, kterou musím přesně prozkoumat. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé špatné rasy a špatně smýšlející lidé dobré rasy. S těmi dobře smýšlejícími špatné rasy to pravděpodobně budeme muset udělat tak, že je nasadíme na práci někde v Říši či jinde a postaráme se, aby už neměli děti... Pak zbývají špatně smýšlející lidé dobré rasy. To jsou ti nejnebezpečnější, protože tvoří růstově dobrou vůdcovskou vrstvu. Musíme uvážit, co s nimi uděláme. Nezbude nám nic jiného, než pokusit se usídlit část špatně smýšlejících dobré rasy v Říši, uprostřed čistě německého okolí. A pokusit se je převychovat a poněmčit, nebo, nepůjde-li to, postavit je nakonec ke zdi."

Současní Heidrychovi nástupci.

Slované budou sloužit jako otroci

Ve vztahu ke Slovanům, tedy i Čechům a Slovákům, řekl Heydrich krom jiného i tato varující slova:

"Jednu skupinu představují prostory osídlené germánskými lidmi, tj. lidmi, kteří jsou naší krve a vyznačují se proto také naším charakterem. Jsou to lidé, kteří jsou nějak pokřiveni špatným politickým vedením a židovským vlivem. Ty musíme postupně přitáhnout k základům našeho současného nazírání...
Druhou skupinu představují prostory na Východě... Tam si musíme být vědomi, že Slovan by chápal naši dobrotu jako slabost, že Slovan sám vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s rovnoprávným člověkem, a je zvyklý, že pán si s ním nezadává. Tam musí v budoucnu vládnout němečtí páni. Po dalším vojenském vývoji budou do tohoto prostoru zahrnuta území sahající až hluboko do Ruska, až daleko k Uralu. Musí se stát naší surovinovou základnou, jejich obyvatelé nám musí sloužit jako pracovní síly pro splnění velkých, i kulturních úkolů, a mám-li to říci drasticky, musí nám sloužit jako otroci."

Info:
Reinhard Heydrich se narodil 7. března 1904 v Halle. V osmnácti letech se stal kadetem německého námořnictva, jeho slibnou kariéru ale ukončil v roce 1931 soudní proces za znásilnění dcery námořního důstojníka.

V roce 1931 vstoupil na popud svojí manželky Liny do NSDAP a SS a jeho raketová kariéra odstartovala. V červenci 1932 se stal šéfem bezpečnostní služby SS, později šéfem bavorské policie, v roce 1936 šéfem bezpečnostní policie a v roce 1939 šéfem Hlavního úřadu říšské bezpečnosti.