romea - logo
19. června 2019 (středa)
svátek má Leoš
Loading
rozšířené vyhledávaní

I Topolánek má své „ano, ale“

Praha, 6.3.2008 10:25, (Převzato: Lidové noviny)

Mirek Topolánek se ocitl v pozici frajera, ranaře české politické scény. Je to dobře. Národ, který má málo hrdinů, navíc si ani toho mála příliš neváží, konečně uslyšel jasné slovo, jež uhýbá navyklému „ano, ale“. To je osvěžující a inspirativní.

Topolánek u Mašínů nasadil laťku „ano bez přívlastků“. Získal tak primát mezi politiky, ale běh proti zdi to nebyl. Tábor těch, kteří Mašíny považují za vrahy, početně neválcuje tábor oponentů, kteří v nich vidí hrdiny. Ta převaha se blíží spíše remíze, národ je rozdělen a zkuste hádat: Který z těch dvou táborů volí Topolánka?

Chceme-li Topolánkovo frajerství otestovat natvrdo, je třeba skutečnější „zeď“. Právě před deseti lety si česká vláda vzala do péče kauzu vepřína na místě bývalého romského koncentráku v Letech, leč ten prasečák v areálu zasluhujícím pietu stále stojí, aniž by to české většině vadilo. Řekne k němu premiér stejně rozhodné „ne“, jako řekl k Mašínům „ano“? To by byl běh do zdi. Uvidíme, zda tu bude Topolánkova odvaha přímo úměrná jeho ochotě k návratu Jiřího Čunka do vlády. Tam náš ranař krotne a z frajerského „ano, ne“ uhýbá do navyklého zápecí: „Ale pakliže chce koaliční strana ve vládě svého předsedu...“ Když nemáme Rychlé šípy Topolánkova plaketa Mašínům zdůrazňuje význam symboliky. Česká smůla totiž spočívá ve dvou věcech. Za prvé je to fakt, že jiné tak výrazné symboly protikomunistického ozbrojeného odboje jako Mašíny nemáme.

Za druhé je to přesvědčení, že morálně zdůvodněný odboj lze provádět jen morálními prostředky.

Jak tuhle rovnici vyřešit?

Českým ideálem odboje jsou jakési Rychlé šípy. Parta v čele s Mirkem Dušínem, která sice zatápí komunistům, napadá jejich ozbrojence, v sebeobraně třeba i zastřelí policistu (pozor, jen takového, který nemá rodinu), ale přitom nikomu nezúčastněnému nezkřiví vlas.

Takovému odboji tleskáme.

Ale padesátá léta nebyla dobou pro Rychlé šípy, spravedlivé šerify a čestné mstitele.

Místo Dušína máme jen Mašíny -buď je vezmeme jako symbol celého protikomunistického odboje, nebo je svým „ano, ale“ pomineme a s nimi celý tento odboj.

Právě tu je Topolánkovo plus. Premiér přece neříká, že vše, co Mašínové udělali, odpovídá ideální mravní normě a zasluhuje potlesk. Všechna ta „ale“ nechť analyzují historici a politologové, ať se o nich veřejně debatuje, ať se o ně třeba hádáme. Premiér nás směřuje k jiné věci - máme-li zřetelně vyslovit, že ozbrojený odpor proti totalitě byl legitimní, bratry Mašíny nemůžeme obejít. Tečka.

Dobře, Topolánek si získal pověst frajera, a to u nikoliv zanedbatelné minority. Sleduje-li debatu s týdenním odstupem, sám si musí přiznat, že to ani tak nebolelo. Že by vyzkoušel své frajerství i jinde? I rovnice zvaná Lety má dvě těžko slučitelné strany. Za prvé je to fakt, že protektorátní úřady zřídily za nacistické okupace koncentráky pro Romy coby přestupní stanici do Osvětimi. Za druhé je to přesvědčení, že veškerou odpovědnost za holokaust nesla třetí říše. Výsledek? Konkrétní odpovědnost nikdo nepřijímá a na místě lágru v Letech stále stojí prasečák. Ruku na srdce - co by se dělo, kdyby nějaký velkovepřín zasahoval do pietního areálu v Lidicích? Chce-li být frajerem roku Nejde snad o to, že Topolánek by měl vjet do Letů na buldozeru, ale otevírá se mu cesta pro jeho oblíbené jasné slovo. Když před deseti lety vstupoval do Tošovského kabinetu Vladimír Mlynář, řekl, že vláda si Lety bere do péče. Jenže místo konkrétních kroků následovala jen éra argumentů ve stylu „ano, ale“. Ano, byl to tábor, ale pracovní, nikoliv vyhlazovací. Ano, umírali tam Romové, ale ne v plynových komorách, nýbrž na nemoci způsobené jejich hygienickými návyky. To tvrdil sám prezident Klaus.

Samozřejmě, že puntičkáři se tu chytají se svými „ale“. Na své si přijdou i v Paříži, kde na školách visí tabule s textem: „Na památku žáků deportovaných v letech 1942 až 1944 za aktivní spolupráce vlády ve Vichy.“ Historik přece ví, že Paříž podléhala německým úřadům, a ne kolaborantské vládě ve Vichy. Jistě, jenže tady jde o obecné poselství, a to ty cedule sdělují. A právě takové poselství - podobné tomu, jaké teď Topolánek vyslovil k protikomunistickému odboji - je třeba vyslovit i k Letům: Romové byli předmětem vyhlazovací mašinerie, na níž se podílely i protektorátní úřady.

Premiér s Mašíny dobře našlápl, jenže vzápětí u Čunka couvl. Za jeho slabost nemusíme považovat samotné složení kabinetu, to se v koalicích stává, ale chybějící pevný názor. Kde zůstalo jeho „ano, ne bez přívlastků“? Právě jasné slovo k Romům po Čunkově návratu by Topolánkovi mohlo frajerskou reputaci napravit. Pak by mohl aspirovat na frajera roku a mnozí by překousli i jeho frajeřiny typu rychlostních rekordů na dálnici.

Zbyněk Petráček
Přečteno: 774x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Lety u Písku



HLAVNÍ ZPRÁVY

Setkání romských studentů Baruvas v Týnci nad Sázavou (květen 2019) (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoROMEA spustila kampaň na podporu romských studentů. Zapojit se můžete i vy!

11.6.2019 11:45
ROMEA spustila další fundrasingovou kampaň na podporu romských studentů středních a vyšších odborných škol, tentokrát s názvem Společně to dokážeme. Pětiletý projekt Romský stipendijní program pro studenty SŠ a VOŠ odstartovala ROMEA v ropce 2016. Za tu doby podpořila stipendiem 198 studentů středních a vyšších odborných škol, umožnila studentům zúčastnit se 283 vzdělávacích kurzů, doučování nebo školních exkurzí a uspořádala 9 studentských setkání BARUVAS pro 215 studentů.
 celý článek

Památník v Lidicích. (FOTO: Wikipedia.org)

Před 77 lety vypálili nacisté Lidice. V sobotu proběhne v památníku pietní akt

10.6.2019 15:56
V sobotu 15. června od 10:00 proběhne v Památníku Lidice Pietní vzpomínka k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky. V Ležácích se vzpomínková akce uskuteční v neděli 23. června.
 celý článek

--ilustrační foto--

Několik bitek v Kojetíně, medializuje se pouze ta "romská", starosta píše o "cikánském zlořádu"

10.6.2019 14:37
Na Masarykově náměstí v Kojetíně došlo v pátek 7.června večer k hromadné rvačce dvou skupin lidí. Podle starosty obce Leoše Ptáčka šlo o místní Romy. Zraněni byli dva lidé, došlo k poškození automobilu a střelbě z plynové pistole. Případ policisté vyšetřují jako trestné činy výtržnictví, poškození cizí věci a pokus těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo