romea - logo
12. prosince 2018 (středa)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Ilona Ferková: Kaštánek - Uhlí

Rokycany, 9.1.2011 12:37, (ROMEA)
Ilustrační foto: Lukáš Houdek

O Angara

…dobrej, paní Kučerová, tam je zima! Brrr!"čuchinel o burňika o Dežkus, „psa bych ven nevyhnal,“ u rozdikhel pes pal e herna: „Kaštanek tady není?
Ne. Nebyl tady už celý týden,“ odphenel e gadži, „dáš si něco, Deži?
Dám si grog s velkým rumem.
„Deži, o Kaštankus akana phirel upre andre herna, bo odej phundrado dži tosara, ič les odej dikhľom,“ pašal e bedna vičinel a aňi na visaľol ko Dežis o Bangačis, a o jakha na zmukhel pal e bedna. Porade jakhenca užarel, so leske perla.
„Na čudaľinav man le Kaštankuske, te avri ajso šil, choča hino calo rat andro taťipen. Soske les na lel e fameľia andro kher, choča akana pro jevend, oda lenge nane pharo les avri te mukel,“ phenel o Dežis.
„Jáj!“ jojčinel o Bangačis, „oda bi les mušinlas te el aver famelľa a na jon, o barikane,“ bondžaľol le šereha. „Ta sem pes vaš leske ladžan, oda tu, Deži, na džanes. Jéj!! Na prečhiďom o love vaš o tranda! Tuha vakerav u dikh, so mange pejľa vaš o deš ..O duduma! Andre goj! O keci love akana avľom angla tute!“ Choľaha visaľiľa pro Dežis u čhinďa le vasteha pal e bedna.
No, no, no,“ zavičinďa e gadži pro Bangačis. Andre herna ačhiľa baro cicho, ča o bengora labonas savore farbenca a chuťkernas upre tele. O Dežis bešľa paš o skamind a iľa ando vasta keraďi kuči šukar pachnuco grogoha.
„Te adej nane o Kaštankus, khandel adej murdalo mas,“ prečhinďa o cicho. „Ta dža les rode, u le tuke les khere, te tuke avka pharo pal leste u mi vakerel tuke paramisa rat a ďives,“ asalas o Bangačis the okole so bavinenas.
„Ale, te vakerel, ta šunen savore, oda nacírden o kana, so?“ na delas pes o Dežkus.
No né! Hele! Tady ho máš, tys ho přivolal. Kdepak jste se nám toulal, Kaštane, tady mládí se vás nemůže dočkat. Vy mi chodíte ke konkurenci! “ asabnaha e gadži les lapkinel pal o phiko. „Tak co to bude?
„Dejte mu taky, ale dvojitý grog,“ parančoľinel o Dežis.
„Bešen peske kadej, bači, paš mande.“ O Kaštankus poasanďiľa. Le vastenca pregejľa o muj. „Avri ajso šil, sar andro berš pedzešatim, kaj avri faďinenas pro kokalos o manuša. Oda ča len hordinenas o sanitki andre para, kaj te rozdžan.“
Baro asaben demaďa avri o Bangačis: „No ada lačho. Oda kana pes ačhiľa?“ marlas pes pal o khoča. The o Dežkus asalas.
„Pheras kerav! Aľe kada čačo, tiš sas ajso baro mrazos u le Kulkas na sas, so te labarel andre šparheta,“ chudňa te vakerel o Kaštankus.

***

Andro kher sas baro šilipen. „No! Na del pes nič te kerel, musaj te džal te cinel angara,“ peske phenďa. „Bo faďinaha, sar andro veš o kokošky.“
„Dža,dža,“ vičinel andal o haďos faďimen Huba. „Na hoj džaha andre karčma u odej zafaďineha!! Oda aňi ma av khere, bo murdarav tut. Šunes!“
O Kulkas phandľa patave pro pindre, urďa o ciracha u džal le verdoreha andre angarovna.
O šiľipen la balvajaha les peťarlas ando muj na avke. „Ta kááj, me odej na dodžava,“ gondoľinlas. „So, džav čino te zataťol andre karčmica,“ the zageľa prosto andre karčma.
Sar les o murša dikhle, baro asaben thode: „Ta kaj džas, Kulko, andro mariben?“ Oda o šero zapaťardo rentaha, thulo hubertusis ďinďardo až pre phuv u mek le gonenca opaťardo o per. „So asan? Džav angarenge! Či so kamľom te urel o ancugos?“ poasanďiľa o Kulkas.
Dajce mi velký rum, at zahřeju čereva, “ phenel la gadžake.
No, jedním rumem si ty vaše čereva nezahřejete, to chce aspoň ještě jeden,“ asalas the e gadži.
Ne ,ne, ja už dem, bo potim ani pro te uhle nepojdzem a Huba mě zabije.
„Ma ker! Kulko, kadej beš, o angara tuke na denašena, sem hin tut kana, lav tuke mek jekh rumos,“ a obchudel les o Štefis.
„Na, man imar na prevakeren, me džav!“ u džal avri andal o vudar.

Sar imar sas avri, gondoľinďa peske: „Šaj mek ačhiľom,“ visaľiľa u dikhelas kijo vudar, či pal leste o murša na vičinen. Ňiko odej na sas. „Aľe so! Džav ole angarenge, sem maj avava pale,“ siďarlas.

Lokes pes leske džalas, te andro verdoro na sas nič. O šil les marlas, aľe varesar odej dogeľa, kidľa angara andre ole gone thoďa pro verdan a avelas pale.

Imar leske avka lokes na džalas, o verdan sas phares te cirdel. „Pana boha! “ košľa. „Hoj me avľom, kaj me na ačhiľom andre karčma, akana pes musaj avka te trapinel.“ Varesar doavľa kije karčma, calo skhamľardo phundraďa o vudar a takoj zvičinďa: „Bari lovina!“ Čhiďa tele o gerekos the ole patave, so sas pre leste. Savoro čhiďa pre phuv, ačhiľa andro kozara. Lolo sar repana, khosľa o cindo šero the o muj a jekhe dichoha piľa e lovina. Savore pre leste dikhenas porade jakhenca. O Kulkas merkinďa, hoj pre leste sa dikhen a hoj hin varesavo cicho.
„No so! Duminďom, hoj som imar khere!“ zvičinďa.
Peršo, so pes zbatorinďa, o Štefis, ča phenďa: „No, imar gondoľinďom, kaj čhiveha tele the o kozara a ačhoha adej langoro te terďol, sar tut anďa tri daj pro svetos.“

***

O murša asanas,aľe the lenge sas le Kulkas pharo, kaj avľa ajso domardo, dovareďa o Kaštankus. „Joj, bači, lav tumenge mek jekh grogos!“
„Ná, mro čho, imar som tiš varesavo skhamlardo. Akana mange kampel čino o goja te šiľalarel,“ a le anguštenca peske marel pro per.

Uhlí

…dobrej, paní Kučerová, tam je zima! Brrr! “ mne si Deži ruce, „psa by ven nevyhnal,“ a rozhlíží se po herně, „Kaštánek tady není?“
Ne. Nebyl tady už celý týden, “ odpovídá barmanka, „dáš si něco, Deži?
Dám si grog s velkým rumem.
„Deži, Kaštánek teď chodí do herny nahoru, protože tam je otevřeno až do rána, včera jsem ho tam viděl,“ zpoza bedny volá Bagančis, ani se neotočí a nezvedne od automatu zrak. S upřenýma očima sleduje, co mu padne.
„A já se Kaštánkovi nedivím. Když je venku tak strašná zima, aspoň je celou noc v teple. Proč ho rodina nevezme do bytu, aspoň teď, na zimu? Že jim není líto nechat ho takhle venku,“ ptá se Deži.
„Jáj!“ zaječí Bangáč, „to by ale musel mít jinou rodinu a ne tyhle nafoukance,“ zakroutí hlavou. „Vždyť oni se za něj stydí! To ty, Dežo, ani nevíš… Jáj! Nepřihodil jsem tři pětky! S tebou mluvím a podívej, co mi padlo … Melouny! Do háje! O kolik peněz jsem teď kvůli tobě přišel!“ Vztekle se obrátil na Dežka a rukou zabušil do bedny.
No, no, no, “ křikla výčepní na Bangáče. V herně nastalo hrobové ticho, jen automaty svítily všemi barvami, které poskakovaly sem tam.
Deži si sedl ke stolu a vzal si do ruky horký hrnek s vonícím grogem. „Když tu není Kaštánek, jakoby tu chcíp pes,“ přerušil ticho.
„Tak si ho běž najít a vem si ho domů, když se ti po něm tak stýská. A ať ti vypráví ty své pohádky ve dne v noci,“ rozesmál Bangáč i ty, co hráli.
„No to se podívejme, ale když mluví, posloucháte všichni, to natahujete uši, co?“ nedal se Deži.
No né! Hele! Tady ho máš, tys ho přivolal. Kdepak jste se nám toulal, Kaštane, tady mládí se vás nemůže dočkat. Vy mi chodíte ke konkurenci! “ se smíchem ho výčepní poplácá po zádech. „Tak co to bude?
Dejte mu taky, ale dvojtý grog, “ poroučí Deži.
„Posaďte se tady u mě, strejdo.“
Kaštánek se pousmál. Rukama si otřel obličej. „Venku je taková zima, jako byla v padesátém roce, tenkrát venku lidi promrzali na kost. To je pak sanitky vozily do páry, aby přišli k sobě.“
Bangáč vybuchl v hurónský smích: „No to je dobrý! Kdy se to stalo?“ a tloukl se do kolenou.
I Dežko se smál. „Žertuju rád! Ale tohle je pravda, taky byl takový mráz a Kulka tenkrát neměl už ani na přiložení do kamen,“ dal se do vyprávění Kaštánek.

***

Kulka měl v bytě hrozitánskou zimu. „No, nedá se nic dělat, musí se jít koupit uhlí,“ řekl si, „nebo umrznem jako šišky v lese.“
„Jen jdi,“ volá z postele prostydlá Huba. „A opovaž se jít do hospody a ztvrdnout tam!! To mi pak ani nechoď domů, nebo tě zabiju. Slyšíš?!“
Kulka si ovázal hadry kolem nohou, obul si holiny a jde s vozíkem do uhelných skladů. Mráz s větrem mu pleskaly do tváře. „No co to je? Já tam snad nedojdu!“ napadlo ho. „Ale co, jdu se zahřát do hospůdky, aspoň na chviličku!“ a namířil si to přímo ke krčmě.
Jak ho chlapi spatřili, dali se do smíchu. „No, kam jdeš, Kulko, do války?“ To kvůli tomu, jak měl hlavu zamotanou do hadrů, tlustý hubertus dlouhý až na zem a pytlovinu ovázanou přes břicho.
„Co se smějete? Jdu pro uhlí! To si mám snad vzít slavnostní oblek?“ zasmál se Kulka. „Dajce mi velky rum, ať zahřeju čereva,“ říká hospodské.
No, jedním rumem si ty vaše čereva nezahřejete, to chce aspoň ještě jeden,“ smála se i výčepní.
Ne, ne, ja už dem, bo potim ani pro te uhle nepojdzem a Huba mě zabije.“
„Nedělej to, Kulko, tady si sedni, uhlí ti neuteče, vždyť máš času dost. Dej si ještě jeden rum,“ říká Štefa a zadrží ho.
„Ne, mě už nepřemluvíte. Jdu!“ a vychází ven ze dveří.

Když už byl venku, pomyslel si: „Mohl jsem ještě zůstat,“ otočil se ke dveřím, jestli za ním chlapi nevolají. Ale nikdo se po něm nesháněl. „Ale co! Jdu pro to uhlí, vždyť jsem hned zpátky.“

Spěchal. Šlo se mu lehce, když na vozíku nic nebylo. Trpěl sice zimou, ale nějak tam došel, naložil si uhlí do těch pytlů, položil je na vozík a vracel se zpátky. Ovšem to se mu už tak snadno nešlo, utáhnout trakař bylo strašně těžké.

„Pane Bože!“ zaklel. „Že jsem chodil! Že jsem nezůstal v hospodě! Teď se musím takhle mořit!“ Nějak se dostal ke krčmě, celý zpocený otevřel dveře a hned si objednal velké pivo. Všichni na něj vytřeštěně koukali. Sundal si kabát i ty hadry, co měl na sobě. Všechno to shodil na zem a zůstal v podvlíkačkách. Rudý jak mrkev si otřel mokrou hlavu i tvář a vypil pivo na ex. Všichni na něj udiveně zírali.
Kulka si všiml, jak na něj všichni civí a že je nějak nezvyklé ticho. „No, co! Myslel jsem, že už jsem doma!“ zavolal na všechny.
První, kdo se vzpamatoval, byl Štefan. Řekl jen: „No, už jsem si myslel, že si sundáš i ty podvlíkačky a zůstaneš tu stát tak, jak tě tvoje máma na svět přivedla.“

***

„Chlapi se smáli, ale přišlo jim Kulky líto, že přišel tak zdecimovaný,“ dovyprávěl Kaštánek.
„Jo, strejdo, vezmu vám ještě jeden grog!“
„Ne, chlapče, už jsem taky nějak zpocený. Teď bych potřeboval trochu ty svoje střeva vychladit,“ a prsty si poklepává na břicho.

Ilona Ferková (do češtiny přeložila Lada Viková)
Přečteno: 2818x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Pixabay.com

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

6.12.2018 15:08
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
 celý článek

Tomio Okamura a Miloš Zeman

Hrad neuspěl. Okamurova SPD zůstane ve zprávě o extremismu za rok 2017. Bezpečnostní rada státu ji vzala na vědomí v původním znění

6.12.2018 11:26
Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
 celý článek

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

videoVIDEO: Jáchym Topol pokřtil novou knihu Ilony Ferkové rumem

5.12.2018 20:28
Včera se v nabitém sále Knihovny Václava Havla (KVH) uskutečnil křest nové knížky Ilony Ferkové, kterou připravilo nakladatelství romské literatury KHER. Soubor deseti povídek v romsko-českém vydání nazvaném Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa pokřtil programový ředitel KVH Jáchym Topol příznačně pro tuto knihu rumem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo