Individuálním přístupem se dá mnohé změnit

V lázeňském městečku Murská Sobota jsme se sešli s velmi zajímavým člověkem. Romeo Varga je nenápadný muž. S námi se sešel v hotelovém foyer a povídali jsme si o jeho plánech, realizovaných projektech a jeho vizích, které mají pomoci slovinským Romům k efektivnější integraci. Organizace RRA Mura, pro kterou Romeo pracuje, je jedním z mezinárodních partnerů projektu, který běží v České republice pod názvem Podpora Romů v Praze. I občanské sdružení Romea je vedle Slova 21, R-Mostů, hlavního města Prahy, ÚMČ Praha 3 a ZŠ Havlíčkovo náměstí v projektu aktivní. Organizace, pro kterou pracuje Romeo Varga, se specializuje na regionální rozvoj a od toho se odvíjejí i její projekty a vize.

* Čím se agentura Mura zabývá, na co zaměřuje svoje úsilí?

Pracuji pro regionální rozvojovou angeturu Mura, která je vedoucí institucí v rámci regionálního rozvoje v tomto regionu. My považujeme regionální rozvoj za širokou škálu aktivit, jako je podpora obchodu, zahraniční investice, cestovní ruch apod.

* Jsou to hlavní aktivity?

Ne, nejsou, samozřejmě se zabýváme i životním prostředím a také tzv. sociálním rozvojem. Právě proto se naše organizace snaží porozumět sociálnímu podnebí jako takovému. Samozřejmou součástí sociálního rozvoje je integrace sociálně vyloučených lokalit, ve kterých bydlí převážně Romové.

* Jaký charakter z hlediska zřizovatele má agentura?

Z jedné čtvrtiny nás zřídila Vláda Slovinské republiky, z druhé čtvrtiny magistrát Murské Soboty, třetí čtvrtinou nás zřídila Samospráva územního celku a z té poslední části jsme zřízeni Vyšším územním celkem.

* Kolik lidí pracuje ve vaší organizaci?

Celkem zde pracuje osmnáct lidí v různých zaměstnaneckých poměrech.

* Realizujete projekty pro Romy, tak mi řekněte, kolik z vašich zaměstnanců jsou Romové?

Žádný ze současných zaměstnanců není Rom.

* Proč ne?

Pravděpodobně proto, že jsme nenašli mezi Romy vhodné kandidáty. Momentálně je nejnižší vzdělání našich kolegů vysokoškolské, snad jen sekretářka má střední školu, i ta ale dokončuje vysokou školu. V naší organizaci jsou absolventi s titulem Master of science nebo s titulem Phd (to jsou tituly srovnatelné s titulem Ing. užívaným v České republice). Toto je důvod, proč mezi našimi kolegy nejsou žádní Romové. U zaměstnance předpokládáme, že bude mít přiměřené zkušenosti a praxi. V první řadě však musí mít otevřenou mysl, musí být kreativní a mluvit cizími jazyky. Samozřejmě, že co se kreativity týče, najdeme tuto vlastnost i u Romů, ale bohužel s nedostačujícím vzděláním.

* A jaké projekty realizujete nebo plánujete v blízké budoucnosti?

Realizujeme projekt, jehož plný název je „Romské vzdělávací a informační centrum“. Největší částí tohoto projektu má být příprava romských asistentů do mateřských školek a základních škol. Projekt je realizovaný více méně úspěšně. Momentálně se díky pomoci Institutu pro vzdělávání a výzkum podařilo zaměstnat 17 Romů. Těchto sedmnáct lidí pracuje v sedmnácti různých vzdělávacích institucích v regionu. To je pro nás úspěch. Další velmi důležitou součástí tohoto velkého projektu je tzv. „Národní vzdělávací spolupráce“ vybudovaná při kanceláři Zplnomocněnce pro Romy. Tento veliký projekt končí letos v říjnu. Podařilo se nám, jak již jsem říkal, zaměstnat sedmnáct lidí a rozjet projekt romských asistentů na školách. Asistenti jsou velice dobře přijímáni na obou stranách. Ze strany školy i na straně rodičů. Fungují jako spojka mezi oběma články a usnadňují dětem jejich existenci na školách.

* Jaké projekty vás čekají v budoucnu?

Naprosto různorodé. V první řadě jeden z nejdůležitějších projektů pro náš region, a to iniciace přímých zahraničních investic. Kvůli tomuto projektu jsme zřídili zvláštní oddělení, které se bude zabývat podávaním informací a přímým kontaktem s našimi potenciálními klienty. Budou podávat investorům důvěryhodné informace o tom, jak investovat v regionu, a další užitečné informace o tom, jak v našem regionu podnikat. To znamená od základu jim pomoct. Radit jim během celého procesu, jak koupit pozemek, jak ho pronajmout, jak získat povolení, jak řešit administrativní záležitosti. Podporujeme také jejich snahu o získání státních dotací. V druhé řadě se zabýváme podporou existujících firem. Poskytujeme úvěry malým a středním firmám, podporujeme je v jejich obchodní činnosti. V třetí řadě spouštíme mnoho nových projektů, které jsou spojené se vzděláváním a zaměstnáváním Romů a jejich umísťováním na trh práce. Dále plánujeme a realizujeme několik projektů z oblasti životního prostředí. Například projekt na záchranu přirozených obyvatel, podporu chráněného území apod.

* Vraťme se zpět k projektům, které podporujují Romy. Jaké realizace plánujete na tomto poli?

Je několik projektů, které se snažíme realizovat. Momentálně připravujeme dva velmi důležité. O podporu jednoho projektu žádáme u Norského fondu a s tím druhým se snažíme uspět u Progress fundu.

* Přiblížíte nám je trochu konkrétněji?

Ten první se jmenuje Romská ambasáda. Myšlenka je velmi jednoduchá. Máme okolo 15 osob, které studují na vysokých školách, a rádi bychom je přilákali zpátky do regionu, kde by byli přínosem. Doufáme, že bychom během projektu mohli vybudovat malé kongresové centrum s několika kancelářemi a hlavně s pracovními místy, kde by tito lidé mohli být zaměstnaní. Stanovili jsme takové čtyři pilíře, na kterých celý projekt stojí. Prvním pilířem je politická angažovanost Romů. Romové by sami pracovali na legislativních změnách v regionálních úrovních. Druhým pilířem by byla mezinárodní spolupráce Romů s univerzitním vzděláním. Něco podobného již funguje na evropské bázi a my bychom rádi zapojili naše Romy do podobné spolupráce. Chceme být magnetem pro Romy, zvýšit jejich zájem o studium na univerzitách a přimět je, aby byli protipóly k jiným částem Evropy. Jako třetí pilíř vidíme zvýšení zaměstnanosti Romů. Jak řekl jeden z mých kolegů, nejdůležitější je individuální přístup, a to především v zaměstnávání. Musím připustit, že ve Slovinsku jsou Romové diskriminováni, stigmatizováni, jsou ale také nedostatečně vzdělaní. To jsou ovšem věci, které se dají překonat, když s nimi někdo systematicky dennodenně pracuje a má individuální přístup, dá se toho mnoho změnit. Rádi bychom zřídili tzv. „pracovního agenta“. To bude pracovník, který bude mít na starosti 5-10 Romů a musí se nakontaktovat na firmy a těmto firmám tyto Romy „prodat“. On bude znát jejich kladné stránky, jejich schopnosti a dovednosti a bude na něm, zda je firmy přijmou či nikoliv. Čtvrtým a posledním pilířem jsou speciální plány pro romské osady. Obecně řečeno, jde o zlepšení jejich životních podmínek. Předpokládáme, že lidé pracující v tomto čtvrtém pilíři budou schopni hledat zdroje pro lepší bydlení, aby samozřejmostí byly toalety a koupelny. Chceme obyvatele osad naučit, jak se starat o zahrádky. Celkově bychom chtěli vybudovat infrastrukturu: topení, vodu, elektřinu, internet apod. Doufáme že tato naše „romská ambasáda“ bude vzorem, respektive vzorovou ukázkou pro celou Evropu.

* Zajímavé. Mluvil jste však o dvou projektech. Jaký je ten druhý?

Má se věnovat politické účasti. Máme mezinárodní partnery z České republiky, Maďarska, Finska, Bulharska a dva partnery ze Slovinska. Prostřednictvím tohoto projektu bychom chtěli vybudovat kvalitní romskou politickou reprezentaci. Vykalkulovali jsme, že v Evropě žije okolo 10-12 milionů Romů, musí tedy mít okolo 25 zástupců v Evropském parlamentu, ale tam jsou zatím pouze dva romští zástupci. Existuje také nedostatečná reprezentace na národní, regionální i lokální úrovni. A já se ptám proč? Chceme zjistit, proč je tomu tak, a dát návod nejen Slovinsku, ale i ostatním zemím, jakým způsobem by se Romové měli organizovat a vytvářet adekvátní romskou politickou reprezentaci.

* Počítáte s tím, že u všech těch aktivit jde o běh na dlouhou trať?

Ano, ale výsledek bude stát za to.