romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Jak se bránit

Praha, 18.2.2007 12:59, (Romano voďi)

Na úvod si připomeňme, co to diskriminace vlastně je. Každý z nás asi dokáže podstatu onoho pojmu vycítit, ale myslím, že neuškodí, když se podíváme na toto původem latinské slovo (discriminare = rozlišovat) právnickýma očima.

Tak tedy: Diskriminací se rozumí stav, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci, zejména z důvodu pohlaví, etnického, náboženského, sexuální orientace aj. Takové diskriminaci říkáme diskriminace přímá. Typickým příkladem je odmítnutí např. zaměstnavatele-obchodníka zaměstnat Roma, protože se na základě svých předsudků domnívá, že „Romové kradou“. O nepřímou diskriminaci se jedná v případě, kdy by v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti byla osoba v porovnání s jinými osobami znevýhodněna, z důvodů stejných jako u diskriminace přímé. Nepřímé diskriminace se tedy dopouštějí „chytráci“, kteří chtějí „geniálně“ obejít zákony. Jako příklad poslouží situace, kdy zaměstnavatel nechce přijmout ženu s odůvodněním, že v objektu jsou pouze pánské šatny. V oblasti pracovního práva je ohrožení diskriminací velké, vzhledem k faktickému nerovnému postavení zaměstnavatele a zaměstnance. S diskriminací se můžeme setkat především při ucházení se o práci, při odměňování (nestejná odměna za stejnou práci) apod. Diskriminací je rovněž obtěžování na pracovišti. Nemusí se jednat ovšem pouze o obtěžování sexuální, které je nejznámější a mediálně nejvděčnější, ale i o chování, které ve svém důsledku vede k narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry. Čtenář se mnou asi bude souhlasit, že neuškodí znát svá práva; pojďme si stručně představit jednotlivé právní instrumenty, které nás před diskriminací chrání. Nejprve nás asi napadne zákoník práce. Mám ale špatnou zprávu. Nový zákoník práce, který začal platit 1. 1. 2007 v jednom ze svých paragrafů (§17) odkazuje na speciální zákon. Tímto zákonem byl myšlen zákon antidiskriminační, který však nebyl parlamentem přijat. Zákoník totiž s existencí speciálního antidiskriminačního zákona počítal. Celé nedopatření navíc přiostřuje fakt, že přijetí antidiskriminačního zákona nebo alespoň poctivých a řádných ustanovení zabraňujících diskriminaci v jednotlivých zákonech nařídila EU svými směrnicemi a celá věc má již být ze strany našeho státu dávno hotova. Je možné, že Česko bude kvůli této situaci předmětem sankcí ze strany EU. Při uplatňování práva na zaměstnání (kde je dle mého soudu ohrožení diskriminací ve vztahu k Romům největší) se můžeme odvolávat na zákon o zaměstnanosti, který v §4 diskriminaci zakazuje. Pokud se domníváme, že jsme se obětí diskriminace v oblasti pracovního práva stali, a obrátíme se na soud, slouží nám ku pomoci důležitý instrument občanského soudního řádu, kterému říkáme obrácené důkazní břemeno. Protistrana (např. zaměstnavatel, který nás odmítl na základě etnického původu) musí prokázat, že nás nediskriminoval. Za normálních okolností, kdyby se nejednalo o diskriminaci, by důkazní situace byla opačná, my bychom jako žalobci museli dokazovat, že se nám nějaké bezpráví děje. V tomto případě je to na zaměstnavateli jako žalovaném. Pokud se staneme obětí diskriminace, můžeme se rovněž dovolávat Listiny základních práv a svobod, poměrně velkého počtu mezinárodních smluv a za určitých okolností i směrnic EU. Naše soudy se ale raději řídí heslem bližší košile než kabát, je důležité mít především kvalitní zákony, které se problematice diskriminace budou věnovat. Nový zákoník práce ale takovým kvalitním zákonem bohužel není.

Michal Čermák
Přečteno: 1332x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 1,2/2007, Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo