Jak se poprat s olympiádou v Číně

Zítra vypukne tolik očekávaná olympiáda v Pekingu. S blížícím se termínem této nesmírně sledované události vzrůstají i mé rozpaky a nerozhodnost.

Jak jsem již jednou psal, jsem opravdu zarytý sportovní fanoušek, schopný hodiny sledovat hokej stejně jako kriket. Ovšem stejně tak mi není lhostejná politická situace v různých částech světa a stav dodržování lidských práv. Leckterý z vás možná mávne rukou a namítne, že žádná z dnešních zemí není bez poskvrny, včetně USA. Samozřejmě máte pravdu, ovšem komunistická Čína zachází za hranice i minimální tolerance. Měl jsem možnost Peking navštívit jako muzikant v roce 2004. Už tehdy byla otázka olympiády velmi ožehavá, komunistická vláda dumala, jak vyřešit pro zbytek světa zcela nepřijatelné znečištění ovzduší. To je způsobeno mimo jiné i tím, že dvě třetiny z celkového počtu 17 milionů obyvatel topí tuhými palivy. Navrhované řešení bylo sice jednoduché, zato zcela mimo mé chápání. Zkrátka poslední předolympijskou zimu se v Pekingu tuhými palivy topit nebude. Mohu říci, že při mé listopadové návštěvě byl Peking už velmi chladný. Stejně tak si zatím nedovedu představit, že se budu radovat z průběhu největší sportovní události s vědomím, že díky ní přišlo přes milion Číňanů o svoje domovy, jak před časem zveřejnila humanitární organizace Centrum práv a bydlení. Proč? Kvůli výstavbě infrastruktury. Lidé byli vystěhováváni bez předchozího varování a se zcela nedostatečnou finanční náhradou.

Olympiáda není pouze vrcholnou sportovní, ale i společenskou událostí, jež má propagovat naše společné lidství, lidskou soudržnost. Čína jako dějiště takové akce je mírně řečeno nevhodná. A to jsem nepsal o čínské podpoře barmského vojenského režimu, o Tibetu atd. Tak to vypadá, že televize tentokrát zůstane vypnutá...

KAM DÁL?
SPECIÁL: Olympijské hry a lidská práva