romea - logo
18. února 2020 (úterý)
svátek má Gizela
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jana Hejkrlíková: Paskuda

Příbram, 19.1.2011 13:44, (ROMEA)
Ilustrační foto: Lukáš Houdek

E Paskuda

O čhaja andre amari famelia sas šukar, ča but barikanes avri ľikerde. Šoha bi na lenas romes, te les korkore na kamenas.

E Paskuda hiňi miri strični pheň. E baba la avri ľikerďa, bo lake e daj the o dad mule.
Sar terňi pes sikhavelas Varende bikenkerďake andro textil. Kana joj džalas foroha, na sas murš, so peske o šero pala latar na bonďarelas avri. O bala dži ko derokos, o vušta sar ruži, the o jakha sar angara. Šukar pes uravelas. O rakľa pre late choľi chanas, bo phirelas feder uraďi sar jon. E baba tiš pre late choľi chalas bo uravelas charne rokľa the o cholova. Pal amari Paskuda phirlas raklo so sogaľinelas Bochovoste ko slugadža. Jov has avri sikhado doktoriske the leskri daj the o dad sas doktora. E baba la Paskudake phenenas: „Hijaba vaš oda, hoj hino lačho manuš, na lela tut romňake u ačheha andre ladž korkori, sar dosogaľinela“. E Paskuda peske ole lavendar nič na kerlas.

Pregeľa berš u o raklo avľa le luluďenca andro kher, te mangel la baba, mi del leske la Paskuda romňake. E Paskuda leske phenel: „Užar, mro kedvešno, kij´amende aver o mangavipen. Mušines te avel la daha the le dadeha. Bo jon mangena mra baba vaš miro vast pre tute.“ O raklo pheňda, hoj sombatone avela, sar joj kamel. O raklo geľa khere. Jov bešelas Prahate. Sako la Paskudake phenelas, hoj le rakles imar na dikhela. Bo džanahas, hoj ajsi rajkaňi fameľija na lela andre peskeri fameľija romaňa čha. E Paskuda calo kurko na sovlas. Sombatone pal o dilos vareko durkinel pro vudar. Džanahas, hoj o raklo, bo kija amende ňiko aver na durkinelas, ča o gadže.

Andro kher avel o raklo. Maj pes la Paskudaha obchuden. But pes kamenas. La babake džanas o apsa andro jakha. Thoďa leske chaben u phenel, mi peske te bešel tele. E Paskuda phučel: „Kaj tri daj the tro dad?“ O raklo del o jakha tele:“E daj the o dad na kamen borake romaňa čha. Oda nič, mri kedvešni, kamen man Litvinovoste. Dena man kher the buťi, Odoj le doktoren kampel. Na kampela mange la da the le dades. Me tut but kamav. Oda tu džanes.“
La Paskudake džan o apsa andro jakha: „So tu džanes, sar e daj the o dad le manušeske kampel?“ U denašľas kherestar avri.
O raklo kamel pal late te džal. E baba leske phenel: „Muk la, beš tele, joj peske geľa pro peskero than“.
„Savo than?“ phučel o raklo.
„Ta hin la than, kaj phirel te lake phares, la daha the le dadeha te vakerel.“
Andro kher avľa calo fameľija. O bačis, e bibi, o strično phrala. Čepo le rakleha pijenas.
O raklo phučel la babatar: „Babo, dena mange la Paskuda romňake?“
E baba leske phenel: „Mro čho, so pal miro lav? Oda hin phares. Tut rado dikhas, e Paskuda tut but kamel, ča tumaro dživipin anela pharipen. E Paskuda hiňi zoraľi, andre goďi bije daj the bijo dad pes le dživipnaha but marlas. Joj džanel, so te kerel!"
E Paskuda avel andro kher u le rakleske phenel: „Dža peske ke tri daj u le peske rakľa. Me tuha na dživava“.
„Ta soske manca na dživeha?“
„Bo pes lačhes kijo Roma phenel: Rom Romeha, gadžo gadžeha“.
„Tu korkoro na ačheha, bo maškar o gadže Litvinoste dživeha. Me korkori ačhava maškar o gadže. Te ačheha adaj paš miri fameľija, tu ačheha korkoro maškar o Roma, bo tut o gadže na kamena. Oda našti domukav“.
U čhiďa les avri. O raklo geľa andre karčma. Raťaha avľa pale. E Paskuda phandľa o vudar le kľejenca.
O raklo calo rat telal o vudar mangelas la Paskuda, e Paskuda calo rat rovelas, bo les but kamelas, aľe na phundraďa le rakleske. Tosaraha o raklo geľa khere Prahate u imar pes šoha na dikhle.

Pregeľa buter sar tranda berš. Somas Prahate andre špitaľa. Avav ko doktoris, dikhav pre leste, sar bi les varekana imar dikhavas. Našti leperďom, khatar les džanav. Jekh ďives leperavas, kaj les dikhľom. Raťi mange avľa pre goďi. Aver ďives avel pre vizita.
Phučav lestar: „Na sogaľinenas sar terno ko slugadža Bochovoste?“
O doktoris pre ma dikhel u phenel: „He, sogaľinavas, sar džanen?“
„Me som kodi cikňi čhaj, la Paskudakeri stričňi phen.“
„Užaren,“ phenel mange, „sombatone adaj andre špitaľa sogaľinavava, keraha peske kaveja“.

Vakerlas mange, hoj imar romňa na iľa. But berša pre Paskuda našti bisterlas. O rakľa hoj ajse sar joj na sas. Romane čhajendar pes imar daralas. Phenelas, hoj pes but diňa pre buťi. Vaj deš berš sas andre Afrika. Phučelas, sar e Paskuda.
E Paskuda tiš trin berš olestar ačhiľa korkori. Sar e baba muľa, iľa romane čhas Trebišovostar. Trin berš dživelas leskera fameľijaha. Paľis sthode peske kher u dži akana jekhetanes dživen, aľe sar e mačka le rukoneha. Pandž abo šov čhave len hin. Buter sar biš berš la na dikhľom. Akana imar hiňi phuri daj. Na dživel bachtales. Lakro rom but pijel, marel la, korkori dur kherestar ačhiľa.

Akana šaj phenav: „O jilo pes na phučel, či vareko hin Rom či gadžo. O jilo ča džanel, či kamel, bo na kamel“.

KAM DÁL?
Jana Hejkrlíková: Jakou moudrost mi předala má babička
Medailon: Jana Hejkrlíková
Jana Hejkrlíková: Krásné večery

Paskuda

Dívky se v naší rodině rodily krásné a byly vychovávané tak, aby z nich vyrostly silné osobnosti. Většinou to dopadlo tak, že byly hrdé a nikdy by si nevzaly toho, koho samy nechtěly!

Paskuda je moje sestřenice. Vychovávala ji babička, protože jí zemřeli rodiče. Jako mladé děvče se učila v Karlových Varech prodavačkou v textilu. Když šla po městě, chlapi si mohli krky vykroutit! Vlasy měla až do pasu, rty jako růži a oči jako černé uhlí. Pěkně se oblékala. Česká děvčata jí záviděla, protože chodila lépe oblékaná než ona. Babička se na ni také vztekala, protože nosila krátké sukně a kalhoty, což bylo pro romskou dívku v té době nepřípustné!

Chodíval za ní voják, který v Bochově sloužil. Vystudoval medicínu, byl z Prahy a z lékařské rodiny. Babička Paskudě říkávala: „Darmo, že to je hodný a slušný chlapec, stejně si tě nevezme, protože jeho rodina určitě do té své romskou holku nepřijme! Zůstaneš pak v ostudě!“ Paskuda si ale z jejich slov moc nedělala.

Rok utekl jako voda, vojáčkovi skončila vojenská služba. Objevil se a to i s kyticí a žádal babičku o Paskudinu ruku. Jenže Paskuda mu říká: „Počkej, počkej, můj drahý, u nás se žádá o ruku jinak! U nás musíš přijít s rodiči a oni musí požádat mou babičku o mou ruku pro tebe!“
„Nu, dobrá jak chceš, příští sobotu přijedu i s rodiči a udělám to tak, jak ty chceš.“

Po jeho odjezdu příbuzní Paskudě říkávali: „Už ho neuvidíš!“
Paskuda celý týden nespala. V sobotu však slyšíme klepání na dveře! Věděli jsme, že je to on. Nikdo jiný u nás neklepal, jen gádžové. Když vstoupil, Paskuda k němu skočila a dlouze se objímali. Milovali se, to je fakt! Babička se slzami v očích dávala chlapci jídlo na stůl a pobídla ho, ať si sedne ke stolu. Paskuda se z radosti vzpamatovala a ptá se: „Kde máš rodiče?“ Chlapec sklopil oči a říká: „Oni nepřijeli, oni nechtějí, abych si vzal cikánskou holku! Ale co, dostal jsem nabídku do Litvínova, tam lékaře potřebují, a dostaneme i byt! Rodiče potřebovat nebudu! Já chci tebe a ty to víš.“
Paskudě se zalily oči slzami: „Co ty víš, jak člověk potřebuje nebo nepotřebuje rodiče,“ a utekla ven z místnosti.
Babička chlapce zachytila a říká mu: „Nechej ji, ona si jde na své místečko.“
„Jaké místečko?“
„Má takové své místečko, kam chodí rozmlouvat se svými rodiči, když má trápení.“
Mezi tím do místnosti postupně chodili strejdové, tety, bratranci a sestřenice. Strejdové zasedli k němu ke stolu a nalévali pálenku.
„Babi, že mi Paskudu dáte za ženu?“
„Jo chlapče, to je těžké, máme tě rádi a víme, že tě Paskuda miluje, ale váš společný život bude přinášet trápení! Paskuda ví, co má udělat, co chce od života. Je to chytrá holka. Vyrostla bez mámy a táty a život se s ní moc nemazlil.
Vtom vstoupí Paskuda do místnosti a říká chlapci: „Vrať se ke své mámě a vem si za ženu sobě rovnou, já si tě nevezmu!“
„Proč si mě nevezmeš?“
„Protože se u nás správně říká: Rom s Romem a gádžo s gádžem. I když budeme žít v Litvínově, ty budeš žít mezi svými a já tam budu osamělá, když zůstaneš tady mezi námi, tak budeš osamělý ty, protože vaši tebou budou pohrdat! To nemohu dopustit.“
A po té chlapce vyhodila a zamkla dveře. Šel do hospody a večer se vrátil. Celou noc za dveřmi Paskudu prosil, aby si ho vzala, ale Paskuda neotevřela, i když celou noc proplakala. Ráno chlapec odešel a už se neviděli.

Uběhlo asi třicet let. Byla jsem hospitalizovaná v pražské nemocnici, kde mě přijímal lékař, který mi byl povědomý. Nemohla jsem si hned vzpomenout, odkud ho znám. V noci jsem si vzpomněla, byl to ten Paskudin vojáček.
Druhý den, když přišel na vizitu, optala jsem se ho, zda sloužil jako voják v Bochově.
Překvapeně na mě koukal a ptal se, jak to vím?
„Já jsem ta malá, Paskudina sestřenice.“
Usmál se a řekl: „Zítra sloužím dlouhou, uděláme si kafe a popovídáme!“

Vyprávěl mi, že se už neoženil. Romských děvčat se už bál a českou holku nechtěl, protože jsou jiný! Prý se soustředil na svou práci. Byl deset let v Africe.
Ptal se na Paskudu. Vyprávěla jsem mu, že byla také asi tři roky sama. Když babička zemřela, vzala si romského kluka z Trebišova. Tři roky bydleli s jeho rodiči a pak si postavili svůj dům. Šťastně však nežije! Má pět nebo šest dětí a s mužem žijí jako kočka se psem. Dost pije a mlátí ji.

Teď s jistotou mohu říct, že srdce se na barvu pleti neptá!

KAM DÁL?
Jana Hejkrlíková: Jakou moudrost mi předala má babička
Medailon: Jana Hejkrlíková
Jana Hejkrlíková: Krásné večery

Jana Hejkrlíková
Přečteno: 2752x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Tomáš Kaluja. Foto z videa o projektu Vnímaví pre zraniteľných

ČRo: Neřeším, jestli jsem Rom, Maďar nebo Slovák. Jsem obyčejný člověk, říká tanečník Tomáš Kaluja

7.2.2020 10:56
Tomáš Kaluja je maturantem Střední zdravotnické školy v Rožňave. Pochází z romské křesťanské rodiny z Veľkých Kapušan. Už od dětství je jeho největším koníčkem tanec. Soutěžně se mu věnuje doma na Slovensku, ale i v zahraničí. Mimo to patří mezi romské dobrovolníky, kteří pomáhají budovat romskou identitu u romských dětí, které jsou vychovávány v neromských náhradních rodinách.
 celý článek

(Zdroj: Archiv TV NOVA)

Módní návrhář Pavel Berky postoupil mezi TOP 16 v soutěži MasterChef Česko

7.2.2020 0:35
Úspěšný módní návrhář Pavel Berky zkusil své štěstí v soutěži MasterChef Česko. Kachní prso s bramborem a takzvané “griláše” s kachní paštikou
 celý článek

Vepřín v místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku (FOTO: Muzeum romské kultury)

Demolice vepřína v Letech by měla začít v červnu a skončit letos

6.2.2020 15:35
V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo