V tom prezidentském soupeření je Jiří Dientsbier hoden podpory. A to ze dvou
důvodů: Jednak je to statečný čin do takové soupeření vstupovat s ohledem na
panující politické poměry a licitování politických stran a jednak Jiří
Dienstbier trefně pojmenoval slabiny jinak dokonalého, jak jinak, pana
prezidenta Klause. Na jednu slabinu však zapomněl a já ji připomenu. Budiž mi
prominuto, že se strefuji také do pana prezidenta, ale strhnout trochu gloriolu
skoro jistého vítěze nemusí mi být vyčítáno, když Jiří Dientsbier je v té
soutěži outsider.
Tedy: Dalším z oborů v nichž pan prezident nepříliš slavně vynikl je historie
romského holocaustu a to , když prohlásil o koncentračním táboře v Letech u
Písku, kde houfně Romové za války umírali v péči českých bachařů, že to není
tábor toho druhu, jaký máme na mysli, když mluvíme třeba o Terezíně. Tím velmi
silně bagatelizoval utrpení Romů vůbec a nahrál, doufám nevědomky, teoriím
neonacistů popírajících romský holocaust. Jiří Dienstbier má bezpochyby pravdu,
že prezident nutně nemusí mluvit do všeho, zejména ne do toho, čemu evidentně
nerozumí nebo nemá potřebnou znalost.
