romea - logo
30. března 2020 (pondělí)
svátek má Arnošt
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jiří Paroubek: Udržet Romy v hlavním vzdělávacím proudu

Brno, 13.4.2010 23:04, (RH)

Existují rozdíly v přístupu jednotlivých politických stran v romské tematice? A považují ji za důležitou, budou se jí věnovat? Na to jsme se před volbami postupně zeptali politických stran, jejichž preference se pohybovaly alespoň kolem 5 %. Za stranu Věci veřejné odpovídal v RH 2 její jihomoravský lídr Jiří Dobeš, za KSČM „jednička“ na severní Moravě Kateřina Konečná. Za ČSSD a Stranu zelených reagovali jejich předsedové Jiří Paroubek a Ondřej Liška. Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL prozatím svoje názory nezaslaly.

Nyní tedy přinášíme odpovědi Jiřího Paroubka, příští číslo bude patřit zeleným.

Máte Romy, či občany jiných národností na kandidátní listině? Kde a kolik?

Národnost jako kritérium u svých kandidátů v jakýchkoliv volbách nesledujeme. V krajských volbách byl např. zvolen do zastupitelstva Královéhradeckého kraje Rom Rudolf Polák. Víme, že ve volbách do Sněmovny kandiduje na pražské kandidátce např. Rom David Beňák, který se ke své národnosti hlásí. Není ale vůbec vyloučeno, že na kandidátních listinách v dalších krajích jsou i další Romové.

Kdo z vaší strany, případně jaké odborné komise se věnují tématům spojeným s Romy? A s jakými výsledky?

ČSSD zřídila ve druhé polovině roku 2008 Odbornou komisi ČSSD pro romské záležitosti, jejímž jsem osobně garantem. Komisi dříve přesedala Kateřina Kalistová, nyní je to David Beňák. Komise je složena z odborníků, Romů i Neromů, majících zkušenosti a aktivní zájem o tuto oblast a pracuje velmi dobře. Důkazem toho je i Rámcový program pro záležitosti Romů a sociálně vyloučených lokalit, který byl zveřejněn v roce 2009 v rámci volební kampaně. V dubnu u příležitosti Mezinárodního dne Romů zveřejňujeme její revidovanou verzi. Dovoluji si tvrdit, že žádná z politických stran nemá takto komplexně pojatou problematiku integrace Romů. Věřím, že rámcový program je dobrým základem a je samozřejmě dále otevřen připomínkám. Ostatní odborné komise, jak na ústřední či krajské nebo obvodní, se tématu integrace Romů dotýkají v rámci své působnosti např. sociálních či školských komisí. Já osobně se s představiteli romských organizací pravidelně setkávám, abych si vyslechl jejich problémy.

Znáte ve svém okolí některou čtvrť či lokalitu blízkou ghettu? Můžete stručně popsat tamní dění a způsob řešení?
Aktuálně se v těsné blízkosti mého bydliště nenachází žádná lokalita blízká ghettu. To ale neznamená, že bych v takové lokalitě nikdy nebyl. Vím, jak to v takových lokalitách vypadá. Jejich obyvatelé se potýkají s desítkami a stovkami problémů, a jejich řešení však neleží v krátkozrakých a populistických krocích, jak to například praktikoval ministr pro menšiny Michael Kocáb. Naše strana si je toho vědoma, a proto odborníci, kteří jsou členy nebo sympatizanty ČSSD, zpracovávají tzv. oranžové knihy, které pojímají problematiku komplexně. Řešení mající efekt přinášejí pouze cílené a dlouhodobé programy za účasti všech dotčených institucí, odborníků a obyvatel samotných. Musí být k tomu být dostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu, z rozpočtů krajů a obcí a samozřejmě z evropských fondů a případně i změny zákonů a předpisů. Jsme si vědomi toho, že v těchto lokalitách nebydlí pouze Romové, ale bohužel v nich tvoří velmi často více než polovinu obyvatel. Naše strana se k aktivnímu řešení hlásí již zmíněným Rámcovým programem pro záležitosti Romů a sociálně vyloučených lokalit, ale také podpisem Memoranda o spolupráci s romskými nevládními neziskovými organizacemi. Snažíme se podporovat výměnu zkušeností, např. v březnu jsme v Ústí nad Labem uspořádali seminář na téma Integrace Romů v regionech, kde jsme představili zkušenosti v této oblasti.

Jak hodnotíte zvláštní školy? Jak postupovat, aby většina Romů chodila do škol základních, a přitom tento model fungoval a rodiče Neromů své děti neodhlašovali?

Bývalé zvláštní školy mají možná své opodstatnění a bez adekvátní náhrady je nelze zrušit, pokud základní školy nejsou schopny poskytnout vzdělání i dětem se sníženým intelektem. Jde však o rozsah žáků ve specializovaných školách, dnes zvaných rodinné školy. Bohužel česká škola stále není dostatečně multikulturní. Nedokáže zohlednit specifika výchovy dětí v romských rodinách, základní kulturní rozdíly a neumí pracovat s nepsanými pravidly dodržovanými v romských komunitách. V důsledku tohoto a dalších faktorů se ocitaly a ocitají romské děti v praktických školách, kde by neměly být. Důsledek je, že nemohou pak studovat na žádné řádné střední škole. Cestou k řešení je udržení romských dětí v hlavním vzdělávacím proudu, prostřednictvím kvalitní předškolní přípravy v mateřských školách, přípravných třídách apod. To především znamená bezplatnou předškolní přípravu. Dále to znamená posílení základních škol o dostatečný počet pedagogických asistentů a asistentek a samozřejmě kvalitní odborné vzdělání pedagogů. S tím také souvisí realizace dalších aktivit, jako např. terénní sociální práce nebo komunitní plánování. Důležitá je osvěta mezi rodiči romských dětí i řediteli základních škol. Výrazně se musí změnit práce pedagogicko psychologických poraden, které často doporučují dítě do praktické školy, i když u něj není diagnostikováno lehké mentální postižení. Není důsledně dodržován školský zákon, který navíc vyžaduje informovaný písemný předchozí souhlas rodičů. Z tohoto je zcela jasně patrné, že se vstup do této školy by neměl být úplnou samozřejmostí. Romské děti do těchto škol jsou zařazovány častěji než děti neromské a získávají tak nálepku lehce mentálně postižených, méně inteligentních. Pokud je mi známo, Česká školní inspekce v této souvislosti provádí již několik měsíců inspekci a průběžné výsledky této inspekce jsou velmi znepokojující. Zdravé děti byly vzdělávány jako mentálně postižené.

Povzbudilo by podle vás používání romštiny ve školách a médiích sebevědomí Romů? Prospěje to integraci nebo spíš vzdálí od vzdělávacího procesu vedeného v češtině?

Používání mateřského jazyka je nepochybně jedna z cest, která jistě povzbudí sebevědomí toho či ono národa, což je žádoucí. Rozhodně se nelze domnívat, že by takový krok vedl ke zhoršení kvality vzdělání. Nikoho nenapadne říci, že dítě chodící do anglické či německé školy je nedovzdělané či něco podobného.

Nerozumím tomu, proč tyto otázky jsou pokládány v souvislosti s výukou romštiny a myšlenky dobrovolného učení se romštině. Romština je kodifikovaný jazyk, který se vyučuje na vysokých školách v mnoha zemích světa. Nemohu proto souhlasit s výroky „odborníků“ typu pana Josefa Klímy, který se pro Český rozhlas vyjádřil v tom smyslu, že vyučování romštiny není úplně správné, protože v tomto jazyce není vytištěno dostatek knih, respektive, že do tohoto jazyka nejsou knihy překládány. Problémem při vstupu romských dětí do školy je skutečnost, že nemluví dobře česky ani romsky, ale specifickým etnolektem. Proto je nutné diskutovat o tom, kdy výuku romštiny zařadit, tak aby děti byly schopné osvojit si oba jazyky ve všech aspektech.

Mají romské vzory, tj. zpěváci, novináři, úředníci, politici, hudebnici atd. stimulační dopad na ostatní? Chtějí je podle vašich zjištění ostatní napodobit? Nebo je spíš pomlouvají a závidí, pokud jde o lidi z odlišných velkorodin?

Romské vzory stejně jako jiné vzory mají svůj vliv. Podle mého názoru tyto vzory vytvářejí pozitivní motivaci. Na středních, vyšších odborných či vysokých školách studuje čím dál více Romů. Domnívám se, že je to výsledek vlivu pozitivních vzorů a doprovodných programů, podporujících romské středoškoláky ve studiu finančně, a to jak ze státního rozpočtu, tak i ze zdrojů nadací. Určitě existují případy, kdy se úspěšní Romové setkají se závistí či pomluvami, ale v tomto ohledu nejsme my Neromové o nic lepší ani horší.

Které pasáže v programu vaší strany se týkají záležitostí spojených s Romy?

Naše strana usiluje o to, aby každý občan mohl uplatnit své právo na důstojný život a dostat férovou šanci. O tom náš volební program je. Celý volební program se týká všech občanů, tedy i Romů. Jsme si vědomi specifických potřeb, a proto jsme vytvořili oranžovou knihu zaměřenou komplexně na integraci Romů. Samozřejmě se tato problematika promítá v řadě témat školství, kultura, trh práce, bytová politika, i lichva či sociální vyloučení, politický radikalismus, diskriminace atd. i v našem Programu změny a naděje – lepší budoucnost pro obyčejné lidi, který z oranžových knih vychází. I ten je dostupný na našich internetových stránkách.

Jak dostát v dnešní krizi stále vyšším nárokům na kvalifikaci, na znalost jazyků a na počítačovou gramotnost u velké části Romů, tj. nekvalifikovaných lidi? Kde a jak jejich kvalifikaci v průběhu zaměstnání zvyšovat?

Cesty vidíme dvě. Tou první je prevence. Tedy udržení romských dětí v hlavním vzdělávacím proudu. Tou druhou je efektivní a účelná aktivní politika zaměstnanosti. Základním nástrojem je nabídka rekvalifikačních kurzů, uznávání dalších forem vzdělávání apod. Budeme proto podporovat a uskutečňovat projekty, které budou nabízet různé formy vzdělávání. Nejen Romové se však potýkají s nedostatkem volných pracovních míst, dostupného bydlení atd. Samotná kvalifikace je tedy jen jedním z problémů, s nimiž se osoby ohrožené sociální vyloučením či osoby už sociálně vyloučené potýkají. Naše strana si toto uvědomuje. Náš program změny a naděje je důkazem.

Vychází v Romano hangos 4-2010 na http://www.srnm.cz

KAM DÁL?
Kateřina Konečná (KSČM): Základem je čeština, romština jen jako doplněk
Josef Dobeš (VV): Vzdělání představuje cestu ven z krize

Přečteno: 1386x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rozhovory, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

Peter Pollák, bývalý zplnomocněnec Slovenské republiky pro romské komunity, při rozhovoru server Romea.cz (FOTO: Romea.cz)

Slovensko bude mít nového zmocněnce pro romské komunity. Peter Pollák chce, aby to byl Rom

27.3.2020 14:20
Europoslanec a člen předsednictva hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) Peter Pollák má na starosti výběr nového zmocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku.
 celý článek

Pavlína Matiová ve videoklipu Phiras dujdženore

videoPavlína Matiová má nový videoklip! Píseň Phiras dujdženore nazpívala se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem

26.3.2020 20:15
Zpěvačka a herečka Pavlína Matiová vydala nový videoklip, tentokrát se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem. Píseň Phiras dujdženore z připravovaného alba Fusion spatřila světlo světa v neděli 22. 3. 2020.
 celý článek

Blízký spolupracovník Tomia Okamury a bývalý tajemník klubu Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Staník (FOTO: internetové stránky SPD)

Soud odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Staníka, dostal podmínku. Romy a Židy chtěl střílet hned po narození

26.3.2020 12:10
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70.000 korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud, ČTK jej potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Odůvodnění zatím není dostupné.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo