Josef Bánom: Segregace s hroší kůží

Segregace sociálně znevýhodněných, převážně romských dětí v Čechách je jako dinosaurus, který ne a ne vyhynout. Systém, který je kritizován ze všech stran a který by neměl v demokratické společnosti vůbec existovat je uměle udržován při životě nejen nezájmem o osud romských dětí ze strany čelných politických představitelů, ale také jejích strachem o ztrátu volebních preferencí, ke které nutně musí dojít při zavádění tak nepopulárních kroků, jako je integrace romských dětí do normálních škol. Soudný člověk se musí pozastavit nad morálním charakterem politiků, kteří staví své politické ambice nad morální (ale i zákonné) právo dětí na inkluzivný výchovu, ať už pocházejí z jakéhokoliv prostředí.

Pozice současného ministra školství, pana Dobeše k inkluzi, která vyústila začátkem června v odchod padesáti odborníků ze skupiny Národního plánu inkluzivního vzdělávání (NAPIV) je toho zářným příkladem. NAPIV nebyl ideální. Romové v něm byli zastoupeni jen minimálně a nebylo tam jasně řečeno, že segregace romských dětí by se měla řešit jinak a odděleně od problému inkluze dětí s tělesným, nebo mentálním postižením a to proto, že k ní dochází na jiném základě. Přesto to byl slibný začátek, na kterém se dalo budovat. Nezájem pana ministra o komunikaci a posléze jeho snaha o reorganizaci donutila polovinu členů NAPIVU rezignovat, čímž pan Dobeš v podstatě ukončil snahy o inkluzivní vzdělávání v Čechách a nepřímo tím potvrdil, že Česká republika nevyhoví rozudku Evropského soudu pro lidská práva ve sporu D.H. a ostatní versus Česká Republika.

To také potvrdilo mlžení, ke kterému došlo týden po rezignaci odborníků NAPIVu na schůzce Komise ministrů při Evropské Unii (Commitee of Ministers), organizace, která dozoruje dodržování rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, a tedy i sporu D.H. a ostatní versus Česká republika. Tam se zástupci ČR pochválili, co všechno pro inkluzi udělali, včetně zmínky o utvoření skupiny odborníků. Jaksi ale pozapoměli sdělit, že týden předtím polovina odborníků rezignovala...

Co dál dodat? Stalo se téměř pravidlem, že od pádu komunismu přichází každá nová vláda s koncepcí o tom, jak začlenit nás Romy do společnosti, jak zlepšit naše vzdělávání, jak bojovat proti diskriminaci. Poté následující vláda předchozí koncepci zruší a vytvoří se koncepce nová, jenom aby byla nahrazena novou koncepcí vlády další. Pro ty dole se ale nic nemění. Segregace ve školách, sociální vyloučení, skrytá i otevřená diskriminace bují dále. Co bude dál, nikdo neví. Jen jedna věc je jistá. 1.září opět nastoupí do speciálních škol romské děti, které tím pádem ztratí jakoukoliv šanci na smysluplné začlenění do společnosti, děti, které v dospělosti s velkou pravděpodobností skončí na sociálních dávkách. Další ztracená generace, jako mnoho generací předtím.

E segregacija la cipaha, so savoro ľikerel avri

Sar dinosauros hiňi pro Čechi e segregacija, te džal pal o čhavore nekhbuter romane nalačhe socialne postoha, o dinasauros na the na te merel. O sistemos pre savo perel savore serendar e kritika, the savo andre demokracija na kampel, barol, bo pal romane čhavore ňiko na bajinel the oda les džiďarel upre. Na bajinen o šerale khatar poľiticka seri, bo daran hoj našavena o preferenciji, sar kamena romane čhavoren te integrinel andre normalne školi. Te hin manušes lačhi goďi, ta na paťal, savo moralno moresis hin le šeralen andre poľitika, vaš oda, hoj thoven čhavorengero moralno čačipen (the justično) pre inkluzivno školsko sikhľuvipen, the na kampel te dikhel, pre savo socialno postos o čhavore dživen.

E pozicija, savi o miňistros pal o školi o Dobešis kije inkluzija ľikerel, the vaš savi pro agor andro junos odgejle penda špecialisti khatar e grupa Nacionalno planos vaš inkluzivno silkľaripen (NAPIV), sikhavel, hoj sa nane avka sar kampel. O NAPIV na has nekhfeder. Has andre čepo Roma the na has mištes phendo, hoj romane čhavorengeri segregacija kampel te dikhel avra seratar, sar o problemos la inkluzijaha, te džal pal o čhavore, sasťipneskere hendikepoha, vaš oda, bo oda hin aver principos. The avka oda has lačho agor, the šaj olestar has lačhi buťi. O miňistros na bajinelas pal e komunikacija the paľis kamelas te kerel e reorganizacija. Pal adi aktivita dine jepaš manuša khatar o NAPIV e rezignacija. Predal o miňistros Dobešis preačhiľa e aktivita andro inkluzivno sikhľuvipen pro Čechi, the na andro jakha avka phenďa, hoj e Čechiko repubľika na dikhela o verdiktos, so diňa Evropsko sudos vaš manušengere čačipena andre skarža D.H the aver versus Čechiko repubľika.

Has čačipen, hoj jekh kurko pal e rezignacija, savi dine o špecialisti khatar o NAPIV pro bešťipen la Komisijaha, kaj hine o miňistra Evropska Unijatar (Commitee of Ministers), e organizacija savi dikhel sar o verdiktos Evropskone sudostar vaš manušengere čačipena hin ľikerdo, the oja skarža D.H the aver versus Čechiko repubľika, na has phendo savoro. Pro bešťipen pen čechika zaačhade ašarenas, so savoro predal e inkluzija kerde, phenenas, hoj len hin grupa le špecialistenca. Ča bisterde te phenel, hoj jekh kurko anglal jepaš špacialista dine e rezignacija…

So mek te phenel? Hin oda akorestar sar imar nane o komunista ajsi reguľa, hoj sako nevo rajaripen avel avra neva koncepcijaha, sar le Romen te integrinel maškar sa manuša, sar te kerel feder o sikhľuvipen predal o čhavore, sar te džal mujal e diskriminacija. Paľis avel nevo rajaripen, e koncepcija čhivel het, kerel nevi, the avka oda džal pale the pale. Le manušen tele olestar nane ňisavi chasna. E segregacija andro školi, socialno postos pre agor maškar o manuša, garuďi the na garuďi diskriminacija barol the barol. So avela, ňiko nadžanel. Ča jekh džanas. Andro 1. septembris pale džana romane čhavore andro špecialna školi, the našavena avka e šancija pro lačho postos maškar o manuša. Sar barona avri, šaj užaras, hoj chudena ča o socialne love. Aver našaďi generacija, avka sar imar but anglal lende.