romea - logo
3. března 2021 (středa)
svátek má Kamil

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

K čemu je dobrá Agentura

Praha, 22.10.2011 0:00, (Romano voďi)

Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách si nechala zpracovat společností SocioFaktor zhodnocení své dosavadní činnosti ve třinácti pilotních lokalitách. Hodnotilo se zde působení Agentury od jejího vzniku. V hodnocení dopadla průměrně, přičemž hůře byla agentura hodnocena v počátečním období, po jejím založení tehdejší ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou. Lépe byla hodnocena její práce v poslední době, kdy do čela agentury nastoupil Martin Šimáček.

O Agentuře se hovoří velmi často, přitom vlastně mnoha lidem nebylo zpočátku zřejmé, co vlastně může v jednotlivých lokalitách dělat. Jak bude fungovat a jakým způsobem bude situaci v regionu zlepšovat. Evaluace ukázala, že právě toto je hlavním důvodem, proč zpočátku nefungovala tak, jak by měla.

Vedení Agentury a jejím pracovníkům se totiž nezdařilo jasně sdělit, jak bude Agentura v obci působit a jakým způsobem bude pracovat. Proto, celkem pochopitelně, v mnoha obcích očekávali, že Agentura bude rozdělovat finanční prostředky. Toto očekávání bylo v počátcích podpořeno i samotnou Agenturou, neboť tehdy nebylo vlastně úplně zřejmé, jak bude práce Agentury v praxi skutečně probíhat. Zklamání, které následovalo ve chvíli, kdy se ukázalo, že se nebude jednat o rozdělování peněz, bylo velké a podle evaluační zprávy právě to způsobilo pomalý rozjezd Agentury a ztrátu důvěry v mnoha lokalitách: „V některých lokalitách je sestaveno lokální partnerství jako orgán primárně schvalující záměry a posvěcující jejich financování. No a zjištění, že tímto způsobem nemůže Agentura aktivity financovat, následně vyvolává vlnu hněvu a destrukce, která válcuje chabé spouštějící se procesy. Na konci roku 2008 Agentura stahuje z lokalit lokální konzultanty a řada aktérů, původně spolupracujících, se proměnila v zavilé kritiky Agentury. Vlna lokálních konzultantů, kteří nastupují nově do takto zdevastovaného prostředí, musí překonávat nedůvěru a rozčarování, a čelí jim de facto až do současnosti. Jak vidíme, paradoxně si jednu z největších překážek vytvořila Agentura sama,“ píše se v evaluační zprávě.

Jak tedy vlastně Agentura funguje?
Důvodem počátečních přešlapů byla nejasná koncepce a pojetí práce Agentury. Podle Daniela Topinky, ze společnosti SocioFactor měla být intervence lépe připravena. Evaluační zpráva tuto zásadní chybu podrobně rozebírá, neboť podle ní: „Agentura prohospodařila příliš velký časový úsek hledáním sama sebe a místo strukturovaného vstupu se potýkala s důsledky svých slibů, ambicí, nepřipraveností intervence, absencí metodického a organizačního vedení.“

Dnes je tedy už zřejmé, že Agentura nerozděluje finanční prostředky. Co je tedy jejím úkolem? V obecné rovině je to šíření příkladů konkrétní fungující praxe, která pomáhá sociálně vyloučeným k opětovnému zařazení do společnosti. Například odpovědné zadávání veřejných zakázek měst, ve kterých žadatelé vyhrazují deset procent pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané. Vznik sociálních firem, úspěšná aplikace prostupného bydlení, komunitní centra poskytující pracovní, dluhové či jiné zpravodajství. K tomu používá Agentura různé nástroje. Hlavní je tzv. lokální partnerství. To v praxi probíhá tak, že se pravidelně několikrát ročně scházejí zástupci samosprávy, státní správy, neziskového sektoru a dalších aktérů, kteří jsou nebo mohou být angažováni v procesu sociálního začleňování v obci. Společně připravují strategické plány a konkrétní projekty pro podporu sociálního začleňování. Agentura také vypracovává situační analýzy, což jsou podrobné výzkumy, které shrnují stav lokality a potřeby jejích obyvatel v oblastech bydlení, vzdělávání, zaměstnání apod. Tyto analýzy tvoří základ pro následující fázi práce v lokalitě, kterou je příprava strategického plánu.

Strategické plány jsou závazné rozvojové dokumenty, na jejichž přípravě se podílejí všichni členové lokálních partnerství. Obsahují souhrny potřeb lokalit získané ze situačních analýz a návrhy konkrétních opatření a projektů, které přispějí k jejich naplnění. Na jeho přípravě se podílejí všichni členové lokálního partnerství, většinou rozděleni do tématických pracovních skupin. Plnění strategického plánu je následně monitorováno a plán je zpětně aktualizován a revidován.

Dalším nástrojem je projektové poradenství, které Agentura poskytuje všem partnerům v lokálním partnerství, aby dokázali čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů. Jde především o podporu při vybírání vhodných dotačních titulů, přípravě projektových záměrů i žádostí.

Motor změny sociálních politik
Existují nějaká čísla, která by ukazovala, zda je činnost Agentury úspěšná? Agentura nevykazuje jasné výsledky, které by se daly kvantifikovat. Měla by být spíše motorem změny sociálních politik. Když například v regionu klesne nezaměstnanost a funguje zde sociální firma, jejíž vznik Agentura podnítila, nelze tato čísla interpretovat tak, že Agentura snížila nezaměstnanost. Na míru zaměstnanosti má vliv tolik parametrů, že není jednoduché říci, zda právě jeden z nich změnu způsobil. Stejně tak na počet žáků, které se podaří včlenit do hlavního vzdělávacího proudu, má vliv také více faktorů. Proto je nesmírně obtížně vyjádřit úspěchy, kterých Agentura v jednotlivých lokalitách dosahuje. Slovy evaluátora Daniela Topinky: „Kdyby to bylo lehce spočitatelné, tak by ta evaluace byla jednoduchá. A já bych mohl v noci spát a nemusel bych přemýšlet nad tím, jak to změřit.“

Dalším problémem je hodnocení úspěchu projektů, na které Agentura pomohla lokálním institucím a organizacím dosáhnout. Velká část projektů je teprve v běhu a rovněž není jednoduché jejich úspěšnost měřit. Trvá totiž nějakou dobu, než se výsledky působení projektů projeví.

Činnost agentury je primárně zaměřená na výkon veřejné zprávy, nikoli na terénní práci. To také znamená, že nepřináší rychlé a snadno měřitelné výsledky. Jejím cílem je změnit současnou situaci tak, aby se v lokalitách začalo s problémy něco dělat. Je to běh na dlouhou trať. Nejprve je třeba vytvoří situační analýzu, pak následují další kroky, ale hlavně nemůže substituovat činnost samospráv.

Argumentům, které svědčí o obtížné evaluaci Agentury a zejména pak úspěšnosti začleňování sociálně vyloučených, oponuje Ivan Gabal. Uvádí příklad škol, které vzdělávají žáky ze sociálně vyloučených lokalit a kde je dvacet procent romských žáků, kteří jsou svými učiteli hodnoceni jako nadprůměrní. Tito žáci vykazují dobré výsledky, mají rodinné předpoklady, vzdělanostní předpoklady, výkonové i intelektuální předpoklady, aby studovali na středních školách, ze systému však přesto vypadávají. Proto by si mělo ministerstvo školství jasně stanovit kolik romských dětí se má objevit v horizontu tří až pěti let na středních školách, aby bylo možné je tam „prorazit.“ A Agentura by podle něj „v jisté defenzivě k resortu školství, neměla z čísel ustupovat,“ přestože se ministerstvo takovému hodnocení brání.

Někde to funguje, jinde ne
Drahomíra Miklošová, starostka obce Obrnice, začala dělat celou řadu opatření, aby zlepšila soužití Romů s majoritou, ještě v době, kdy s Agenturou nespolupracovala. Nicméně (nebo možná právě proto), velmi oceňuje možnost té spolupráce, a tvrdí, že obci významně pomohla. Přispěla k profesionalizaci jejího přístupu, protože jak starostka přiznává, tak předchozí činnost dělala „laicky, selským rozumem“. Lokální partnerství pomohlo dát dohromady celou řadu členů: školy, školky, neziskové organizace, městskou policii, státní policii, místní hasiče, sociální odbor z Mostu a to pomohlo dobře definovat problémy, které obec sužují. V podobném duchu hovoří i starostka obce Teplá, Jana Čížková, která agendu převzala po svém předchůdci, se spoluprací s Agenturou je však také velmi spokojená. Příklad Obrnic a Teplé ukazuje, což potvrzuje i evaluační zpráva, že je důležité, aby byla vůle spolupracovat ze strany aktérů v dané lokalitě. Agentura vlastně jen pomáhá činnost koordinovat, propojovat jednotlivé subjekty, měnit a profesionalizovat přístup. Pokud vůle v dané obci schází, nemůže ji Agentura nahradit.

Dopady činnosti Agentury jsou podle evaluace největší v oblasti sociálních služeb, značné také v oblasti vzdělávání, bydlení a částečně i bezpečí. Nejmenší jsou v oblasti zaměstnávání a zdravotní péče. Problematický je rovněž nižší dopad v oblasti zaměstnávání. Vliv na to prý mají dle evaluace „nepříznivé podmínky na lokálních pracovních trzích, dále obtížná zaměstnatelnost sociálně vyloučených osob a celkově nižší odvaha (obecně) se pustit do této oblasti.“

Na předních příčkách se v hodnocení celkové užitečnosti intervence Agentury
umístily lokality Litvínov, Cheb, Most, Přerov, dále ještě nadprůměrně hodnocené Šluknovsko, Broumov, Roudnice nad Labem. Průměrnou užitečností byly obdařeny lokality Ústí nad Labem, Břeclav a Brno. Podprůměrné výsledky jsou v lokalitách Jesenicko, Slezská Ostrava a Holešov.

Neúspěch v některých lokalitách je patrně zejména důsledkem promarněného času, který dle evaluační zprávy „může pokrývat v některých místech až polovinu časového úseku, který byl pilotním lokalitám určen. Můžeme zde hovořit o systémovém selhání.“ V mnohých také není zcela jasná návaznost na místní potřeby. To jsou asi největší nedostatky, kterým se však, jak se zdá, Agentura v nových lokalitách dokáže vyhnout, neboť se alespoň částečně poučila z předchozích chyb a její metodika a nabízená spolupráce již mají jasnější kontury. Napomoci tomu může právě i zveřejněná evaluace.


Agentura sociálního začleňování (v romských lokalitách?)
Řada Romů kritizuje skutečnost, že ač z názvu Agentury podle nich vyplývá, že by měla pomáhat zejména Romům, nejsou Romové zastoupení ve vedení Agentury. Monika Šimůnková hovořila při prezentaci evaluace o tom, že navrhne, aby se dovětek „v romských lokalitách“ z názvu vypustil. Podle Martina Šimáčka by se v takovém případě nezměnil samotný předmět činnosti. V diskuzi při prezentaci evaluace dále zdůraznil, že zhruba polovina Romů, kteří žijí v České republice pomoc nepotřebují. A to proto, že jsou začlenění do společnosti a nejsou sociálně vyloučení. Na problém by podle Šimáčka mělo být nahlíženo jako na kombinaci sociálního problému a etnického znevýhodnění a to i proto, aby se neotevíral prosto názorům, že je to jen jakási „romská věc“, kterou by si Romové měli řešit sami.

Na kritiku, že Agentura nezaměstnává Romy, odpověděl Šimáček tím, že pozice lokálních konzultantů jsou mimořádně náročné. Mělo by se jednat o manažery, kteří rozumějí procesům plánování, kteří zároveň dokáží mediovat, vyjednávat a v každé oblasti sociálního začleňování znají alespoň základy a v některé z nich jsou odborníci. Najít vhodné osoby, které by splňovaly všechna tato kritéria, je mimořádně náročné. Šimáček dle vlastních slov dělá vše pro to, aby tyto pozice obsazoval Romy, není však jednoduché je najít. Jako úspěšný příklad jmenoval Alexandra Olaha, který je „jedním z nejšikovnějších a nejschopnějších lokálních konzultantů, které Agentura má.“ Ovšem ústřední a jediné kriterium pro výběr zaměstnanců je podle něj odbornost, takže pokud se nenajdou další Romové, kromě dvou, jež Agentura zaměstnává, kteří by splňovali všechny přísné podmínky, tak žádné další Romy prostě nezaměstná.

Zde se zřejmě nepodařilo lidem, kteří jsou v čele Agentury a zejména pak těm, kteří ji koncipovali a vytvářeli, dostatečně jasně definovat cílovou skupinu. Tak, aby to bylo pochopitelné pro všechny. To je sice nesmírně složité, neboť se v médiích, ve vládou schvalovaných materiálech i v běžné řeči často opomíjí skutečnost, že Romové nejsou automaticky sociálně vyloučení a naopak, že sociální vyloučení se netýká pouze Romů. Působení Agentury se týká primárně sociálního vyloučení bez ohledu na etnicitu a nemá sloužit jako orgán zastoupení Romů. Nemůže nahrazovat iniciativy Romů, kteří by chtěli vytvářet platformu pro jednání s vládou. Takovou platformu totiž stát Romům nezřídí. Ta se musí zrodit z občanské společnosti.

Saša Uhlová

Romano voďi
Přečteno: 1749x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 







..
romea - logo