Karel Holomek na pietním shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu: Není piety bez reflexe do současnosti!

Romové dnes uctili pietním shromážděním památku obětí romského holocaustu v
kostele v Černovicích.  Akce se koná každoročně v srpnu jako připomínka 21.
srpna 1943, kdy byl z bývalého cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu vypraven
nejpočetnější z několika transportů romských vězňů do vyhlazovacího
koncentračního tábora Osvětim II–Březinka. Většina z nich zde později zahynula.
Přítomen byl ministr školství Dobeš, jeho první náměstkyně Bartoňová a Matyáš
Zrno, nový zástupce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové.

Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek připomněl, že není možné
pouze pietně vzpomínat, ale je nutné reflektovat současné dění ve společnosti. "Breivik
by se možná v České republice cítil doma, když pomyslíme na neonacistickou
mládež, která jeho vraždám tleská. Máme tu i jiné dobře známé své pappenheimské,
kteří tomuto stavu dost napomáhají. Možná si to neuvědomují, v tom ale spočívá
jejich omezenost," uvedl ve svém projevu Holomek a pokračoval: "Romové jsou
stále mezi postiženými. Lidé žijící mimo systém, stále disidenti. Dnešní realita
v Itálii, Francii, rasově motivované vraždy v Maďarsku, nebo opakující se útoky
u nás. Nikdo v Evropě nezná spolehlivé řešení v celé Evropské Unii, kromě těch,
které nám vnucují naši moudří liberálové, nebo konzervativci, nejčastěji ještě s
přídomkem křesťanští. Jejich návody končí u Breivika a jeho vraždách. Řekl jsem
již několikrát a trvám na tom: Není piety bez reflexe do současnosti!" (Pozn.
celý projev Karla Holomka n akonci článku…)

V Hodoníně u Kunštátu má vzniknout památník a vzdělávací centrum, které bude
příštím generacím připomínat romský holokaust. Na projektu by se měli podílet i
mladí tvůrci a studenti architektury. Vyzval je k tomu ministr školství Josef
Dobeš (VV). Podle něj je třeba projekt přepracovat, aby nestál původně
zamýšlených 70 milionů korun, ale jen asi 40 milionů korun. Zbylé peníze mají
jít na provoz areálu, řekl dnes Dobeš novinářům v Černovicích na Blanensku.
Peníze na tento rozsahem menší projekt už vláda schválila.

Podle Dobeše vznikla komise, která bude návrhy mladých architektů posuzovat.
Jsou v ní zastoupeni například Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě a
někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Podle Dobeše se s ostatními
projekty utká i ten původní. Ekonomové však podle něj mají pochybnost o tom, zda
by 70 milionů korun vystačilo na jeho uskutečnění i provoz v dalších letech.

Projekty chce vyhodnotit letos. Stavební práce na novém centru romského
holokaustu mají začít na jaře 2012, hotovo by mělo být půl roku nato. Příští rok
chce Dobeš centrum otevřít. Mělo by být určeno především pro středoškolské a
vysokoškolské studenty, ministr si představuje, že tam na téma romského
holokaustu budou bádat a sbírat materiál pro diplomové práce.

Romové si své válečné oběti dřív každý rok připomínali přímo v areálu
bývalého sběrného tábora v Hodoníně u Kunštátu. Letos tam však už začaly první
práce včetně odstraňování chatek pozdějšího rekreačního areálu, a proto poprvé v
historii konání pietního shromáždění proběhla mše svatá v prostorách kostela
Narození Sv. Jana Křtitele v Černovicích, u kterého je pohřbeno prvních 70 obětí
z blízkého hodonínského tábora. Toto místo dodnes připomíná pamětní deska,
kterou vytvořila nevidomá romská výtvarnice Božena Přikrylová.. S narůstajícím
počtem umírajících byli v dalších fázích existence tábora mrtví ukládáni do
masového hrobu v těsné blízkosti samotného tábora v Hodoníně. V místech hrobu,
které dnes nese název Žalov, byl roku 1997 zbudován Muzeem romské kultury
památník. V současné době probíhají na základě žádosti Muzea romské kultury na
Ministerstvu kultury ČR přípravné kroky k prohlášení tohoto místa kulturní
památkou, čímž bude ještě více zvýšen celkový význam této lokality.

Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1300 Romů včetně
starých lidí, žen a dětí. Za rok fungování 207 z nich zemřelo. Ostatní byli
převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Z koncentračních
táborů se po válce vrátilo asi 580 z původních 6000 českých a moravských Romů.