romea - logo
20. listopadu 2018 (úterý)
svátek má Nikola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kdybychom EU neměli, museli bychom si jí vymyslet

Praha, 25.3.2008 12:25, (RV/ROMEA)

V letošním roce slavíme velice významné výročí. Je to padesát let co byla podepsána Římská smlouva, která dala v roce 1958 základ pro dnešní Evropskou Unii. Ačkoliv se původně jednalo především o hospodářskou integraci, EU se vyvinula v projekt zajišťující občanům též vysokou úroveň sociální ochrany. Aspoň to se dočteme na stránkách, které byli právě kvůli tomuto výročí zřízeny http://europa.eu/50. My jsme se zeptali pana Jiřího Pehe, na jeho názory na Evropskou unii, na to co EU může přinést menšinám v ní žijícím, a na celkový pohled na budoucnost Evropské Unie.

Je to politický analytik a autor několika knih o politice i beletrie. Napsal stovky článků a analytických studií o vývoji ve východní Evropě pro americké, české a německé deníky a vědecké časopisy. Je pravidelným komentátorem politického dění v ČR i v zahraničí. V roce 2002 vydal v nakladatelství Academia knihu Vytunelovaná demokracie. Je spoluautorem a editorem knihy The Prague Spring A Mixed Legacy. Přispěl kapitolami a esejemi do mnohých dalších knih. V roce 2006 vydal román Na okraji zmizelého. V současné době je ředitelem New York University v Praze, kde též přednáší. Vede zároveň Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university. Přednáší také na Fakultě sociálních věd University Karlovy. Od září 1997 do května 1999 byl ředitelem Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Působí jako člen programového výboru a správní rady Nadace Forum 2000, která organizuje pravidelné mezinárodní konference pod Havlovou záštitou. Několik let byl členem dozorčí rady CEELI--amerického vzdělávacího programu pro východoevropské právníky. Od roku 2005 je členem správní rady organizace Open Society Fund. Od roku 2004 je členem výboru diskusního klubu Osma. Od roku 1995 do roku 1997 byl ředitelem Výzkumu a analýzy v Open Media Research Institute v Praze. Mezi lety 1988 až 1995 pracoval nejdříve jako analytik a později jako ředitel Středoevropských výzkumů v Radio Free Europe/Radio Liberty (Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda) v Německu, v Mnichově. V roce 1994 byl ředitelem Výzkumu a analýzy obou stanic. Od roku 1985 do roku 1988 byl ředitelem Východoevropských studií ve Freedom House v New Yorku. Studoval právo a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze. Na Právnické fakultě UK získal titul JUDr. V roce 1981 emigroval a usídlil se ve Spojených státech amerických, kde v roce 1985 ukončil studia na Škole mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Které státy podepsaly Římskou smlouvu, co to pro ně znamenalo a jaké výhody z ní tenkrát plynuly?
Jako Římské smlouvy se označují dvě smlouvy, které byly podepsány v Římě25. března 1957. Byla to smlouva zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a smlouva zakládající Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom Signatářskými státy v roce 1957 byly Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko.) Římské smlouvy byly základem pozdější evropské integrace, vedoucí k vytvoření nejprve Evropského společenství a pak i Evropské unie. Před podepsáním Římských smluv existovalo pouze Evropské společenství uhlí a oceli, založené v roce 1952, které se pro další integraci ukázalo být nedostatečné.

Mohl byste srovnat ideu, která stála u vzniku Římské smlouvy s tou, která figurovala při podepsání smlouvy o Evropské unii? V čem se lišily?
Základní idea byla podobná—více integrace. Ale zatímco Římské smlouvy se stále ještě soustředily převážně na ekonomickou integraci, Maastrichtská smlouva zakládající Evropskou unii, která vstoupila v platnost v listopadu 1993, rozšířila integraci na aspekty politické, bezpečnostní a měnové.

Změnilo se něco, popřípadě co, pro národnostní menšiny žijící v České republice, po vstupu naší republiky do Evropské unie?
Především se změnilo to, že Česká republika se i ve vztahu k menšinám musí řídit různými směrnicemi EU a bude muset přijmout antidiskriminační zákon. Změnilo se i to, že menšiny mají větší možnost se uplatnit v rámci celé EU. Národnostní menšiny mají po vstupu do EU lepší ochranu, protože v případě diskriminace se mohou domáhat nápravy nejen u českých, ale i u evropských institucí. Také se jim otevřel mnohem větší prostor pro uplatnění, protože EU nabízí více příležitosti než jednotlivé národní státy.

Mají Romové v Evropské unii stejnou šanci jako ostatní obyvatelé členských zemí? Pokud ano, jaké šance se zde nabízí?
EU je založena na rovnosti všech jejích občanů, tedy i Romů. V teoretické rovině mají tedy Romové naprosto stejná práva jako každý jiný. Problémem je, že tato práva garantují národní státy, které jsou členy EU, a ty se ne vždy vyhnout diskriminačním praktikám. Platí to zejména o nových členských zemích z východní Evropy.

Jak vidíte budoucnost Evropy za padesát let?
Myslím, že se EU stane federací, v níž bude existovat skutečná evropská vláda i parlament. Jednotlivé členské země nebo jejich části (coby evropské regiony) budou hrát roli, kterou dnes hrají spolkové země například v Německu. Myslím, že občané dnešních národních států se budou za padesát let cítit mnohem více jako Evropané. Budeme nejpíš cestovat s jednotnými evropskými pasy namísto pasů národních. Budeme ale také platit evropské daně, protože měnová unie bude eventuálně doprovozena i unií fiskální. Pro EU bude mnohem lepší zajistit si financování rozpočtu přímo výběrem "federálních" daní, než platbami jednotlivých národních států, jako je tomu dnes.

Myslíte si, že Česká republika dodržuje veškerá ustanovení týkající se lidských práv a rovnosti příležitostí? Jak se díváte na absenci antidiskriminačního zákona v ČR?
Česká republika má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude schopna tvrdit, že dodržuje všechna lidská práva, zejména ta, která se týkají etnických menšin. Absence antidiskrimnačního zákona je ostuda. Nakonec jej bude Česká republika stejně muset přijmout.

Je podle Vás Česká republika důsledná v potírání porušování těchto práv? A jak v případech, kdy dojde k porušení lidských práv, postupuje Evropská Unie?
Vezmeme-li v úvahu rostoucí počet žalob na Českou republiku u evropských soudních institucí, je zřejmé, že Česká republika zatím úplně důsledná není. Evropská unie má škálu možností, jak postupovat při opakovaném porušování svých směrnic členskými státy—od napomenutí až po pokuty. I evropské soudy mohou uložit té které zemi finanční sankce v podobě náhrad za nedodržování určitých lidských práv nebo průtahy v soudním řízení.

ČR bude v roce 2009 v čele předsednictva EU, co to pro naši zemi znamená? Vyplývají z toho nějaké změny, výhody či povinnosti, které pocítí řadoví občané?
Naše země se především zviditelní a bude také do určité míry určovat agendu EU. Je to velký organizační úkol, který je spojen s pořádáním setkání, summitů a pracovních jednání. Řadoví občané pocítí české předsednictví spíše v rovině určitých omezení v době konání evropských setkání v Praze.

Znamená předsednictví ČR v roce 2009 i další výhody mimo zviditelnění se?
Předsednictví především umožňuje předsednické zemi, aby nastolovala takovou agendu, která je výhodná pro ní. Například Česká republika, která má velmi otevřenou ekonomiku, má zájem na "Evropě bez bariér". Bude tedy prosazovat další zprůchodnění pohybu lidí, pracovních sil, služeb i kapitálu.

Je v současné době zapotřebí instituce jako je EU? Pokud ano tak proč?
Kdybychom EU neměli, museli bychom si jí vymyslet. Je to historicky zatím nejúčinější instituce, která stabilizovala evropský kontitent tím, že učinila evropské země na sobě vzájemně závislé. EU je zapotřebí také proto, že malé evropské státy mají samy o sobě jen malou šanci upět v ekonomické soutěži s vynořujícími se ekonomickými giganty, jako jsou Čína, Indie nebo Brazílie.

Využívají národnostní menšiny v EU dostatečně svoje možnosti?
Myslím, že by menšiny mohly být efektivnější. Evropská legislativa je na jejich straně. Problém je, že menšiny jsou obvykle handicapovány nedostatkem lidí znalých evropského práva. V dlouhodobé perspektivě ale se bude situace menšin v tomto ohledu zlepšovat--i s pomocí občanské společnosti, například různých právních poraden, apod.

Neznamená to pouze další náklady, placené z kapes daňových poplatníků?
To se nikdy nedá přesně vyčíslit. Předsednictví je drahé, ale větší viditelnost země může přinést například nové investice, které mohou v podobě přílivu kapitálu i nárůstu pracovních příležitostí náklady více než pokrýt.

A poslední otázka – Vaše pro a proti k Evropské ústavě. Jaká je podle Vás šance pro její ratifikaci Českou republikou?
Lisabonská smlouva, která nahradila evropskou ústavu poté, co ta byla odmítnuta ve Francii a Nizozemsku, není ústavou v pravém slova smyslu, protože ačkoliv zachovává většinu základních reforem vtělených do původní ústavy, není v ní obsažena ústavní symbolika. Dle mého soudu je to potřebný dokument zejména proto, že zpružňuje rozhodovací proces v EU. Bez toho by nebylo možní další rozšíření, a EU by mohla mít problémy s přijímáním nových rozhodnutí i při současném počtu členů. Smlouva je důležitá i proto, že přivádí politickou integraci více do souladu s již dosaženou úrovní ekonomické integrace.

Nedokáži si představit, že by Česká republika smlouvu odmítla. Dostala by se tak na vedlejší kolej evropské integrace.

Přečteno: 2945x

Kam dál:

Štítky:  

RV 03/2008, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz)

Extremisté z DSSS se chystají do Litvínova, chtějí si připomenout jejich pokus o pogrom na janovské Romy

15.11.2018 13:28
Jako vzpomínku na Den národní jednoty chystá v Janově Dělnická strana sociální spravedlnosti na sobotu 17. listopadu manifestaci. Chce si tak připomenout nepokoje, které zde proběhly před deseti lety. Akce je podle mosteckého deníku.cz již nahlášena.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo