romea - logo
19. června 2013 (středa)
svátek má Leoš
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Když miluješ, není co řešit

Praha, 10.6.2010 17:29, (RV)

Dnes už to není nic neobvyklého. Alespoň ve velkých městech určitě. Snědý arabský klučina drží za ruku modrookou zrzku, Afroameričanka s copánky se u tramvajové zastávky objímá s blonďákem. I během prvního máje (lásky to času) to na Petříně začíná vypadat poněkud pestřeji. Láska stírá kulturní rozdíly, překonává stereotypy a sbližuje lidi, kteří by se možná nikdy nepotkali. Jak ale na „exotické“ partnery pohlížejí přátelé, rodina, blízcí?

S otevřením hranic, vstupem do Evropské unie a možností cestování za studiem či za prací i v dříve národnostně homogenním Česku přibývá párů národnostně a etnicky smíšených. Podle letošních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije legálně v tuzemsku téměř půl milionů cizinců. Nejčastěji jsou to Ukrajinci, následují Slováci a Vietnamci. Ve skutečnosti však číslo bude ještě mnohem vyšší – nelegální přistěhovalci ani lidé, již obdrželi české občanství, totiž samozřejmě zahrnuti nejsou. Ukrajinská i vietnamská komunita jsou víceméně (minimálně v první vlně) velice uzavřené, jejich život je často podřízen práci a vydělávání peněz pro rodinu stále zůstávající v rodné zemi. U Slováků, s nimiž jsme ještě před necelými osmnácti lety tvořili jeden stát, se zase nedá mluvit o zásadních kulturních rozdílech či jazykové bariéře. S kým tedy mladí Češi chodí? Se studenty přijíždějícími přes nejrůznější stipendijní programy – jen díky nejznámějšímu evropskému programu Erasmus dorazí ročně kolem čtyř tisíc mladých mužů a žen. Další možností jsou pak azylanti nebo jejich potomci či cizinci mimo výše jmenované skupiny. A tady už je situace mnohem zajímavější pro všechny zúčastněné.

***

Zdeňkovi a Marině je čtyřiadvacet, oba studují vysokou školu. Na gymnáziu spolu chodili do stejné třídy. Každý se ale kamarádil s jinou partou lidí. Zdeněk prý ani nevěděl, že Marina je původem z Arménie. Na konci prvního ročníku se ale dali dohromady. „Devatenáctého června oslavíme osmileté výročí,“ říká s hrdostí mladá studentka s krásnými zrzavými vlasy, která žije v Česku už dvanáct let.

* Téměř celý první ročník na gymnáziu jste o sobě moc nevěděli. Co vás nakonec dalo dohromady?

M: Zaregistrovala jsem, že Zdeněk existuje, ale jinak jsem si ho vůbec nevšímala. Pak jsme se jednou společně se spolužákama v hospodě bavili o Kmotrovi od Maria Puza. Hned nato mi Zdeněk tu knížku přinesl, protože věděl, že si ji chci přečíst. To bylo už ke konci školního roku. Když jsem začala Kmotra číst, se Zdeňkem jsme tak našli společné téma. Věděl, že na mě musí přes knížky.

Z: To je pravda, věděl jsem, že je chytrá. Marina pro mě ale hlavně představovala úplně jiný typ holky, než na které jsem byl zvyklý. Jinak se chovala, byla daleko temperamentnější a živelnější než ostatní, měla specifický způsob oblékání. Imponovalo mi to a později i přitahovalo.

* Co okolí, spolužáci, rodiče? Řešili váš vztah? To, že máte každý jiné kořeny, rozdílné kulturní zázemí?

M: My jsme to ve třídě asi půl roku tajili. To víte, v pubertě začít chodit s někým ze třídy – to je pomalu bráno jako incest. Rodiče Zdeňka ale přijali naprosto otevřeně. Čekali, že si jednou přivedu pravděpodobně českého kluka. Já se s místními Armény stýkám poměrně krátkou dobu. Myslím si, že stejně tak jsem byla přijata i Zdeňkovými rodiči.

Z: Mě Marinini rodiče přijali bezvadně.

* Co se ti líbí na českých klucích nejvíce?

M: Jsou úplným opakem Arménů. Myslím si, že jsou hlavně rozvážní a klidní, to mi vyhovuje ze všeho nejvíc. Muži od nás z Arménie jsou někdy až přespříliš temperamentní a výbušní. I co se týče fyzické přitažlivosti dávám přednost českým mužům.

* Vy sami na sobě spatřujete nějaké kulturní rozdíly?

Z: Určitě. Marina vyrůstala úplně v jiných pohádkách, jiných večerníčcích, v jiné hudbě. To se nepochybně v tom soužití nějak promítne. O to to ale bylo a stále je zajímavější. Pořád máme jeden na druhém co poznávat.

M: My jsme to na sobě začali poznávat později. V šestnácti, kdy jsme spolu začali chodit, se prostě zamilujete a neřešíte kulturní rozdíly. To přišlo až tak kolem dvacátých narozenin. S těmi odlišnostmi se setkáváme poměrně denně. Například když se opije Zdeněk, je klidný, hodný, až lísavý. Opijí-li se ale naši Arméni, to je třeba připravit se na vše možné i nemožné.

Tomáš Bystrý
Přečteno: 1983x

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Rozhovory, RV 05/2010



reklama

HLAVNÍ ZPRÁVY

--ilustrační foto--

František Kostlán: Jak se vyrábí nenávist aneb Romové během povodní ve Vaňově

Praha, 18.6.2013 17:00, (ROMEA)
Podněcování k nenávisti namířené proti Romům za pomoci „vhodně“ podaných polopravd, lží a dezinformací se bohužel stalo běžným koloritem české mediální scény. Již se v tom nevyžívají jen neonacisté a další extremisté, ale v čím dál větším počtu i běžní občané, včetně některých „novinářů“.
 celý článek

Ilustrační foto: Romea.cz

ROMEA a Slovo 21: Pomáháme pražským Romům najít uplatnění na trhu práce

ČR, 20.5.2013 9:53, (Romano voďi)
Občanská sdružení ROMEA a Slovo 21 dostaly na přelomu letošního roku od Evropského sociálního fondu zelenou pro pokračování realizace projektu „Podpora zaměstnávání Romů v Praze (2013 – 2014)“. Nezaměstnaní Romové z Prahy tak mají další šanci sehnat vhodné pracovní místo díky rekvalifikačním kurzům, podporovanému zaměstnávání nebo třeba internetové burze práce.
 celý článek

--ilustrační foto--

Fotoreportáž: V Ostravě se sešli lidé z ghett a občanských sdružení. Promítaly se dokumenty, diskutovalo se. Na večerním koncertu rapovali Romové z Krupky

Ostrava, 17.6.2013 16:22, (ROMEA)
V Ostravě proběhla přes víkend zajímavá akce - promítání filmových dokumentů natočených Romy, panelová i další diskuse a benefiční koncert jehož výtěžek směřuje lidem bez bydlení. Organizátory akce byli Ondřej Marek z ostravského ProAltu, Ivanka Mariposa Čonková a Imrich Horvát ze sdružení Otrokem rasy. Promítání a diskuse probíhaly v klubu Stará aréna, koncert v Klubu Plán B. Účastníky byli jednak místní Romové, většinou ze sociálně vyloučených lokalit, jednak aktivisté z Ostravy, Prahy či Krupky na Teplicku. Celé to fotografovala Daniela Kantorová, aktiviskta z amerického Oaklandu, jejíž fotografie v této fotoreportáži můžete vidět.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění skrýt nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Ty pak budou viditelné jen pro vás a vaše přátele na Facebooku. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři zablokovat zobrazování vašich příspěvků v diskusích na Romea.cz ostatním uživatelům.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 4/2013

..
romea - logo