romea - logo
28. února 2021 (neděle)
svátek má Lumír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Klára Laurenčíková: Váhání se změnami ve vzdělávání znevýhodněných dětí je neetické i neekonomické

Praha, 10.11.2010 10:51, (ROMEA)

Klára Laurenčíková donedávna na ministerstvu školství prosazovala zásadní změny, které měly krom jiného napomoci začleňování sociálně a zdravotně znevýhodněných žáků do tříd v běžných základních školách. V této instituci napřed působila jako náměstkyně ministryně. Z této pozice byla v březnu tohoto roku odvolána ve chvíli, kdy z rozhodnutí ministryně Miroslavy Kopicové došlo ke zrušení skupiny sociálních programů ve školství. Poté v téže práci pokračovala jako ředitelka sekce speciálního vzdělávání a v červnu nastoupila na mateřskou dovolenou. Poté přijala nabídku nového ministra Josefa Dobeše na pozici externí poradkyně. Koncepci, kterou prosazovala, však ministr Dobeš de facto pozastavil. 

Z ministerstva školství odešel Viktor Hartoš, který měl realizovat novou koncepci speciálního školství. Zdůvodnil to tím, že mu to podmínky na ministerstvu neumožňovaly. Odešla jste ze stejných důvodů?

Po pár týdnech jsem bohužel naznala, že směr kterým se ministerstvo vydává, nesleduje cestu, kterou jsme se snažili předchozí roky nastavit. Zásadním důvodem mého rozhodnutí vyvázat se z angažmá poradkyně ministra bylo pak razantní personální oslabení věcně příslušného odboru (dříve skupiny / sekce) ministerstva. Zároveň s tímto snižováním významu práce, kterou jsme se zabývali, docházelo i k omezení šancí a možností vybojovat pro tuto agendu v rámci úřadu prostor a pozornost. Mám na mysli především speciální školství, prevenci rizikového chování a tématiku ústavní výchovy.
Realizace konkrétních kroků naší koncepce je tak nyní do jisté míry pozastavena, protože kompetentní pracovníci, kteří se na ní podíleli, byli buď odejiti, nebo nemají v tuto chvíli adekvátní podmínky pro svou práci.

Nedal se takový nebo podobný vývoj předpokládat? Nebylo tedy to, že jste se odhodlala k přijetí místa externí poradkyně naivní?

Na ministerstvu jsem zůstala neboť jsem považovala za důležité se alespoň pokusit vysvětlit novému vedení smysl agend, které jsme měli v gesci a získat podporu pro možnost pokračování v započatých úkolech. Jako poradkyně ministra jsem chtěla zajistit pokračování připravených podpory reforem.

Vaši koncepci jste měli hotovou před příchodem Viktora Hartoše. A i podle něj ji stačilo jen realizovat.

Ministr Dobeš chtěl po panu Hartošovi koncepci speciálního školství, což je dost obecné zadání. Pan Hartoš se velmi rychle po svém nástupu zorientoval v tom, že potřebné věci, které se týkají speciálního i běžného školství, jsou připravené dobře. A že koncepční materiály, které již schválila předešlá vláda, čekají jenom na rozhodnutí ministra Dobeše, zda budou realizovány. Jednalo se zejména o Národní akční plán inkluzivního vzdělávání, Akční plán včasné péče a o novely vyhlášek, které upravuji vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a činnost školských poradenských zařízení (PPP/SPC). Novely vyhlášek jsme připravili již v březnu tohoto roku, schválila je porada vedení ministerstva v čele s ministryní. Potom došlo ke standardnímu procesu schvalování včetně vypořádání připomínkového řízení.

Ministr Dobeš však tvrdí, že nechce uvést vaši koncepci do chodu, protože jste nevzali dostatečně v potaz všechny připomínky.

Jsou tam samozřejmě některé nové prvky, které mohou být vnímány kontroverzně, nebo na ně nemusejí všichni aktéři v zaběhaném systému reagovat s plnou spokojeností. Domnívám se však, že je nutné přijmout odpovědnost a vážně se zabývat tím, zda je současná praxe s ohledem na potřeby dětí vyhovující, či nikoli. Je nezbytně nutné odstranit všechny systémové prvky, které zakonzervovávají stávající bariéry, či dokonce umožňují diskriminační přístup. Ze strany veřejného ochránce práv i z České školní inspekce zaznívá, že současná legislativa, konkrétně zmíněné vyhlášky v současné podobě (před novelizací) tyto diskriminační prvky přímo obsahují.
Pan ministr Dobeš při revidování způsobu vypořádání připomínek k novelám vyhlášek naznal, že vypořádání nebylo dosaženo k plné spokojenosti všech zástupců připomínkových míst. My jsme však přesvědčeni o tom, že za současné situace byl konsenzus dosažen v maximální možné míře a že je potřeba již dále nečekat a pokračovat v nastavených krocích.

Co především bylo třeba podle vás změnit systémově?

Nutná je změna stávajícího systému normativního financování, tak aby zvýšený finanční normativ byl provázán s konkrétní popsanou podporou. Peníze, které znevýhodněný žák potřebuje by tak měly být lépe dosažitelné. Potřebujeme dále, aby poradenská zařízení v budoucnu jasně popisovala, jaký typ podpory konkrétní žák potřebuje a aby pedagogové byli již na fakultách připravováni na individuální přístup ke každému žákovi a práci se školním klimatem. S přípravou na školu je potřeba začít, co nejdříve. A propojovat pedagogickou intervenci s intervencí sociální.

Mohla byste být ohledně služeb pro znevýhodněné žáky konkrétnější?

Jde hlavně o služby asistentů pedagoga, školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Klíčová je již zmiňovaná předškolní příprava a individuální přístup se zajištěním potřebných podpůrných opatření na všech úrovních vzdělávací soustavy. Velmi dobré výsledky přináší pedagogická služba, která jde za dítětem přímo domů. Funkční je také mezioborový model spolupráce.

Jak vaše koncepce přistupuje k dalšímu působení praktických škol ve vzdělávání dětí, které nejsou mentálně postižené?

Navrhli jsme zrušit tu část vyhlášky která praktickým školám umožňuje, aby vzdělávaly až 25 procent dětí bez reálného mentálního handicapu. Po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, šetření České školní inspekce a konzultace s úřadem veřejného ochránce práv jsme nepovažovali stávající úpravu za nadále udržitelnou.
Rádi bychom transformovali celou soustavu základních škol – hlavního vzdělávacího proudu i základních škol praktických. Nemělo by jít o zásadní redukci jejich počtu, cestu vidíme spíše ve změně způsobu jejich fungování a ukotvení v systému.
Podle našeho návrhu by sice některé z těchto dětí mohly být fyzicky vyučovány v základních školách praktických, ale nesměly by mít redukované učivo a nesměly by být vzdělávány podle rámcového programu pro děti s lehkým mentálním postižením.

Hovořila jste o tom, že by se finance měly rozvrstvit jiným způsobem, více by se mělo dávat na služby spojené s konkrétními potřebami znevýhodněného žáka. Vyžádaly by si vámi navržené změny i více peněz než dosud? Pokud ano, třeba právě to mohlo ministra Dobeše od spuštění vašeho návrhu odradit. „Šetřící“ mánie současné vlády se týká i ministerstva školství.

Nemusí jít o nějako dramatické navýšení finančních prostředků, spíše jde o jejich přestrukturování. Přenastavení současných toků peněz by měly řešit expertní týmy v rámci Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání.
Jde o to, aby si ministerstvo nastavilo priority a mohlo tak potřebnou částku z rozpočtu vyčlenit. Další váhání v realizaci připravených systémových změn není z mého pohledu pouze neetické, ale z dlouhodobého hlediska také neekonomické.

Váš názor nedávno podpořila i studie Světové banky, která tvrdí, že Česká republika by při splnění určitých předpokladů získala nazpět až třikrát větší částku než činí prostředky potřebné na překonání rozdílů ve vzdělání. Peníze vložené do vzdělávání Romů by se tedy do státního rozpočtu nejen vrátily, ale stát by na tom i vydělal.

Přesně tak. Myslím si, že je nutné zdůrazňovat také tento aspekt, aby i současná vláda pochopila, že transformace stávajícího systému je potřebná a smysluplná z vícero hledisek .

Mohla by vaše koncepce napomoci i odstranění segregace na běžných základních školách? Setkal jsem se v terénu víckrát s tím, že v běžných základních školách jsou třídy, v nichž je okolo devadesáti procent romských žáků. A podle rodičů, s nimiž jsem hovořil, vyučují jejich děti v podstatě stejným způsobem jako na praktických školách.

Metody, kterými se vyučuje v základních školách praktických, včetně využívání služeb asistentů pedagogů, menšího počtu žáků ve třídách apod., mohou využívat i školy běžné. Metody pedagogické práce přenositelné jsou. Ve spolupráci se zřizovateli škol a školských poradenských zařízení však k jejich aplikaci musíme přenastavit současné podmínky.
Chceme podporovat rozvoj inkluzivního vzdělávání, ve spolupráci s ostatními rezorty nahlížet na současné problémy v celém komplexu příčin a hledat společná řešení. Nabízet rodičům skutečnou volbu v rozhodování o vzdělávací dráze jejich dítěte.

Vysoký počet žáků ve třídách ovšem pedagogům v individuálnímu přístupu k žákům brání.

Určitě ano. Věřím, že cesta vede skrze navržené provázání financí s konkrétním stupněm podpory. Tímto způsobem by i běžné školy měly v budoucnu dosáhnout na vyšší finanční prostředky k vytváření adekvátních podmínek pro vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření.

 

Jaké konkrétní úpravy měly novely vyhlášek přinést:

  • Jsou zaváděna tzv. vyrovnávací opatření zaměřená na prevenci či minimalizaci školního neúspěchu zejména žáků se sociálním a zdravotním znevýhodněním. Tato opatření bude na základě posouzení potřeb žáka stanovovat primárně škola (dokáže většinou rychleji reagovat na potřeby žáka a má o něm více informací než školské poradenské zařízení). MŠMT připravuje ve spolupráci s odborníky z praxe a z akademické obce katalog vyrovnávacích opatření, který bude detailně popisovat možnosti podpory určené jednotlivým skupinám žáků se zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním (např. žákům s nižšími stupni specifických poruch učení, žákům ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, žákům cizincům apod.). Katalog bude také blíže definovat jednotlivé cílové skupiny žáků se zdravotním a sociálním znevýhodněním, kterým je tato forma podpory zejména určena. MŠMT se tímto krokem snaží poskytnout školám potřebnou metodickou podporu při prevenci školního neúspěchu žáků se sociálním a zdravotním znevýhodněním. Řada opatření však bude dobře využitelná i u žáků bez speciálních vzdělávacích potřeb s problémy při vzdělávání.
  • zdůrazňuje se individuální integrace jako preferovaná forma vzdělávání všech žáků se zdravotním postižením. Nadále však zůstávají platné všechny formy vzdělávání dětí se zdravotním postižením (ve speciální škole i speciální třídě).
  • oproti stávající právní úpravě je též uvedeno ustanovení znemožňující vzdělávání žáků bez mentálního postižení podle vzdělávacích programů upravených pro žáky mentálním postižením. Byly stanoveny jednoznačné podmínky pro vzdělávání žáků bez mentálního postižení ve školách zřízených pro žáky s mentálním postižením
  • zahrnuta je i změna v označování škol názvy (již nebude užíván název základní škola praktická, jehož užívání bylo v rozporu se školským zákonem)
  • rozšiřuje se činnost asistenta pedagoga při poskytování nezbytné pomoci žákům se zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu v průběhu vzdělávání a při akcích pořádaných školou. Jde o úkony, které řada žáků se zdravotním postižením nezbytně potřebuje proto, aby jim byl umožněn přístup ke vzdělávání a k jejichž výkonu by bylo neúčelné povolávat další osobu (rodiče, osobního asistenta).
  • nově jsou ustavena pravidla pro zařazování žáků se zdravotním postižením do vzdělávání – informovaný souhlas jako nutný předpoklad zařazení do některé z forem speciálního vzdělávání a vzdělávacích programů upravených pro žáky se zdravotním postižením. Formuláře informovaného souhlasu se zařazením žáka do vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením a do základní školy speciální jsou uvedeny v přílohách vyhlášky.
  • nově se stanovuje povinnost školského poradenského zařízení pravidelně přezkoumávat speciální vzdělávací potřeby žáka a realizovaná podpůrná opatření a též důvody pro zařazení žáka do některé z forem speciálního vzdělávání.
  • snižuje se frekvence kontrol individuálních vzdělávacích plánů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na nejméně jedenkrát za rok.
  • nově je upraveno zařazování žáků do škol pro diagnostické účely. Zkracuje se doba zařazení žáka pro diagnostické účely na 1 až 3 měsíce ve formách vzdělávání, které nejsou individuální integrací. Nově je stanovena povinnost školského poradenského zařízení navrhovat a zejména vyhodnocovat diagnostické zařazení žáka.
  • nově je upraveno zařazování do vzdělávání u žáků s postavením azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany. Tito žáci budou nadále zařazováni do vzdělávání na základě doporučení školského poradenského zařízení při Zařízení pro děti-cizince. Cílem této úpravy je zkvalitnění poradenské péče o tuto cílovou skupinu žáků.
  • v příloze jsou nově uvedeny standardní činnosti asistenta pedagoga


Nová vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních přináší následující zásadní změny:

  • jsou zaváděny časové lhůty pro:
    a) zahájení služby (nejvýše 3 měsíce od podání žádosti)
    b) vydání zprávy z vyšetření (30 dnů od ukončení poskytování služby)
  • blíže jsou specifikovány náležitosti zprávy z vyšetření
  • vyhláška nově ukládá školským poradenským zařízením informovat o:
    a) právech a povinnostech vyplývajících z poskytování služby
    b) v případě, že bylo žákovi doporučeno vzdělávání ve vzdělávacím programu upraveném pro žáky se zdravotním postižením, také o rozdílech ve vzdělávání a možných důsledcích pro pracovní a společenské uplatnění. Tato informace je velmi významná zejména v souvislosti s doporučením vzdělávání žáka podle vzdělávacích programů upravených pro žáky s mentálním postižením.
  • pracovníkům pedagogicko-psychologických poraden je umožněno provedení šetření v domácím prostředí dítěte (ve spolupráci s OSPOD) zejména v případech, kdy není možné získat informace nezbytné pro provedení diagnostiky ve škole či v poradenském zařízení. Dosud pracovníci pedagogicko-psychologických poraden mohli provádět diagnostiku pouze na pracovišti nebo školách.
  • byly upraveny také přílohy vyhlášky, zejména příloha standardní činnosti školního speciálního pedagoga a standardní činnosti speciálněpedagogických center.

KAM DÁL?
Ministra Dobeše romské děti nezajímají, Radu Evropy ano
Moree: Integrace nás vyjde levněji, když nebudeme integrovat zaplatíme víc
Němý Dobeš
Hartoš, který měl řešit útlak Romů na školách, končí

 

 

Přečteno: 1805x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo