Klaus: Genocida evropských Židů nesmí být zapomenuta
Vyhlazování evropských Židů nacistickým režimem nesmí být podle prezidenta Václava Klause zapomenuto a musí zůstat věčným mementem. Prezident to dnes uvedl v Senátu na shromáždění ke Dni památky obětí holokaustu.
Zločiny proti lidskosti na židovském obyvatelstvu je podle Klause nyní třeba připomínat možná více než před desetiletími, a to kvůli pokusům minulost přepisovat a její takto vytvořený falešný obraz politicky zneužívat.
“Neděláme to pouze pro historickou pietu, děláme to pro naši budoucnost. Děláme to proto, aby se podobné obludné zločiny proti lidskosti již nikdy nemohly opakovat,” uvedl prezident.
“Genocida evropských Židů nesmí být zapomenuta. Musí zůstat věčným mementem. Mementem, které nám bude připomínat zlo, které jsou schopni lidé vůči sobě navzájem páchat. Mementem, které bude posilovat naše přesvědčení o zásadním významu lidské svobody, neboť ta je jedinou zárukou, že se podobné tragické události už nikdy nebudou opakovat,” řekl Klaus.
Holokaust je podle prezidenta v češtině poněkud nesrozumitelné mezinárodní slovo, kterým si ale i Češi zvykli označovat “snad nejstrašnější a nejhanebnější zločin lidských dějin”. “Ale já mám obavu, aby nám toto jedno cizí slovo spíše nekomplikovalo možnost dostatečně si uvědomit a procítit celou hrůznost toho, co se tehdy stalo, celou hrůznost vyhlazování evropských Židů německým nacistickým režimem,” poznamenal prezident.
Moderní doba a její problémy podle Klause novým generacím vzdalují historickou zkušenost z holokaustu. “Máme zkušenost s pokusy minulost přepisovat, zaměňovat viníky a oběti, symetrizovat jejich utrpení a takto vytvořený falešný obraz minulosti politicky zneužívat. Proto má právě dnes, možná ještě více než před pár desetiletími, takový význam památku obětí holokaustu připomínat,” řekl. Ocenil, že to nedělají jen židovské organizace.
Den památky obětí holokaustu připadá na 27. leden, kdy byl na sklonku války osvobozen osvětimský tábor. V ČR, stejně jako ve většině států EU a dalších zemích, je připomínán od roku 2004. “Připomíná nám, že malá zla zákonitě plodí velká zla, a proto se každé zlo musí potírat hned od počátku. Připomíná nám, že kořeny extremismu netkví v žádné konkrétní ideologii, v žádném konkrétním náboženství, v žádném konkrétním národním společenství,” uvedl dnes premiér Mirek Topolánek (ODS) v písemném prohlášení, které má ČTK k dispozici.
Bývalý osvětimský vězeň Toman Brod na dnešním shromáždění v Senátu mimo jiné řekl, že slušní lidé musí se zlem bojovat, i když nemají naději v tomto boji v dohledné době zvítězit, zvítězí-li vůbec někdy. “Snad hlavním, čím mohou i všichni bezbranní našeho společenství, všichni bezmocní přispět tomuto zdánlivě marnému, avšak nutnému úsilí, je pevné jejich předsevzetí, že vždy a všude zůstanou slušnými lidmi,” míní.
Akce v Senátu se zúčastnili například i předseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS), předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a další hosté. Sobotka prohlásil, že nezbývá, než dnes a denně burcovat všechny slušné lidi k odporu proti zlu a demagogii. Varoval před podceňováním “nových temných rizik”. “Nesmíme dovolit, aby se nám Evropanům taková trestuhodná pasivita vymstila jako v 30. letech,” dodal.
Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě, uvedl, že v holokaustu se osudy Židů a Romů protnuly. “Toto společné protnutí ukazuje něco, co nemůže být nikdy zapomenuto – obrovskou zrůdnost rasistických teorií a jejich reálného naplnění,” řekl. Posteskl si nad “nevyřešenými případy dvou koncentračních sběrných táborů pro Romy za druhé světové války”, a to Letů u Písku a Hodonínu u Kunštátu, které se nacházejí v “dehonestujícím prostředí”. Na místě tábora v Letech je vepřín.
Dnešní shromáždění v horní komoře se odehrálo dva měsíce, respektive několik dnů poté, co se neonacisté neúspěšně pokusili nejprve v listopadu v Praze a pak v lednu v Plzni uspořádat demonstraci. V hlavním městě se extremisté chtěli sejít v den výročí pogromu známého jako Křišťálová noc, v Plzni se měla jejich akce konat v den výročí prvního transportu plzeňských Židů. Jejich plány vzbudily v obou případech odpor politických špiček i veřejnosti.
