romea - logo
6. dubna 2020 (pondělí)
svátek má Vendula
Loading
rozšířené vyhledávaní

Klaus v Terezíně: Nelze relativizovat nacistickou genocidu Židů a nacistické plány na vyhlazení českého národa

Terezín, 16.5.2011 11:11, (ROMEA)
Terezínský hřbitov (FOTO: www.pamatnik-terezin.cz)

Památku obětí nacistické perzekuce za druhé světové války si lidé připomněli na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku. Prezident Václav Klaus, který se terezínské tryzny zúčastnil, zdůraznil, že i 66 let po skončení války je třeba si připomínat její hrůzy. Odsoudil i zločiny, kterých se po válce dopouštěli Češi na Němcích či Romech, dodal však, že kvůli tomu nelze přehlížet souvislosti, skutečnou příčinu války i násilí po ní.

Václav Klaus kritizoval snahy relativizovat nacistickou genocidu Židů a nacistické plány na vyhlazení českého národa. "Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí," dodal s tím, že tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, ale nesmí zakrývat širší souvislosti.

"Nesmíme připustit, aby individuální, nikoliv státem organizované a chladně projektované zločiny, které se za války a v poválečném období také staly, v myslích generací, které toto období nezažily, vymazaly porozumění příčinám a následkům tehdejších dějin," řekl dále. Takové pokusy by podle něj měly veřejnost zneklidňovat více než "bojůvky" neonacistů, kteří, jak uvedl, velkou sílu v Česku ani v okolí nezískají.

Klaus, předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, místopředsedkyně Senátu Alena Palečková a zástupci dalších státních institucí a úřadů položili na Národním hřbitově věnce a květiny. Tryzny se zúčastnili i zástupci mnoha velvyslanectví a organizací, sledovalo ji několik stovek lidí, kteří po jejím skončení mohli využít prohlídky prostor Památníku zdarma.

Terezínská tryzna je pravidelné setkání k uctění památky lidí, kteří trpěli v represivních zařízeních v době nacistické okupace - v terezínském ghettu, policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti a v koncentračním táboře v Litoměřicích. Koná se každoročně už od konce druhé světové války.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm. Památník Terezín patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku.

Z projevu prezidenta republiky Václava Klause během terezínské tryzny:

Někomu se může zdát, že hovořit dnes, 66 let po skončení druhé světové války, o hrůzách, které se v jejím průběhu i bezprostředně po ní udály, v celé jejich příčinné souvislosti a složitosti, už je zbytečné. Já mezi ty, kterým se to zdá zbytečné, nepatřím. Jsem zneklidněn z toho, že – s odstupem pouhých dvou či tří generací – začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit o jednotlivostech vytržených ze souvislostí. Stále více je kladen důraz na to, že i z české strany docházelo po válce k násilí, zločinům a vraždění nevinných, že se i mezi Čechy vyskytli sadisté a zločinci, kteří týrali vězně, Romy či Němce. Ano, nepochybně tomu tak v řadě případů bylo. A mlčet o tom nelze. Tyto individuální zločiny je třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat. Musíme o nich vědět a chceme-li porozumět sami sobě, musíme být schopni porozumět i bolesti jejich obětí.

Musíme však zásadně rozlišovat. Nesmíme připustit, aby individuální, nikoli státem organizované a chladně projektované zločiny, které se za války a v poválečném období také staly, v myslích generací, které toto období nezažily, vymazaly porozumění příčinám a následkům tehdejších dějů. Genocidu židů a nacistické plány na likvidaci českého národa nelze relativizovat. Nelze připustit pokusy o symetrizaci viny agresorů a jejich obětí, nelze zapomínat na to, kdo rasovou a národnostní nenávist rozpoutal, kdo z ní učinil oficiální státní politiku a kdo ji s nevídanou brutalitou fanaticky prováděl až do samotného konce.

Je naší povinností chránit historickou pravdu. Je naší povinností chránit demokracii a humanistické ideály, na nichž naše civilizace stojí. Jen tak můžeme zajistit, aby tragédie, kterou si zde každoročně připomínáme, byla už jen strašnou, smutnou a velmi poučnou historií.

KAM DÁL?
Celý Klausův projev:
Vystoupení prezidenta republiky na Terezínské tryzně

ČTK, ,fk
Přečteno: 1539x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Extremismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo