romea - logo
25. června 2022 (sobota)
svátek má Ivan

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Kocáb se seznámil se sociálním začleňováním ve Francii

Paříž, 18.1.2010 23:06, (ROMEA)

Ministr Kocáb se setkal s Martinem Hirschem, vysokým komisařem vlády pro aktivní solidaritu proti chudobě. Navštívil francouzské Romy a projekty sociálního začleňování v 93. okrese, pařížských čtvrtích Bobigny a Seine-St.-Denis, a v Dijonu. Vysoce odborný program návštěvy ministra připravil velvyslanec ČR pan Pavel Fischer.

S panem Hirschem se shodli, že problematika chudoby se týká celých obcí a komunity. Protože se v této souvislosti v mnoha zemích EU zatím málo mluví o sociálním vyloučení z důvodu příslušnosti k romskému etniku, Hirsch ocenil závěry českého předsednictví v Radě EU týkající se principů proaktivní romské integrace a vytvoření pracovního orgánu Evropské komise, „Evropské romské platformy“ pro tvorbu integračních politik a sdílení příkladů dobré praxe. Tento úspěch by měly následovat grantové výzvy na pomoc chudým a sociálně vyloučeným Romům a oblastem, kde žijí.

Hirschovým současným velkým projektem je tzv. příspěvek aktivní solidarity. Jedná se o přímou finanční pomoc nejchudším zaměstnancům, aby se jim vyplatilo být zaměstnáni, udržet se v sociálním systému a zajistit si důstojné bydlení. Francie se také zabývá tím, aby se děti kočujících a Romů udržely ve školství. Za tímto účelem se zvažuje co nejdelší povinné předškolní vzdělávání doplněné sociální prací a asistencí rodinám. Ministr Kocáb se s panem komisařem shodli, že prostředky na prevenci sociálního vyloučení a boj proti chudobě se v dlouhodobé perspektivě vyplatí, a to nejen účetně (…), obcím, komunitám i státu.

Během své návštěvy severního pařížského předměstí shlédl ministr v doprovodu činitelů místní prefektury v čele s prefektem Nacerem Meddahem osadu pro kočující Romy v Rosny-sous-Bois. Jedná se o investici společnosti ADOMA majoritně ve státním vlastnictví. Firma zbudovala asi padesát domků s parkovišti, kde mohou ti z kočovných Romů, kteří splní určité podmínky, trvale žít. Investice je doplněna sociálními službami a poradenstvím. Financování je zejména ze státních příspěvků pro sociálně vyloučené rodiny, ale většina obyvatel má vlastní výdělek. V oblasti neexistují dluhy a sociálně patologické jevy, jaké známe z ČR.


Sociální bydlení pro Romy v Rosny-sous-Bois

V Bobigny se nalézá také ukázka implementace zákonného ustanovení, které obcím nad 5 tis. obyvatel ukládá zbudovat stanoviště pro kočující Romy s přípojkou na vodu, s elektřinou a dalším vybavením potřebným pro život. Relativně velmi nízký nájem a dohled organizace nad placením výloh vede k velmi uspokojivému výsledku a udržitelnosti projektu i do budoucnosti. Kočující, kteří se v místě usídlili, mají možnost zde parkovat po dobu pět měsíců a pak žádají o prodloužení smlouvy. Mezi povinnosti obyvatel patří bezvadná docházka dětí do školy, složení vratné zálohy 20 EUR a včasné placení nákladů bydlení. Jeden měsíc v roce je objekt zavřený ze sanitárních důvodů. Ne všechny obce nařízení dodržují, ale firma provozující vesničku v La Courneuve má takových zařízení na 150 po celé Francii.

Posledním objektem návštěvy byla vesnička pro Romy z balkánských zemí (village d’insertion) v Saint-Denis. Projekt nízkonákladových, jednopatrových dřevěných domků umožňuje solidní bydlení pro imigranty. Místo je dostupné hromadnou dopravou. Problémem zde je malá nabídka zaměstnání, nad níž si místní obyvatelé stýskají. I zde je důraz kladen na plnění povinností, pravidelnou školní docházku dětí a placení výloh. Součástí projektu je také aktivní pomoc obyvatelům se sháněním zaměstnání a výukou jazyka.

Příklady pomoci prefektury a politického vedení 93. okresu jsou následování hodné, nejsou však komplexním řešením, které by výrazně ovlivnilo život celé komunity. S takovým se ministr setkal následující den v Dijonu.

Dne 15. ledna ministr navštívil čtvrť Dijonu Grésilles, která ještě koncem osmdesátých let figurovala mezi asi stovku ghett, v policejním seznamu označovaných jako zvláště nebezpečné lokality, kde opakovaně propukalo násilí, ničení majetků, vypalování obchodů a podobně. Starosta Dijonu a prefektura zdejšího kraje proto v roce 2004 zahájili projekt revitalizace sídliště, který je přemění z nevzhledného a neživého prostoru ve fungující obec. Projekt byl nyní v závěrečné fázi realizace. Přeměna města s asi deseti tisíci obyvateli dříve převážně sociálních bytů v obrovitých panelových domech bude ukončena v roce 2013.


Bydlení pro sociálně slabé v Dijonu, Grilles


Bydlení pro sociálně slabé v Dijonu, Grilles

V knihách českého urbanisty a sociálního ekologa Bohuslava Blažka se již v devadesátých letech nalézaly principy dobré správy a tvorby města. Tyto principy nyní vidíme realizovat v Grésilles: aby se lokalita stala organickým městečkem, musí mít propojení se světem a dopravní obslužnost. To v Grésilles bylo již před započetím projektu. Bylo potřeba vlastně jen oživit veřejné plochy, nahradit obří činžáky domy lidských rozměrů a s předem definovaným standardem tak, aby byly dosažitelné pro nájemce i zájemce o koupi z řad místních, chudších obyvatel.

Zkrášlením veřejných prostor, nabídkou zaměstnání, obnovou zničených zařízení pro obchod a služby a dostatečnou nabídkou dalších služeb pro rodiny v kombinaci se zmíněnou cenou se vedení pobočky radnice podařilo nalákat sem i řadu lidí, kteří by dříve na „takové adrese“ v žádném případě nebydleli. Dnes se sem, do již lepších, privátním investorem budovaných bytů, stěhují příslušníci vyšší střední třídy. Také většina obyvatel bývalých paneláků již ví, že čtvrť není třeba opouštět. Mixem služeb, dostupnosti centra i venkova a pracovních příležitostí dosáhla prefektura žádaného stavu.


Setkání s Nacerem Meddahem, prefektem oblasti Saint-Denis
(po levici ministra velvyslanec ČR pan Pavel Fischer)

Nutnou součástí projektu je zapojení místního obyvatelstva: jednak informováním o záměrech, ale také přímým podílem na realizaci jednotlivých kroků. Je samozřejmé, že na obnově budov, tvorbě parků a pěší zóny, ale také na místní stráži se podílejí zdejší obyvatelé. Základem úspěchu sociálního začleňování je totiž vytvoření funkční komunity, žít spolu, ne odděleně.

A tak sem dnes jezdí nakupovat lidé ze širokého okolí, zdejší levné nájmy znamenají nižší ceny za služby a kulturní akce, jejichž kvalitní nabídka je samozřejmostí. Principem jsou lidské rozměry: revitalizace se plánuje tak, aby na vytipovaných, asi 15 hektarů velkých územích bylo možno uspokojit většinu potřeb a aktivně trávit volný čas. Vše je proto dostupné pěšky a nebo na kole. Za prací do Grésilles dojíždí denně na 600 lidí. Dřívější třicetiprocentní nezaměstnanost také výrazně poklesla, ačkoliv vlivem krize situace není snadná.

Celý projekt samozřejmě není zadarmo, náklady desetileté revitalizace jsou přes 320 milionů EUR. Vlivem příspěvků státu, fondů EU, fondu na podporu sociálního bydlení a také na základě plánovaných příjmů z nájmů, bytové daně a daně z prodeje bytového fondu však město a region financuje jen asi 20 % nákladů. Když se chce, tak to jde!

V rozhovoru se starostou Dijonu a významným senátorem Francoisem Rebsamem se politici mimo jiné dotkli tématu hazardu. V této oblasti je Česká republika svým liberálním přístupem pro zodpovědné a sociálně ohleduplné politiky nepochopitelná. Politika sociálního začleňování a absence regulace hazardu, včetně vládními analýzami popsaných rizikových ghett, jsou podle Rebsamena v naprostém protikladu.

Ministr Kocáb na závěr zdůraznil, že výsledkem jeho návštěvy bude snaha o přenos zdejších zkušeností jako příkladu excelentní praxe do naší země. „Využijeme je při dokončení a realizaci Strategie boje proti sociálním vyloučením,“ řekl ministr.

Přečteno: 1130x
 

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Francie, EU



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo