romea - logo
20. ledna 2022 (čtvrtek)
svátek má Ilona

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Komiksová trilogie O pribjehi

Praha, 22.9.2011 0:00, (Romano voďi)

V minulém roce se na pultech českých knihkupectví objevil svérázný literární počin – komiksová trilogie O Přibjehi, jejímiž protagonisty jsou skuteční lidé, současní Romové. Ferko, Keva a Albína se stali představiteli kresleného světa, do něhož letošního léta dostali možnost vstoupit i francouzští čtenáři.

Záměr vyjádřit svou osobní a pracovní zkušenost s Romy prostřednictvím trojice komiksových příběhů pojala antropoložka Markéta Hajská a romistka Máša Bořkovcová, neodmyslitelnou výtvarnou podobu mu vtiskl výtvarník, scénárista a komiksový autor Vojtěch Mašek.

Děj komiksu-dokumentu se opírá o výzkumné metody orální historie. Zaznamenané výpovědi, vzpomínky, pocity, postoje a názory aktérů nemají za úkol představit objektivní obraz Romů, naopak na konkrétních životních osudech hlavních protagonistů ukazují, jak různorodé může být jejich rodinné zázemí, vztah k tradicím a hodnotové postoje, a narušují tak obecně přijímané představy, se kterými jsou Romové obvykle spojováni. Každé použité slovo bylo skutečně vyřčeno, posoudit, do jaké míry může být pravdivé, už je na čtenáři. Hlavní protagonisté se sami podíleli na vytváření komiksu i tím, že zasahovali do scénáře a do podoby výtvarného zpracování. Volba komiksu v žádném případě nebyla povrchní, chce se říci módní, ale promyšlenou záležitostí. Přitažlivost tohoto média láká nový okruh čtenářů, zejména těch mladých, a zajímavým způsobem aktualizuje tradici romského vypravěčství. Zvolená forma také poskytuje možnost zachytit rozměr reality, kterou by pouhým pořízením a přepisem zvukových nahrávek nebylo možné uchovat. Pokouší se zrekonstruovat vyprávěnou minulost i reálné prostředí a komunikační situaci, v níž je příběh zaznamenán, a tak máme jedinečnou možnost nahlédnout nejen do života Romů, ale i do práce antropologů a jejich vztahu „k objektům“ výzkumů.

Pomocí situačních kreseb a maleb, rodinných fotografií aktérů, dohledaných historických i těch záměrně inscenovaných vznikaly fotokoláže, které následně Vojtěch Mašek ručně překreslil. Každý příběh si přitom vyžádal trochu odlišné výtvarné podání, například v případě Kevy byla použita naivní dětská kresba, která dobře evokuje její prožitky z dětství. I samotné barevné ladění vypovídá o charakteru hlavního protagonisty a náladě, v níž se kniha nese. Žlutá barva předznamenává Ferkovu životní energii a vypravěčskou spontánnost, modrá Kevinu přemítavou povahu a růžová lovestory, která změní Albínin život.

První v pořadí, kniha Ferko, zachycuje životní peripetie šedesátiletého olašského Roma. Vstupujeme do světa fantaskních vyprávění, která překvapují i naším pozvolným zjištěním, že mohou mít skutečný základ. Prezentuje starý svět, hodnotový systém, kdy dané slovo bylo pevné jako diamant. Keva, dvacetiletá Romka pocházející z pražského Smíchova, prostřednictvím vzpomínek na dětství a dospívání odhaluje spolu s vlastní osobní historií i mnohé společenské problémy, které dnešní Romy zasahují. Z odstupu nahlíží, jaké je její místo v současné společnosti a vlastně i mnoha jí podobných vrstevníků. Poslední komiks, Albína, zachycuje příběh pětačtyřicetileté Romky z východního Slovenska, vdané matky sedmi dětí, jejíž život vzhůru nohama obrátí povodně v roce 1998. Do jimi zdevastované osady Hermanovce přijíždí český humanitární pracovník Karel… Jednotlivé příběhy a charaktery lidí si vynutily i rozdílné strukturování komiksů. V Albíně je například poskytnut prostor dalším třem vypravěčům, ve Ferkovi jsou samostatně vloženy pohádky a příběhy hlavního protagonisty. Síla příběhů tkví mimo jiné v upřímnosti zpracování získaných informací a snaze po objektivitě. Jevy zobrazované reality se nehodnotí, autoři nechávají na čtenářích, aby si je svobodně srovnali se svými názory.

Osobitou kapitolu komiksu tvoří pestrá jazyková stránka, která si i přes množství použitých jazyků a jejich vrstev udržela (též díky překladům) sdělnost a srozumitelnost. Potěšitelná a záslužná je velikost prostoru, který tvůrci věnovali romštině. Jazyk odráží především specifika prostředí, ze kterého hlavní postavy pocházejí. Kevina pražská obecná čeština je prosycena slangem a argotem, v Albíně převažuje východňarská slovenština a východoslovenská romština, Ferko mluví olašskou romštinou a romským etnolektem češtiny.

O kvalitě komiksu svědčí i ocenění Muriel za rok 2010, jež každoročně udílí KomiksFEST! nejlepším komiksovým příběhům. Autoři O Přibjehi jej dostali za původní scénář knihy Albína.

Bezesporu dalším úspěchem je letošní srpnové vydání celé trilogie, jako jednoho svazku, francouzským komiksovým nakladatelstvím Ça et là, které se zaměřuje na zpřístupnění zahraničních komiksů francouzským čtenářům. Iniciativa vzešla od vydavatele Serge Ewenczyka, kterého O Přibjehi zaujaly v katalogu novinek na Frankfurtském knižním veletrhu. Vydání podpořil také Fond pařížského regionu.

Překlad do francouzštiny připravila Milena Fučíková, která musela zohlednit konzervativní přístup Francouzů k psané formě mateřštiny. Ten vyžaduje uhlazený spisovný projev, jenž výše popsanému nestandardnímu jazyku použitému v české verzi nenabízí náležitou obdobu. Překladatelka tak leckdy musela do francouzštiny „propašovat“ prvky mluvy obyvatel předměstí větších francouzských měst. Zde žijící přistěhovalci totiž používají francouzštinu zabarvenou např. arabštinou, španělštinou a romskými dialekty. V případě Albíny musela jazyková rozdílnost slovenštiny a češtiny zcela ustoupit, neboť ve francouzštině nemá tato jazyková příbuznost ekvivalent. Autorka překladu se snažila prosadit posouvání normy směrem k mluvenému slovu a použila i romská a arabská slova, která už jsou ve francouzském obecném povědomí srozumitelná. Rozdílnost psané a mluvené formy se snažila překlenout zjednodušenou syntaxí a pravopisem, užíváním jen některých časů. Největším problémem se ukázal být překlad Ferka, jehož vypravěčský styl byl do psané české podoby zaznamenán téměř foneticky a je i nejhůře srozumitelný. Autorka překladu musela jeho řeč vymyslet francouzsky, i když opět s oněmi omezeními, kterým se tento jazyk podrobuje. Zaměřila se hlavně na rytmus a opakování slov, která byla pro Ferkův projev klíčová. Co se týče společenských a historických reálií musela pro jistotu francouzské čtenáře uvést například do problematiky událostí kolem roku 1989. Nejen čeští čtenáři, ale nově i ti francouzští mohou objevit svět dosud ne zcela známé a přijímané reality života Romů středoevropského regionu.

Trilogii O Přibjehi vydalo nakladatelství Karolina Voňková – Lipnik v Praze v roce 2010. Kniha vznikla v rámci projektu Vyjednávané příběhy realizovaném občanským sdružením Ašta šmé za finanční podpory European cultural foundation.



Lenka Jandáková
Přečteno: 1988x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Kultura, RV 9/2011



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo