Komiksová trilogie O pribjehi
V minulém roce se na pultech českých knihkupectví objevil svérázný literární
počin – komiksová trilogie O Přibjehi, jejímiž protagonisty jsou skuteční lidé,
současní Romové. Ferko, Keva a Albína se stali představiteli kresleného světa,
do něhož letošního léta dostali možnost vstoupit i francouzští čtenáři.
Záměr vyjádřit svou osobní a pracovní zkušenost s Romy prostřednictvím
trojice komiksových příběhů pojala antropoložka Markéta Hajská a romistka Máša
Bořkovcová, neodmyslitelnou výtvarnou podobu mu vtiskl výtvarník, scénárista a
komiksový autor Vojtěch Mašek.
Děj komiksu-dokumentu se opírá o výzkumné metody orální historie. Zaznamenané
výpovědi, vzpomínky, pocity, postoje a názory aktérů nemají za úkol představit
objektivní obraz Romů, naopak na konkrétních životních osudech hlavních
protagonistů ukazují, jak různorodé může být jejich rodinné zázemí, vztah k
tradicím a hodnotové postoje, a narušují tak obecně přijímané představy, se
kterými jsou Romové obvykle spojováni. Každé použité slovo bylo skutečně
vyřčeno, posoudit, do jaké míry může být pravdivé, už je na čtenáři. Hlavní
protagonisté se sami podíleli na vytváření komiksu i tím, že zasahovali do
scénáře a do podoby výtvarného zpracování. Volba komiksu v žádném případě nebyla
povrchní, chce se říci módní, ale promyšlenou záležitostí. Přitažlivost tohoto
média láká nový okruh čtenářů, zejména těch mladých, a zajímavým způsobem
aktualizuje tradici romského vypravěčství. Zvolená forma také poskytuje možnost
zachytit rozměr reality, kterou by pouhým pořízením a přepisem zvukových
nahrávek nebylo možné uchovat. Pokouší se zrekonstruovat vyprávěnou minulost i
reálné prostředí a komunikační situaci, v níž je příběh zaznamenán, a tak máme
jedinečnou možnost nahlédnout nejen do života Romů, ale i do práce antropologů a
jejich vztahu „k objektům“ výzkumů.
Pomocí situačních kreseb a maleb, rodinných fotografií aktérů, dohledaných
historických i těch záměrně inscenovaných vznikaly fotokoláže, které následně
Vojtěch Mašek ručně překreslil. Každý příběh si přitom vyžádal trochu odlišné
výtvarné podání, například v případě Kevy byla použita naivní dětská kresba,
která dobře evokuje její prožitky z dětství. I samotné barevné ladění vypovídá o
charakteru hlavního protagonisty a náladě, v níž se kniha nese. Žlutá barva
předznamenává Ferkovu životní energii a vypravěčskou spontánnost, modrá Kevinu
přemítavou povahu a růžová lovestory, která změní Albínin život.
První v pořadí, kniha Ferko, zachycuje životní peripetie šedesátiletého
olašského Roma. Vstupujeme do světa fantaskních vyprávění, která překvapují i
naším pozvolným zjištěním, že mohou mít skutečný základ. Prezentuje starý svět,
hodnotový systém, kdy dané slovo bylo pevné jako diamant. Keva, dvacetiletá
Romka pocházející z pražského Smíchova, prostřednictvím vzpomínek na dětství a
dospívání odhaluje spolu s vlastní osobní historií i mnohé společenské problémy,
které dnešní Romy zasahují. Z odstupu nahlíží, jaké je její místo v současné
společnosti a vlastně i mnoha jí podobných vrstevníků. Poslední komiks, Albína,
zachycuje příběh pětačtyřicetileté Romky z východního Slovenska, vdané matky
sedmi dětí, jejíž život vzhůru nohama obrátí povodně v roce 1998. Do jimi
zdevastované osady Hermanovce přijíždí český humanitární pracovník Karel…
Jednotlivé příběhy a charaktery lidí si vynutily i rozdílné strukturování
komiksů. V Albíně je například poskytnut prostor dalším třem vypravěčům, ve
Ferkovi jsou samostatně vloženy pohádky a příběhy hlavního protagonisty. Síla
příběhů tkví mimo jiné v upřímnosti zpracování získaných informací a snaze po
objektivitě. Jevy zobrazované reality se nehodnotí, autoři nechávají na
čtenářích, aby si je svobodně srovnali se svými názory.
Osobitou kapitolu komiksu tvoří pestrá jazyková stránka, která si i přes
množství použitých jazyků a jejich vrstev udržela (též díky překladům) sdělnost
a srozumitelnost. Potěšitelná a záslužná je velikost prostoru, který tvůrci
věnovali romštině. Jazyk odráží především specifika prostředí, ze kterého hlavní
postavy pocházejí. Kevina pražská obecná čeština je prosycena slangem a argotem,
v Albíně převažuje východňarská slovenština a východoslovenská romština, Ferko
mluví olašskou romštinou a romským etnolektem češtiny.
O kvalitě komiksu svědčí i ocenění Muriel za rok 2010, jež každoročně udílí
KomiksFEST! nejlepším komiksovým příběhům. Autoři O Přibjehi jej dostali za
původní scénář knihy Albína.
Bezesporu dalším úspěchem je letošní srpnové vydání celé trilogie, jako
jednoho svazku, francouzským komiksovým nakladatelstvím Ça et là, které se
zaměřuje na zpřístupnění zahraničních komiksů francouzským čtenářům. Iniciativa
vzešla od vydavatele Serge Ewenczyka, kterého O Přibjehi zaujaly v katalogu
novinek na Frankfurtském knižním veletrhu. Vydání podpořil také Fond pařížského
regionu.
Překlad do francouzštiny připravila Milena Fučíková, která musela zohlednit
konzervativní přístup Francouzů k psané formě mateřštiny. Ten vyžaduje uhlazený
spisovný projev, jenž výše popsanému nestandardnímu jazyku použitému v české
verzi nenabízí náležitou obdobu. Překladatelka tak leckdy musela do
francouzštiny „propašovat“ prvky mluvy obyvatel předměstí větších francouzských
měst. Zde žijící přistěhovalci totiž používají francouzštinu zabarvenou např.
arabštinou, španělštinou a romskými dialekty. V případě Albíny musela jazyková
rozdílnost slovenštiny a češtiny zcela ustoupit, neboť ve francouzštině nemá
tato jazyková příbuznost ekvivalent. Autorka překladu se snažila prosadit
posouvání normy směrem k mluvenému slovu a použila i romská a arabská slova,
která už jsou ve francouzském obecném povědomí srozumitelná. Rozdílnost psané a
mluvené formy se snažila překlenout zjednodušenou syntaxí a pravopisem, užíváním
jen některých časů. Největším problémem se ukázal být překlad Ferka, jehož
vypravěčský styl byl do psané české podoby zaznamenán téměř foneticky a je i
nejhůře srozumitelný. Autorka překladu musela jeho řeč vymyslet francouzsky, i
když opět s oněmi omezeními, kterým se tento jazyk podrobuje. Zaměřila se hlavně
na rytmus a opakování slov, která byla pro Ferkův projev klíčová. Co se týče
společenských a historických reálií musela pro jistotu francouzské čtenáře uvést
například do problematiky událostí kolem roku 1989. Nejen čeští čtenáři, ale
nově i ti francouzští mohou objevit svět dosud ne zcela známé a přijímané
reality života Romů středoevropského regionu.
Trilogii O Přibjehi vydalo nakladatelství Karolina Voňková – Lipnik v Praze v
roce 2010. Kniha vznikla v rámci projektu Vyjednávané příběhy realizovaném
občanským sdružením Ašta šmé za finanční podpory European cultural foundation.
