romea - logo
6. prosince 2021 (pondělí)
svátek má Mikuláš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Konec ženských organizací v Čechách?

Praha, 11.6.2008 16:00, (TA gitA)

Prohlášení 21 organizací, zabývajících se rovnými právy žen a mužů, sdružených v České ženské lobby upozorňuje na postupnou likvidaci nevládních neziskových organizací způsobenou nedostatkem finančních zdrojů. Důvodem není jen zpoždění grantových výzev z Evropského sociálního fondu, ale i negativní postoj Českého státu k neziskovým organizacím a těm genderově zaměřeným obzvlášť. Negativní obraz České republiky a její postavení až na konci různých evropských i celosvětových žebříčků zřejmě nikomu nevadí. Česká ženská lobby žádá odpovědné státní úředníky a úřednice, aby zakročili.

"Současnou situaci ve většině členských organizací ČŽL můžeme označit za kritickou. Podpora státu NNO rozhodně neodpovídá klíčové roli, kterou neziskové organizace v ochraně ženských práv a prosazování rovných příležitostí hrají,“ říká Lenka Bennerová, předsedkyně České ženské lobby.

V posledních několika měsících dochází k drastickému úbytku aktivit nevládních organizací, které chrání práva žen a prosazují rovnost žen a mužů. Značná část organizací sdružených v České ženské lobby se potýká s finančními problémy, některé již ukončují svojí činnost. Ne však dobrovolně. Co se stalo? Je to jen přechodná fáze v čerpání tzv. evropských peněz? Ne, příčina je mnohem hlubší - naprostý nezájem českého státu podporovat a udržovat naživu občanskou společnost, tak potřebnou pro opravdovou demokracii. Kdo by si živil kritiku a opozici ?

Nevládní organizace to v Čechách neměly nikdy lehké. Za minulého režimu neexistovaly. Po revoluci vyrostly jako houby po dešti. Rozšířily se a postavily se na vlastní nohy zejména díky zahraničním nadacím, které s nadšením sledovaly obnovu demokracie v Česku. Ale i ty brzy odešly (po našem vstupu du EU, NATA a jiných struktur) a přesunuly se do jiných potřebných zemí. Ano, „demokratický“ stát se má o svůj občanský sektor postarat sám - v tom lepším případě, nebo jej alespoň nechat žít. Vyžaduje to ale jistou vyspělost demokracie, vždyť občanský sektor představuje vlastně neustálou opozici – ekology/ekoložky, feministky/feministy, hlídače/hlídačky lidských práv. Dokonce i naše hlava státu nekompromisně vystupuje proti této skupině v rámci boje proti NGOismu.

U „ženských“ organizací se vyhrotila situace natolik, že zavírají kanceláře – není už na telefony a nájem, propouštějí zaměstnance a zaměstnankyně a stahují se do soukromí. S napětím očekávají další projektové výzvy z EU, což je téměř jediná možnost, jak se dostat k finančním zdrojům a moci pracovat. Stát nemá a nedá. A zdá se, že i čeští distributoři a správci zahraničních fondů prosazují vládní politiku, když témata ženských a genderově orientovaných neziskovek – v kontrastu se zadáním ze zemí původu - téměř od počátku ze svých výzev vylučují. Valné většině „ženských“ NNO hrozí úplná likvidace - negativní postoj současného vedení státu k „nezisku“ se ještě zdůraznil přehlížením či naprostým odporem k genderovým a ženským tématům. Ty jsou přece u nás naprosto v pořádku, jak o tom často referují oficiální představitelé na mezinárodním poli a bohužel i hlavní česká média.

Situaci nepomáhá ani zpoždění grantových výzev z Evropského sociálního fondu. Díky zdrojům z ESF se podařilo mnoho aktivit podporujících rovné příležitosti žen a mužů rozvinout. Vzhledem k tomu, že většina výzev pro období 2007 – 2013 stále ještě nebyla vyhlášena, nemůžou organizace plynule navazovat na realizované aktivity a je tak snížen potenciál a kontinuita osvědčených přístupů ke snižování diskriminace ve společnosti. Za zmínku také stojí, že prostředky z Evropské unie primárně slouží k zlepšení situace „jen“ na trhu práce a nelze s nimi počítat neomezeně.

Pohled zvenku je však odlišný. Česká republika je téměř ve všech sledovaných ukazatelích rovnosti žen a mužů na posledních místech mezi státy EU. Jako poslední dokonce nemá povinnou antidiskriminační legislativu. Skutečné postavení žen se navíc nelepší. Největší nerovnosti přetrvávají na trhu práce, v platech mužů a žen, v rozhodovacích pozicích a vedení firem, domácí násilí se také nedaří zatím zcela úspěšně potírat, prostituce a obchod se ženami u nás i nadále stále kvete...

Dokonce i vládní zpráva o Plnění priorit při prosazování žen a mužů je velmi (sebe)kritická a konstatuje, že dosaženého je velmi málo. Na jiném místě stejná zpráva místě vyzdvihuje „ženské“ nevládní organizace jako důležitého a nezastupitelného činitele na tomto poli. Dodejme, že při zcela nedostatečném institucionálním řešení těchto problematik, špatném obecném povědomí či - lépe řečeno - kvůli silným přetrvávajícím stereotypním představám a nedostatku financí jsou tzv. „ženské" neziskovky často poslední instancí pro ženy, které se stanou obětí násilníka, špatného rozhodnutí soudu, otce neplatiče či špatně nastaveného sociálního systému.

Je tomu jinde jinak? Jen kousek od nás třeba v Německu a Rakousku, řídící orgány EU podporují, spolupracují a financují aktivity nevládních organizací, vědomi si naplno jejich nezastupitelné role. Využívají jejich expertních znalostí, kontaktů s cílovými skupinami a poznatků z práce v terénu. Podporují tzv. aktivní občanství, zapojení běžných občanů a občanek do rozhodování o záležitostech, které bezprostředně ovlivňují jejich život a nebojí se o svá křesla. Neboť demokracie znamená "vláda lidu".

Česká ženská lobby jako síť 21 organizací, pociťující tento problém na vlastní kůži, proto vyzývá zodpovědné činitele/ky a relevantní státní orgány, jmenovitě – ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, ministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou, vedoucí sekretariátu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Dagmar Zelenkovou, předsedkyni stálé parlamentní komise pro rovné příležitosti Soňu Markovou, aby:

  • co nejrychleji zabránili likvidaci pro žensky orientovaných nevládních organizací
  • zajistili otevřenost a transparentnost svých politik financování neziskového sektoru v oblasti rovných příležitostí žen a mužů
  • důsledně dodržovali zásadu (povinnou pro všechny členské státy EU) gender mainstreamingu, kde veškeré projekty, aktivity a činnosti podporované z veřejných zdrojů musí směřovat k dosažení skutečné rovnosti žen a mužů

Lenka Bennerová, předsedkyně České ženské lobby

Přečteno: 1038x
 

Kam dál:

Štítky:  

Gender, Domácí



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo